Česko koordinovalo se spojenci postup proti navržené podobě emisní normy Euro 7

Nahrávám video

Ministři dopravy unijních zemí, které kritizují navrženou podobu emisní normy Euro 7, jednali v pondělí ve Štrasburku. Schůzku svolal český ministr Martin Kupka (ODS), protože považuje normu za nerealistickou a v některých zemích včetně Česka za potenciálně škodlivou pro životní prostředí. Návrh Eura 7 představila Evropská komise v listopadu loňského roku.

Kupka po jednání řekl, že doufá nejen ve změnu „nerealistických požadavků“, které by Euro 7 kladlo na automobilový průmysl, v příštím měsíci, ale i v odložení začátku platnosti normy, a to alespoň o čtyři roky.

Český ministr jednal se zástupci Německa, Itálie a Polska, na dálku se připojili i zástupci Slovenska, Rumunska, Portugalska a Maďarska. Postupně chce ministr hovořit i s dalšími zeměmi, které údajně mají vůči návrhu normy výhrady. Zmínil například Francii či Španělsko.

Co tvrdí předkladatelé normy

Evropská komise předložila návrh normy Euro 7 v listopadu loňského roku. Jsou v ní stanoveny emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům ještě více snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší.

Norma Euro 7 má sladit limity pro benzinová a naftová auta, vozidla by jí musela  vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se má vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud by návrh schválily členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

  • Nová norma například také zdvojnásobuje počet najetých kilometrů a stáří auta, do nichž bude plnění emisního standardu vyžadováno. Nově by šlo o 200 tisíc kilometrů a deset let užívání vozu. Rozšířilo by se i spektrum teplot, v nichž bude muset auto normu plnit.
  • Poprvé navrhuje Evropská komise stanovit i limity pro pevné částice produkované brzdami a mikroplasty, které se uvolňují z pneumatik. Chce rovněž, aby měla auta čidla umožňující kdykoli emise zkontrolovat.
  • Zdroj: ČTK

„Kromě toho, že monitorujeme a podporujeme elektrifikaci vozového parku, chceme omezit také emise, které zhoršují znečištění vzduchu a ohrožují naše zdraví,“ prohlásil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který návrh normy v listopadu prezentoval. Oxidy dusíku a pevné částice z automobilové dopravy v ovzduší podle něj způsobují v zemích EU více než 70 tisíc předčasných úmrtí ročně, nový emisní standard by měl tyto počty snížit.

Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou by měla Euro 7 zajistit do roku 2035 snížení emisí oxidů dusíku o 35 procent, u pevných částic pak o 13 procent. U nákladních aut a autobusů má jít o 56 procent emisí oxidů dusíku a 39 procent pevných částic.

Brusel tvrdí, že kvůli normě nebudou muset automobilky používat nové technologie a přechod na Euro 7 se promítne do ceny nových aut nejvýše v řádech několika tisíc korun.

Jak to vidí odpůrci návrhu

Výrobci automobilů dávali už během přípravy normy najevo obavy ze zvýšených nákladů v době, kdy začali ve velkém vyvíjet elektrické automobily. Uvádějí, že zdražení by bylo v řádu desetitísíců korun a zasáhlo by zejména menší, lacinější vozy. Některé modely by poté zdražily natolik, že by byly téměř neprodejné, a norma by naopak prodloužila využívání starších aut.

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) uvedlo, že norma bude znamenat vyšší náklady na vozidla s velmi omezenými ekologickými přínosy a riskuje zpomalení přechodu na dopravu s nulovými emisemi. Tuzemské Sdružení automobilového průmyslu navrženou normu považuje za kontraproduktivní, protože místo zlepšování emisí v dopravě fakticky odklání tolik potřebné zdroje investic do technologií bateriových, potažmo vodíkových vozidel a současně povede k omezení nabídky cenově dostupných modelů.

