České součástky do vrtulníků skončily navzdory sankcím v Rusku, tvrdí ukrajinská média

Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Ukrajinský server The Kyiv Independent (TKI) tvrdí, že k tomu došlo pomocí třetích podniků v Kazachstánu a v Indii a že tím česká společnost mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. PBS pochybení odmítá a na svých stránkách v úterý uvedla, že ukrajinská analýza čerpá informace z nespolehlivého zdroje. Jde prý o „falešné obvinění“ a o „špinavou hru ruských služeb“.

Aby Rusko sanovalo ztráty svých transportních vrtulníků Mi-8, potřebuje náhradní díly, přinejmenším jeden z nich se ale nevyrábí v Rusku. Jedná se o pohonnou jednotku Safír MK/G MI potřebnou ke spuštění hlavního motoru vrtulníku. Tuto součástku vyrábí pouze česká firma PBS.

Její nákup by Rusům teoreticky měly znemožnit mezinárodní sankce; krátce po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu totiž uvalily EU, USA a Kanada sankce mimo jiné na výrobce Mi-8, Kazaňský vrtulníkový závod (KVZ). V důsledku toho česká společnost PBS po dvaceti letech nepřetržitých dodávek zastavila prodej do Ruska.

Šetření ukrajinského think-tanku State Watch zveřejněné na serveru Kyiv Independent (TKI) však odhalilo, že pohonné jednotky pro vrtulníky Mi-8 vyrobené společností PBS se do Ruska nadále dostávají přes prostředníky v Asii.

Cesta přes Indii

Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se pohonné jednotky Safír a další výrobky PBS mohly dostat do Ruska přes Indii. Indická společnost Space Era Materials And Processes (Space Era) dodala v letech 2022 až 2023 dvacet pohonných jednotek Safír přímo podniku KVZ v Rusku, vyplývá po podle ukrajinského webu z údajů o indickém exportu na portálu Export Genius. Celkově se údajně jednalo o transakci za 8,5 milionu dolarů (19 milionů korun).

Další indická společnost, Deep Engineering Industries, po únoru 2022 rovněž odeslala do Ruska komponenty pro Safíry, napsal TKI. Po zahájení ruské plnohodnotné invaze PBS uskutečnila pětašedesát dodávek společnosti Deep Engineering v celkové hodnotě 14 milionů dolarů (313 milionů korun). Většinu těchto dodávek tvořily náhradní díly pro vrtulníky řady Mi. Kolik z těchto dodávek bylo určeno pro další prodej ruským spotřebitelům, není známo.

Údaje o indickém vývozu však ukazují, že v letech 2022 až 2023 dodala společnost Deep Engineering do Ruska náhradní díly v hodnotě 151 tisíc dolarů (3,4 milionu korun), z toho bylo 32 tisíc dolarů (716 tisíc korun) za součástky pro pohonné jednotky Safír.

Reakce PBS Velká Bíteš

Podle PBS indická databáze Export Genius, ze které autor analýzy čerpal informace, není spolehlivým zdrojem. Údaje do ní lze podle firmy zadávat „volně a bez další kontroly“, což vytváří prostor k manipulaci. „Domníváme se, že od počátku jde o špinavou hru ruských služeb, které jednoduše vložily do databáze falešné údaje,“ prohlásila společnost. Zároveň uvádí, že s Ruskem „žádným způsobem nespolupracuje“. Prověření registračních čísel podle ní ukázalo, že její výrobky „byly skutečně použity v konkrétní zemi přímého vývozu, a nikoli jinde“.

Podle TKI dříve společnost PBS prohlásila, že dodávky náhradních dílů pro Mi-8, které se do Ruska dostaly z Indie, byly plněním staré smlouvy z roku 2021 mezi indickou společností Deep Engineering a ruskou společností Heliexpress. Ředitel Deep Engineering Aman Deep uvedl, že po zavedení sankcí EU jeho společnost přestala prodávat zboží do Ruska. Ke konkrétním dodávkám se však Deep odmítl vyjádřit.

Veroniсa Vella, vědecká pracovnice Univerzity v Liège a odbornice na režim kontroly vývozu v EU, se domnívá, že plnění starých kontraktů ze strany zahraničních klientů české firmy může porušovat sankce na reexport výrobků.

