Česko nebude mít zástupce při volbě papeže. Tuzemské kořeny má ale kardinál Czerny

Nahrávám video

Konkláve kardinálů zvolí po úmrtí papeže Františka novou hlavu katolické církve. Nebude mezi nimi ale žádný zástupce Česka. Možnost volit i být zvolen bude mít však Michael Czerny, kanadský kardinál narozený v Brně. V církvi se věnuje péči o uprchlíky, charitativním projektům nebo třeba životnímu prostředí. Česká televize o jeho působení připravuje dokument.

Kanadský kardinál českého původu Michael Czerny patří ke kardinálům, kteří byli nejvíce spojováni s mandátem papeže Františka.

Czerny je členem kanadské provincie Tovaryšstva Ježíšova, což je oficiální název jezuitského řádu, z něhož pocházel i papež František. V roce 2010 se stal členem papežské rady pro lidská práva. Šest let nato byl Czerny jmenován tajemníkem vatikánské sekce pro migranty a uprchlíky. V říjnu 2019 jej papež František vysvětil na biskupa a jmenoval kardinálem.

V roce 2022 mu svěřil dikasterium (vatikánská obdoba ministerstva) pro migraci, životní prostředí, rozvoj a sociální spravedlnost.

Kněz s židovskými kořeny v dokumentu

Česká televize v těchto dnech dokončuje dokument s názvem Michael Czerny – kněz s židovskými kořeny. Narodil se 18. července 1946 v Brně. „Matka (pokřtěná katolička s židovskými předky, pozn. red.) byla v koncentračním táboře, otec musel vykonávat nucené práce. V roce 1948 Československo opustili a usadili se v Kanadě,“ poznamenal režisér dokumentu Martin Reiner.

„Člověk se nemůže vrátit zpět, ale může si a měl by něco z té zkušenosti nést s sebou dál. O tom jsem jako katolík s židovskými kořeny přesvědčen,“ říká v dokumentu Czerny.

Na kněze byl vysvěcen v červnu 1973. V roce 1978 získal doktorát z interdisciplinárních oborů na Chicagské univerzitě. O rok později založil v Torontu Jezuitské centrum pro sociální důvěru a spravedlnost, v jehož čele stál do roku 1989. Poté se stal vicerektorem Středoamerické univerzity v San Salvadoru a ředitelem Institutu humanitních studií.

Na Velehradě promluvil v čestině, odsoudil válku na Ukrajině

Jako kardinál zavítal i do rodné země. Před třemi lety byl Czerny hlavním sloužícím slavnostní mše na Velehradě na Uherskohradišťsku. K věřícím promluvil v češtině, připomněl válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům. Czerny odkázal na sovětské impérium nesvobody, lži a násilí, které bylo ve dvacátém století vybudováno ve slovanském světě, v němž kdysi působili věrozvěsti Cyril a Metoděj.

Sovětské impérium přirovnal k babylonské věži. „Snaha zvrátit běh dějin a obnovit staré impérium vede dnes k zločinné válce vedené nejen proti svobodné Ukrajině, nýbrž proti celému civilizovanému světu. Dějiny nás však učí, že všechny babylonské věže pýchy, lži a násilí, všechny uzavřené společnosti, jsou odsouzeny k pádu,“ uvedl tehdy na Velehradě.

Církev má být v nynějším zraněném světě podle kardinála jakousi polní nemocnicí a učitelkou vnitřního pokoje. „Naší povinností vůči všem, kteří v zoufalství prchají, je přijímat, chránit, podporovat a integrovat,“ řekl kardinál Czerny.

Kardinálové starší osmdesáti let se volby neúčastní

O nástupci Františka nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků, a to poprvé od roku 1963. V roce 1978 se konkláve konalo dvakrát, při volbě papežů Jana Pavla I. a Jana Pavla II. Obou voleb se tehdy zúčastnil československý kardinál František Tomášek. Konkláve v roce 2005 se zúčastnil český kardinál Miroslav Vlk a o osm let později byl mezi volícími také český kardinál Dominik Duka.

Kardinálové starší osmdesáti let, mezi kterými je i nyní jednaosmdesátiletý Duka, tuto povinnost nemají a volby papeže se neúčastní.

Mezi favority ve volbě nové hlavy katolické církve jsou podle agentury AP kardinálové z Itálie, Rakouska, Kanady či Filipín. Pražský arcibiskup Jan Graubner i oslovení církevní historici očekávají, že nový papež vzejde z okruhu mimoevropských kandidátů. Například podle Jaroslava Šebka z Historického ústavu Akademie věd ČR se hodně mluví třeba o členovi Římské kurie Luisi Antoniovi Taglemu pocházejícímu z Filipín. Mezi dalšími diskutovanými jmény je podle Šebka i Czerny. „Je mezi těmi, o kterých se hodně mluvilo, ale já tomu moc nevěřím,“ dodal Šebek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...