„Návrh stanovuje neúměrně přísné limity pro nákladní vozidla, může omezit nabídku dostupných osobních vozidel v nižších kategoriích a hrozí také odčerpáním omezených zdrojů, které je třeba investovat do elektrifikace a naplnění klimatických cílů,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn. Termín poloviny roku 2025 navíc podle něj neumožní výrobcům osobních aut se na změnu připravit, což povede k propadu nabídky automobilů na trhu.

Nahrávám video

Postoje v Česku

Zvláště bedlivě je osud normy Euro 7 sledován v Česku, kde automobilový průmysl tvoří významnou část národního hospodářství.

Zástupci automobilek hovoří o nutností získat více času nejen na přípravu, ale i na zavedení nových technologií. Standardně trvá takový vývoj roky. „My vlastně ani nevíme, co musíme uvádět do praxe, my jenom říkáme: Abychom něco vůbec vyvinuli, odzkoušeli a uvedli to do praxe, tak potřebujeme dva tři roky. Takže je potřeba tu normu doladit a doladit ty prováděcí předpisy,“ uvedl Jahn.

Kupka žádá úpravu, která by významně odložila data účinnosti a která by také zmírnila technologické nároky. Požadavky normy by podle něho ohrozily evropský průmysl. Skeptický k normě je i jeho předchůdce ve funkci ministra a současný místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „Buď se zlikviduje výroba malých aut anebo se zvýší cena zásadním způsobem, a to nejenom malých, ale i středně velkých vozidel.“

Zpravodaj ČT Petr Obrovský uvedl, že nyní probíhá posuzování normy v Evropském parlamentu a také v Radě Evropy, tedy v členských státech. Podotkl, že v květnu roku 2024 budou volby do EP a není jisté, zda se do té doby stihne norma schválit. Na její výsledné podobě by se musel shodnout europarlament s většinou států Unie. Zpravodajem pro Euro 7 za europarlament je Alexandr Vondra (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů. Ten v pondělí řekl, že vyjednávání jsou teprve na začátku a že si je jistý, že změny se prosadit podaří.

Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v pořadu Devadesátka ČT24 také upozornil, že některé parametry normy ještě nejsou známy. „Jsou navrženy do prováděcích předpisů, které ještě nejsou vůbec odhalené.“ Automobilky tak podle něho nevědí, na co se mají v této chvíli připravit. „A to je dost zásadní věc. To by si měli politici při prosazování změn uvědomit a zajistit standardní postup schvalování normy Euro 7, aby neměla fatální dopady.“

Přijetí normy by znamenalo propouštění, soudí Špicar

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar se domnívá, že přijetí normy v současné podobě by znamenalo propouštění. „To by souviselo s koncem výroby některých modelů, a to bohužel modelů, které patří v České republice mezi nejatraktivnější vzhledem ke své ceně.“ Zároveň se obává, že nová místa by tato norma nevytvořila. „Možná v laboratořích nebo ve zkušebních ústavech ano, ale jinak by ten efekt byl negativní. Ztráta pracovních míst by zcela jistě převážila místa vytvořená,“ řekl v Devadesátce ČT24.

Pro evropské automobilky by to navíc znamenalo, že by na cestě k čisté mobilitě v roce 2035 nemohly využít všechny své finance a síly, které na to mají. „Protože by tam bylo Euro 7, které by jim vytáhlo další peníze z peněženek už tak zasažených covidem, energetickou krizí, narušením dodavatelsko-odběratelských řetězců,“ dodal Špicar. 

Branko Remek z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Fakulty strojní ČVUT řekl, že odborníci na potíže s praktickým dopadem Euro 7 či Green Dealu upozorňují už pět let, ale politici na to nikdy nechtěli slyšet. Teprve nyní se tak prý začíná dít. Osobně by viděl budoucnost ve vodíku, protože je to čisté palivo, řekl v Devadesátce ČT24. Výroba vodíku je však velmi náročná.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...