„I když byl kontrakt týkající se citlivých položek realizován před ruskou agresí, zůstává dodávka takových položek v době přítomnosti sankcí nezákonná, zejména pokud existuje jasné vědomí, že tyto položky budou použity nevhodným způsobem,“ míní akademička.

Sériová čísla Safírů

TKI tvrdí, že mu zástupce společnosti PBS na vyžádání poskytl informace o tom, že společnost prodala 14 z 20 pohonných jednotek s totožnými výrobními čísly, jako mají Safíry, které skončily v Rusku. Ukázalo se, že společnost PBS tyto jednotky původně prodala zákazníkům v Indii a Kazachstánu.

Devět z nich dodala společnost PBS indickému letectvu v roce 2021. Další čtyři byly prodány Leteckému opravárenskému závodu č. 405 v Kazachstánu v roce 2023 a jeden společnosti Deep Engineering. Kupce zbývajících šesti jednotek se nepodařilo identifikovat.

Indické letectvo a kazašský letecký opravárenský závod č. 405 na otázky pracovníků State Watch, zda dodávají jednotky Safír do Ruska, neodpověděly. Moravská strojírna však uvedla, že jim kazašský závod zaslal dopis, který potvrzuje, že čtyři zakoupené jednotky se nacházejí v Kazachstánu. Společnost PBS rovněž novinářům sdělila, že jediná jednotka, kterou prodala společnosti Deep Engineering, se nachází v Indii.

Není přesně jasné, jak se pohonné jednotky, které česká zbrojovka prodala indickému letectvu a kazašskému leteckému opravárenskému závodu č. 405, dostaly do rukou společnosti Space Era, jež je pak dodala do Ruska.

Obcházení sankcí přes třetí země

Obcházení sankcí přes třetí země je existující praxe. Organizace Conflict Armament Research (CAR) se sídlem ve Spojeném království zkoumá komponenty zbraní. Její výzkum zjistil, že bezpilotní letouny Šáhed-136, které Írán prodává Rusku, jsou poháněny motorem založeným na německé technologii, kterou Írán nezákonně získal téměř před dvaceti lety, upozornil dříve web ČT24.

CAR potvrdila, že motor v letounu Šáhed-136 byl zpětně zkonstruován íránskou společností Oje Parvaz Mado Nafar – známou jako Mado. Na společnost byly již v prosinci loňského roku uvaleny sankce ze strany EU, USA a Spojeného království.

„Motory jsou skutečně vyrobené už v Íránu. Nicméně jsou to kopie německých motorů do dronů, které se v Íránu ocitly kolem roku 2010, kam byly nelegálně vyvezeny přes Hongkong,“ prohlásil analytik Vojtěch Bahenský z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Západní společnosti podle něj legálně vyvezou motory například do Hongkongu nebo Turecka, ale je pro ně velmi obtížné předem identifikovat, jaké firmy ze třetích zemí dané motory dále zakoupí.

Íránu ovšem stačí dostat se pouze k několika kusům západních technologií, které rozebere a okopíruje. „Firma, přes kterou se do Íránu motory dostaly, také může být přidána na sankční seznam, což nicméně daným státům v dlouhodobém horizontu nezabrání v tom, aby například založily nové fiktivní firmy, přes které se jim podaří technologie znovu získat,“ doplnil Bahenský.

Čína je další ze zemí, které pomáhají Rusku obcházet sankce. Vyplývá to z veřejně dostupných celních záznamů. Peking Moskvě dodává například kriticky důležité drony sloužící k zaměřování ukrajinské armády nebo čipy, jež jsou v moderní válce nezbytné. 

Reakce Evropské unie

Evropská unie během léta přijala 11. balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil na obcházení stávajících opatření. EU od té doby může omezit prodej sankcionovaného zboží a technologií do třetích zemí, pokud tyto třetí země toto zboží nebo technologie dále prodají Rusku. EU také zakázala tranzit citlivého zboží, jako jsou vyspělé technologie nebo materiály související s letectvím, vyvážené z EU do třetích zemí přes Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 11 hhodinami
Načítání...