Cichanouská dorazí na Forum 2000. Bude debatovat s Petříčkem

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se příští týden zúčastní mezinárodní konference Forum 2000. V jednom z panelů bude debatovat s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) o situaci v zemi. Kandidátka ze srpnových prezidentských voleb v Bělorusku se zúčastní i debaty o roli žen v politice v dobách krize, kde bude hovořit s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou a s polskou socioložkou Karolinou Wigurovou.

V Bělorusku vypukly nepokoje po srpnových prezidentských volbách. Vítězem úřady vyhlásily dosavadního prezidenta Alexandra Lukašenka, opozice zformovaná kolem Lukašenkovy soupeřky Cichanouské považuje výsledky za zfalšované. Evropská unie, včetně Česka, Lukašenkovo zvolení neuznává.

„Brutální popírání svobodné volby Bělorusů se nás v Česku bytostně dotýká – jde o blízký evropský národ, sdílíme důležitou a neradostnou část moderní historie a pojí nás husté předivo mezilidských vztahů. Jsme poctěni, že se Svjatlana Cichanouská konference zúčastní a budeme jí moci vyjádřit naši podporu,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel Nadace Forum 2000 Jakub Klepal.

Polsko v září navrhlo uskutečnit setkání Cichanouské s premiéry visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), proti se ale tehdy postavil český premiér Andrej Babiš (ANO), který se obával unáhleného kroku uskutečněného ještě předtím, než ve věci zaujme stanovisko celá Evropská unie. Později Babiš uvedl, že proti schůzce byli i jeho kolegové z Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Igor Matovič.

Na konferenci vystoupí Vystrčil, Jourová i Kasparov

Letošní 24. ročník Fora 2000 se kvůli pandemii koronaviru nebude konat v pražském paláci Žofín, nahradí ho debata na internetu. Hlavní program bude možné sledovat prostřednictvím webových stránek a sociálních sítí konference bez nutnosti registrace.

Konference potrvá od pondělí do středy a vystoupí na ní například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, íránská nositelka Nobelovy ceny za mír Šírín Ebadíová, šachový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov nebo americký ekonom Jeffrey Sachs. Zatím nebylo zveřejněno, kdo z řečníků bude hovořit ve kterém panelu ani kdo přednese v pondělí úvodní projev.

U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Jejich záměrem bylo poskytnout prostor osobnostem z nejrůznějších oborů k analýze výzev nového tisíciletí. Loni na konferenci vystoupili například konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. nebo bývalý polský prezident Lech Walesa.

Cichanouská v Německu

Tento týden Cichanouská navštívila Německo. Ve středu se setkala se šéfem zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbertem Röttgenem. Ten po jednání uvedl, že Německo stojí nadále na straně statečného běloruského lidu, který demonstruje proti autoritářskému Lukašenkově režimu.

Röttgen, který je zastáncem rázné evropské odpovědi, by uvítal zařazení Lukašenka na stávající unijní sankční seznam. Na něj EU zařadila čtyři desítky běloruských činitelů odpovědných za volební manipulace a násilné potlačování opozičních demonstrací. Sama Cichanouská, která se v úterý setkala s kancléřkou Angelou Merkelovou, k rozšíření seznamu Evropu vyzvala.

Po jednání s Röttgenem ve Spolkovém sněmu politička prohlásila, že dění v Bělorusku musí být v první řadě vnitřní záležitostí Bělorusů. Reagovala tak na dotaz, zda by o událostech měl rozhodovat i ruský prezident Vladimir Putin. Ten je klíčovým spojencem Lukašenka. Putin sice tvrdí, že Bělorusové si musí o svém osudu rozhodnout sami, zároveň ale přislíbil Lukašenkovi podporu, pokud o to požádá.

Se šéfkou běloruské opozice se setkal i vicekancléř Olaf Scholz, který ji označil za statečnou bojovnici za demokracii a občanská práva v Bělorusku. „Prezident Alexandr Lukašenko přišel o veškerou legitimitu,“ zdůraznil. Cichanouská se nedávno setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Macron následně vyzval ruského premiéra Putina, aby s Cichanouskou začal jednat.

Vilnius mezitím oznámil, že po Litvě a Polsku odvolávají své velvyslance z Běloruska další země Evropské unie – Česko, Německo, Estonsko a Lotyšsko. Oficiální vyjádření Černínského paláce ale zatím není k dispozici.

Polsko a Litva své velvyslance stáhly poté, co Bělorusko obvinilo obě země z vměšování do vnitřních záležitostí, a zároveň z nich odvolalo své zástupce. Minsk současně Vilnius a Varšavu vyzval, aby také odvolaly své diplomaty. Tento krok zpočátku obě země odmítly, v pondělí však litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius oznámil, že oba státy ve snaze snížit napětí své velvyslance dočasně stahují.

Politička na ruském seznamu hledaných osob

Rusko mezitím zařadilo Cichanouskou na seznam hledaných osob, informuje agentura Ria Novosti s odkazem na ruské ministerstvo vnitra. Podle záznamu v databázi je důvodem pro její zařazení článek trestního zákoníku, není však jasné, o jaký článek konkrétně jde. Podle agentury TASS Moskva zařadila političku mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem.

Agentura Ria Novosti upřesňuje, že Cichanouská je stíhána v Bělorusku na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojeného předání moci. Političce tak hrozí od tří do pěti let odnětí svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...