Chceme zabránit válce v Evropě, prohlásili Scholz, Macron a Duda. Francouzský prezident ostatní informoval o schůzce s Putinem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý večer v Berlíně sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Informoval je o výsledcích svého pondělního jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a úterní schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Vrcholní představitelé Francie, Německa a Polska prohlásili, že chtějí zabránit válce v Evropě.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Scholz na setkání prohlásil, že ruský útok na Ukrajinu by měl dalekosáhlé politické, hospodářské a geostrategické důsledky a dodal, že cílem řešení ukrajinské krize je zabránit válce v Evropě. Duda podotkl, že situace v Evropě je nejvážnější od roku 1989, kdy se začaly hroutit komunistické režimy podřízené Sovětskému svazu. Také on se prý chce vyvarovat ozbrojenému konfliktu.

Macron shrnul postoj Západu do tří bodů. Prvním je zabránit válce, druhým udržení jednoty spojeneckých zemí a zajištění jejich ochrany a třetím pak obhajoba zásad, které Evropa za posledních třicet let rozvinula. „Mír a stabilita v Evropě jsou naším největším pokladem, který máme povinnost chránit,“ prohlásil francouzský prezident.

Evropa je podle Dudy svědkem bezprecedentního rozmístění ruských vojáků podél ukrajinských hranic. Kreml vojenskou přítomnost v pohraničí zdůvodňuje cvičením. Západ se ale obává přípravy možné invaze, což Moskva popírá.

Rusko zároveň od západních zemí, především od USA, žádá záruku, že se Ukrajina nestane členskou zemí Severoatlantické aliance. Pro NATO je ale poskytnutí podobné garance nepřijatelné, neboť žádná třetí země by neměla mít možnost rozhodovat, kdo se členem aliance stane a kdo ne.

„Je na nás, abychom našim společnostem zajistili klid. Je na nás, abychom zaručili mezinárodní právo a územní celistvost i zemím, které nejsou členy Evropské unie a NATO,“ řekl Polský prezident. Ukrajinu pak označil za zemi, která chce nezávislost a suverenitu.

Jednání v Kyjevě

Francouzský prezident se v úterý také sešel v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, kterého také informoval o své pondělní schůzce s ruským prezidentem Putinem v Moskvě.

Jednání prý pomohlo předejít dalšímu zhoršení bezpečnostní krize kolem Ukrajiny, tvrdí Elysejský palác. Macron podle svých slov obdržel od Putina příslib, že ve sporu Moskvy a Západu ohledně Ukrajiny nebude následovat „zhoršení nebo vyostření“. Kreml však později popřel, že by Putin s Macronem uzavřeli jakoukoli dohodu.

Nahrávám video

Francouzský prezident dodal, že svůj cíl zabránit další eskalaci a dát prostor novým vyhlídkám považuje za splněný. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ale podle tiskové agentury TASS popřel, že by během jednání v Kremlu byla uzavřena nějaká dohoda.

Mluvčí reagoval na článek listu Financial Times, který napsal, že podle nejmenovaných francouzských představitelů Putin přislíbil, že nepodnikne na Ukrajině žádnou vojenskou akci. Údajně také řekl, že tisíce ruských vojáků, které jsou nyní v Bělorusku, se stáhnou, až skončí plánovaná společná cvičení. Podle Peskova se však ani nepředpokládalo, že by ruští vojáci v sousední zemi po skončení cvičení zůstali. 

Vladimir Putin nicméně připustil mírný pokrok. „Mučil mě šest hodin otázkami, zárukami a návrhy, jak problém vyřešit. To je ušlechtilá mise,“ poznamenal ruský prezident. Jako jednu z hlavních překážek jednání a zdroj odporu Ruska k potenciálnímu vstupu Ukrajiny do NATO označil otázku Krymu. 

„Pokud Ukrajina bude v NATO a pokusí se vojensky znovu získat Krym, evropské státy budou automaticky vtaženy do vojenského konfliktu s Ruskem,“ myslí si Putin. 

Po schůzce v Kjevě Macron zdoplnil, že řešení krize může trvat ještě měsíce, ale že už existují konkrétní plány, jak spor vyřešit. Zároveň uvedl, že jak Zelenskyj, tak Putin se zavázali dodržovat minské dohody, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině. 

