Cichanouská je pro nás vítězkou běloruských voleb, řekl po setkání Vystrčil

Nahrávám video

Přední představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská zahájila v pondělí čtyřdenní jednání v Česku. Politička, která je režimem Alexandra Lukašenka trestně stíhána, už hovořila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), na jehož pozvání do Prahy přijela. Ten ji označil za vítězku voleb v roce 2020. V úvodním proslovu mluvila o zatčeném novináři Ramanu Pratasevičovi, sankcích proti Bělorusku a děkovala státům i nevládním organizacím za podporu disidentů. V úterý se sejde také s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO).

„Český Senát považuje za vítězku běloruských voleb v roce 2020 Svjatlanu Cichanouskou,“ řekl předseda horní komory Vystrčil. Při setkání se přihlásil k odkazu Václava Havla a řekl, že je třeba podpořit běloruskou opozici.

Označil vůdkyni běloruské opozice za skutečně zvolenou prezidentku, o čemž svědčilo i její přijetí v horní komoře jako „hlavní představitelky Běloruska“ a možnost vystoupit při schůzi Senátu. „Je president elect,“ řekl. Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti Lukašenkovi, oficiálně získala jen zhruba desetinu hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než oficiálně vyhlášený vítěz. Výsledky voleb, které byly podle Vystrčila „nesvobodné, neférové, nespravedlivé a protiprávní“, neuznává opozice, řada států ani Evropská unie.

„Díky vaší pomoci dokážeme překonat bezpráví“

Cichanouská poté mluvila o zatčení novináře Ramana Prataseviče. Poděkovala také za mezinárodní podporu vyjádřenou ekonomickými sankcemi proti Bělorusku. Česko by podle ní mělo být důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu. 

Mělo by podpořit další sankce proti jeho činitelům i podnikům s ním spojeným. Lukašenkův režim v posledních týdnech stupňuje represe proti svým oponentům a je nutné ho zastavit a podpořit perzekvované, řekla. „Díky vaší pomoci dokážeme překonat to bezpráví a přiblížit se ke svobodě.“

Nahrávám video

Sankce vůči Lukašenkovu režimu, který Vystrčil označil za „zločinný“, musí být podle předsedy Senátu přijaty na co nejširší úrovni minimálně v rámci Evropské unie, aby byly účinné. Vystrčil doporučil také rozšířit stipendijní programy pro běloruské studenty, podpořit nezávislá média a opozici.

„Je nutné si uvědomit, že dnes to v Bělorusku vypadá tak, že pokud si vezmete bíločervené ponožky, tak hrozí, že vás zavřou,“ uvedl předseda Senátu s odkazem na původní běloruské národní barvy. Podle političky by se Česko měla zasadit také o vyloučení Běloruska z organizace Interpol a o mezinárodní pátrání po aktérech represí.

Běloruská vlajka
Zdroj: Wikipedia.org

Výzva k podpoře odpůrců režimu

Cichanouská vybídla také k podpoře vězněných odpůrců Lukašenkova režimu například formou dopisů a e-mailů. Konkrétně zmínila například novináře Ramana Prataseviče, který byl zadržen třiadvacátého května se svou partnerkou Sofií Sapegaovou v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do litevského Vilniusu. „Podle všeho byli zmláceni a donuceni doznat se k trestným činům, které nespáchali. Zdá se, že nikdo již nemá pochybnosti, že Lukašenkův režim je teroristický a musí být co nejdříve zastaven,“ uvedla.

Během české mise se má běloruská politička setkat také s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) nebo ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). Na podporu svobodného Běloruska se uskuteční v úterý koncert na pražské Kampě.

Byla také na návštěvě u předsedy senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr.). Ten o setkání informoval na svém facebookovém profilu. „Když přišla řeč na její rodnou zemi, paní Svjatlana kromě jiného ocenila okamžitou reakci evropských zemí včetně ČR v případu Ramana Prataseviče. Uvědomil jsem si, že tato žena má v sobě obrovskou sílu a přesvědčivost, s níž je schopna dávat naději ostatním. Věřím, že Svjatlana Cichanouská přivede Bělorusko do svobody,“ napsal Fischer.

