Česko nebude mít zástupce při volbě papeže. Tuzemské kořeny má ale kardinál Czerny

Nahrávám video
Události v regionech: Dokument o kardinálu Czernym
Zdroj: ČT24

Konkláve kardinálů zvolí po úmrtí papeže Františka novou hlavu katolické církve. Nebude mezi nimi ale žádný zástupce Česka. Možnost volit i být zvolen bude mít však Michael Czerny, kanadský kardinál narozený v Brně. V církvi se věnuje péči o uprchlíky, charitativním projektům nebo třeba životnímu prostředí. Česká televize o jeho působení připravuje dokument.

Kanadský kardinál českého původu Michael Czerny patří ke kardinálům, kteří byli nejvíce spojováni s mandátem papeže Františka.

Czerny je členem kanadské provincie Tovaryšstva Ježíšova, což je oficiální název jezuitského řádu, z něhož pocházel i papež František. V roce 2010 se stal členem papežské rady pro lidská práva. Šest let nato byl Czerny jmenován tajemníkem vatikánské sekce pro migranty a uprchlíky. V říjnu 2019 jej papež František vysvětil na biskupa a jmenoval kardinálem.

V roce 2022 mu svěřil dikasterium (vatikánská obdoba ministerstva) pro migraci, životní prostředí, rozvoj a sociální spravedlnost.

Kněz s židovskými kořeny v dokumentu

Česká televize v těchto dnech dokončuje dokument s názvem Michael Czerny – kněz s židovskými kořeny. Narodil se 18. července 1946 v Brně. „Matka (pokřtěná katolička s židovskými předky, pozn. red.) byla v koncentračním táboře, otec musel vykonávat nucené práce. V roce 1948 Československo opustili a usadili se v Kanadě,“ poznamenal režisér dokumentu Martin Reiner.

„Člověk se nemůže vrátit zpět, ale může si a měl by něco z té zkušenosti nést s sebou dál. O tom jsem jako katolík s židovskými kořeny přesvědčen,“ říká v dokumentu Czerny.

Na kněze byl vysvěcen v červnu 1973. V roce 1978 získal doktorát z interdisciplinárních oborů na Chicagské univerzitě. O rok později založil v Torontu Jezuitské centrum pro sociální důvěru a spravedlnost, v jehož čele stál do roku 1989. Poté se stal vicerektorem Středoamerické univerzity v San Salvadoru a ředitelem Institutu humanitních studií.

Na Velehradě promluvil v čestině, odsoudil válku na Ukrajině

Jako kardinál zavítal i do rodné země. Před třemi lety byl Czerny hlavním sloužícím slavnostní mše na Velehradě na Uherskohradišťsku. K věřícím promluvil v češtině, připomněl válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům. Czerny odkázal na sovětské impérium nesvobody, lži a násilí, které bylo ve dvacátém století vybudováno ve slovanském světě, v němž kdysi působili věrozvěsti Cyril a Metoděj.

Sovětské impérium přirovnal k babylonské věži. „Snaha zvrátit běh dějin a obnovit staré impérium vede dnes k zločinné válce vedené nejen proti svobodné Ukrajině, nýbrž proti celému civilizovanému světu. Dějiny nás však učí, že všechny babylonské věže pýchy, lži a násilí, všechny uzavřené společnosti, jsou odsouzeny k pádu,“ uvedl tehdy na Velehradě.

Církev má být v nynějším zraněném světě podle kardinála jakousi polní nemocnicí a učitelkou vnitřního pokoje. „Naší povinností vůči všem, kteří v zoufalství prchají, je přijímat, chránit, podporovat a integrovat,“ řekl kardinál Czerny.

Kardinálové starší osmdesáti let se volby neúčastní

O nástupci Františka nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků, a to poprvé od roku 1963. V roce 1978 se konkláve konalo dvakrát, při volbě papežů Jana Pavla I. a Jana Pavla II. Obou voleb se tehdy zúčastnil československý kardinál František Tomášek. Konkláve v roce 2005 se zúčastnil český kardinál Miroslav Vlk a o osm let později byl mezi volícími také český kardinál Dominik Duka.

Kardinálové starší osmdesáti let, mezi kterými je i nyní jednaosmdesátiletý Duka, tuto povinnost nemají a volby papeže se neúčastní.

Mezi favority ve volbě nové hlavy katolické církve jsou podle agentury AP kardinálové z Itálie, Rakouska, Kanady či Filipín. Pražský arcibiskup Jan Graubner i oslovení církevní historici očekávají, že nový papež vzejde z okruhu mimoevropských kandidátů. Například podle Jaroslava Šebka z Historického ústavu Akademie věd ČR se hodně mluví třeba o členovi Římské kurie Luisi Antoniovi Taglemu pocházejícímu z Filipín. Mezi dalšími diskutovanými jmény je podle Šebka i Czerny. „Je mezi těmi, o kterých se hodně mluvilo, ale já tomu moc nevěřím,“ dodal Šebek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...