Macron podle deníku Ukrajinska pravda rovněž potvrdil, že další schůzka zástupců Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny se uskuteční 10. února v Berlíně. Prezident podle listu také doufá, že následovat by mohl summit vůdců uvedených zemí, kteří se naposledy sešli v prosinci 2019 v Paříži.

Trpělivá krasavice

Ukrajinský prezident na tiskové konferenci s Macronem zareagoval na Putinovo pondělní prohlášení, že Zelenskému se „nelíbí ani jediný bod minských dohod“. Ale „ať se líbí, nebo ne, buď trpělivá, moje krasavice“, protože jinak to nejde a minské dohody je třeba plnit, dodal ruský prezident.

Zelenskyj Putinovi rusky vzkázal, že Ukrajina bezesporu krasavice je, ale „moje“ (tedy Putinova) je „trošku přehnané“. A že Ukrajina je velice trpělivá, a tím i moudrá, protože to je důležité nejen pro ni, ale i pro Evropu a samotné Rusy. Na ukrajinské trpělivosti totiž závisí eskalace konfliktu, a proto Ukrajinci neodpovídají na provokace druhé strany, přestože na své půdě brání vlastní zemi.

Putinův výrok o krasavici podle agentury AFP vyvolal na ruskojazyčných stránkách spory, zda jde o narážku schvalující znásilnění, trestání dítěte či rozvernou hádanku ze sovětských časů. Mluvčí Kremlu ale ujistil, že ruský prezident měl na mysli jen to, že když se stát jednou k něčemu zaváže, musí své závazky splnit.

Nahrávám video

Johnson: Sankce máme připravené

Pokud by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, britské sankce budou připravené, napsal v článku pro deník The Times britský premiér Boris Johnson. Velká Británie podle něj také zvažuje umístění dalších jednotek britského letectva a námořnictva do východní Evropy, aby ji případně mohlo chránit. 

„Britské sankce a další opatření budou připraveny na případný další ruský útok,“ napsal Johnson. „Vláda požádá parlament o nové pravomoci k uvalení sankcí na další osoby a subjekty, včetně jakýchkoliv společností napojených na ruský stát nebo působících v odvětví strategického významu pro Kreml,“ dodal.

Velká Británie chce posílit jednotky NATO v Estonsku, kterým aktuálně velí. V pobaltské zemi je v tuto chvíli asi dvanáct set aliančních vojáků. Do Polska k ukrajinské hranici Velká Británie na důkaz solidarity s Kyjevem pošle tři sta padesát vojáků. Do Polska se od soboty přesunuje také asi sedmnáct set amerických vojáků.

Johnson také uvítal rozhodnutí Německa zahrnout mezi sankce pozastavení plynovodu Nord Stream 2. „Žádné odvětví není důležitější než energetika. (…) Vítám prohlášení Německa, že projekt plynovodu Nord Stream 2 bude v případě (ruské) invaze přehodnocen,“ napsal premiér.

Biden jednal se Scholzem

O případném ukončení Nord Streamu 2 v pondělí večer informoval po setkání s německým kancléřem Scholzem americký prezident Joe Biden. USA, Německo a země NATO jsou podle šéfa Bílého domu připraveny společně reagovat na možnou ruskou agresi. Berlín společný postup potvrdil.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová se ve čtvrtek vypraví na jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. O den později do Moskvy pojede i britský ministr obrany Ben Wallace, oznámil Johnson. Do Kyjeva přijel i český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Podle zvláštního zpravodaje v Kyjevě Andrease Papadopulose mezi Ukrajinci silně rezonoval Lipavského výrok o tom, že za bezpečí Evropy se bojuje právě na ukrajinských hranicích. Podle Kyjeva je současná vlna solidarity ze strany Západu a vysoký počet diplomatických návštěv tím, co pomáhá Rusko zadržet od případné agrese.

Rusko shromažďuje desetitisíce vojáků u svých hranic s Ukrajinou, v Bělorusku, v Podněstří či na okupovaném Krymu, Západ se obává možné invaze. Státníci intenzivně jednají o mírovém řešení konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...