Na podporu běloruské opozice se v Praze demonstrovalo

V podvečer Cichanouská vystoupila na pražském Staroměstském náměstí, kde několik stovek lidí demonstrovalo na podporu utlačovaných lidí v Bělorusku. Měli státní vlajky, někteří byli oblečeni v národních barvách.  Shromáždění Cichanouské připomnělo demonstrace, které se konaly v Bělorusku před rokem po prezidentských volbách. 

Akci nazvanou Společně za Bělorusko pořádalo hnutí Milion chvilek pro demokracii a iniciativa Masaryk.

Herec a muzikant Jiří Macháček podpořil zadržené běloruské umělce. Herečka Aňa Geislerová označila Cichanouskou za prezidentku. „Jsem tady, protože si myslím, že existují chvíle, kdy neudělat vůbec nic znamená, že se přidáváte na stranu zla,“ zdůraznila. „Nepodporuji režim, který svoje občany zastrašuje, zatýká, pronásleduje, mučí a vraždí. Chci, aby bylo jasné, že podporuji Bělorusko v jeho boji za svobodu a spravedlnost,“ dodala Geislerová.

Ve středu v rámci schůze Senátu vystoupí Cichanouská s projevem a setká se s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). S ohledem na bezpečnostní rizika nebyl kompletní program návštěvy zveřejněn. Na programu má být ale mimo jiné také setkání s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.

Cichanouské hrozí v Bělorusku až pět let

Běloruská politička je ve své zemi stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko ji zařadilo mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem. 

Nedlouho po prezidentských volbách Cichanouská odjela do zahraničí, aby se vyhnula zatčení. Našla azyl v Litvě, navštívila Polsko a Německo, kde se sešla s předsedy vlád. Usiluje o vypsání nových prezidentských voleb. Lukašenko podle ní ztratil legitimitu mimo jiné násilným potlačováním pokojných protirežimních demonstrací.

Babiš loni odmítl oficiální schůzku

Český premiér loni v září odmítl oficiální schůzku s Cichanouskou na summitu předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Svůj nesouhlasný postoj zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál by běloruské propagandě. Babiš později doplnil, že schůzku nepovažovali za dobrý nápad ani tehdejší slovenský premiér Igor Matovič a předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Tentokrát už se sejdou, s premiérem se setká představitelka běloruské opozice v úterý, potvrdila mluvčí Úřadu vlády.

Česko by mělo být podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

Procházková: Změna záleží na Moskvě

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Události, komentáře uvedla, že zásadním významem této návštěvy bude úterní setkání s českým prezidentem a premiérem. To, že se na hodnocení situaci v Bělorusku shodují jindy rozdílné postoje prezidenta, premiéra, Senátu či sněmovny však považuje spíše za „zásluhu“ Lukašenka, protože se dopouští těžko obhajitelných věcí. „Jakákoliv alternativa je přijatelnější.“

Novinářka připomněla, že Cichanouská není rozený politik, není to lídryně, která umí mluvit k  davům a cítit se při tom dobře. „Netouží po světle reflektorů, ale neměla na výběr. Dělá to dobře, s čistým svědomím.“ Její pozici v zemi vidí jako symbol, který nemá mocenské ambice, což Bělorusové hodnotí kladně. Chce přispět k osvobození politických vězňů, kteří by se pak účastnili svobodných voleb. Ona takovou ambici nemá. 

Nahrávám video

Procházková připustila, že si loni v září myslela, že když dojde ke generální stávce velkých běloruských podniků, mohlo by to znamenat konec Lukašenkova režimu. K ní však nedošlo, ani dobře organizované běloruské odbory do ní nešly. „Sen tím skončil.“

K  tomu, aby ke změně opravdu došlo, muselo by rozhodnutí nazrát v Moskvě. S podporou Moskvy se Lukašenko může udržet dlouho. Procházková ale dodala, že Rusko také o jeho výměně již delší čas uvažuje, protože není tím, o koho by měl ruský režim dlouhodobější zájem. Zatím ale nebyla vhodná doba či vhodný kandidát na změnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 1 mminutou

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 1 mminutou

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...