České nebe se pro ruské aerolinky od půlnoci zcela uzavře. Možné nebudou ani přelety

Rusko uzavřelo vzdušný prostor pro letecké dopravce z České republiky, Polska, Bulharska a Rumunska. Jde o odvetu za stejné rozhodnutí, které kvůli ruské invazi na Ukrajinu tyto země učinily vůči ruským leteckým společnostem v pátek. Na uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla se v sobotu dohodly také všechny pobaltské země, stejný krok oznámilo i Slovinsko a chystá ho rovněž Německo.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„V souvislosti s nikoliv přátelskými rozhodnutími leteckých úřadů Bulharska, Polska a Česka se od 26. února 2022 od 15:00 hodin moskevského času (13:00 SEČ) pro letecké dopravce těchto států a/nebo v nich registrované (společnosti) zavádí omezení letů do míst v Rusku, včetně tranzitních letů přes ruský vzdušný prostor,“ cituje Interfax z prohlášení úřadu.

„Lety z těchto zemí lze uskutečnit pouze na základě zvláštního povolení vydaného Rosaviacijí nebo ruským ministerstvem zahraničí,“ dodal úřad.

Žádná ruská letadla v českém vzdušném prostoru

Na krok Moskvy obratem odpověděla Praha tím, že zcela zakázala ruským letadlům vstup do českého vzdušného prostoru. „Od půlnoci (na neděli, pozn. red.) nebude možný žádný přelet nad českým územím pro letadla ruských dopravců,“ potvrdil České televizi ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Už ve středu jsme přestali vydávat povolení pro nepravidelné lety, vzápětí jsme uzavřeli leteckou dopravu pro vzlety a přistání a od půlnoci uzavíráme i vzdušný prostor,“ upřesnil s tím, že žádná další opatření v letecké dopravě už ministerstvo učinit nemůže.

V pozemní dopravě se resort k žádným krokům nechystá, přímé železniční spojení mezi Českem na území Ruska už několik let nefunguje.

Nahrávám video

Ruským letadlům se uzavírá i nebe nad Pobaltím

Litva, Lotyšsko a Estonsko se v zásadě dohodly na uzavření svého vzdušného prostoru pro ruská letadla, oznámil mezitím litevský ministr dopravy Marius Skuodis. „Od rána připravujeme dokumenty pro naše vlády, které o nich budou hlasovat. Náš plán je učinit tento krok společně,“ napsal Skuodis na Facebooku.

Litva a Lotyšsko už během soboty vzdušný prostor uzavřely, Estonsko se tak chystá učinit, stejně jako Německo. Totožné opatření zavedlo nově také Slovinsko. Vzdušný prostor pro ruská letadla už dříve nechalo uzavřít rovněž Polsko, Bulharsko a Rumunsko.

Velká Británie hned ve čtvrtek s okamžitou platností zakázala strojům ruské letecké společnosti Aeroflot přistávat na svém území. V reakci na to pak Moskva zakázala britským aerolinkám vstup do ruského vzdušného prostoru, který je přitom důležitý pro letecké spojení mezi Evropou a Asií.

Medvěděv pohrozil znárodňováním majetku

Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medvěděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady, varoval, že Rusko by v odvetě za sankce mohlo zabavit majetek podniků a občanů ze Spojených států, zemí Evropské unie a dalších států. Podle něj by šlo o zrcadlovou reakci na kroky, ke kterým by se mohly rozhodnout západní státy.

„(Odpovíme) zabavením prostředků cizinců a zahraničních společností v Rusku podle starého principu,“ napsal Medvěděv na sociální síti VKontaktě. „A možná znárodněním majetku osob, které mají registraci v nikoli přátelských jurisdikcích. Jako jsou USA, státy EU a řada zemí anglosaského světa, které s tím souhlasí,“ citovala Medvěděva agentura TASS.

Za nespravedlivé označil páteční rozhodnutí pozastavit členství Ruska v Radě Evropy. „Rada Evropy a Parlamentní shromáždění Rady Evropy pozastavila členství Ruska. Strašná nespravedlnost,“ napsal. Podotkl ale, že je to dobrá příležitost pro to, aby Rusko mohlo za sebou „prásknout dveřmi“ a obnovit řadu důležitých institutů, například trest smrti v případě těžkých zločinů.

České firmy zabavování majetku nečekají

České společnosti podnikající v Rusku si nemyslí, že země přistoupí k zabavování majetku zahraničních firem a osob. Obecně se shodují, že na vyhodnocení posledních prohlášení ruských představitelů je příliš brzy a i přes jakékoliv kroky Ruska by to neohrozilo jejich podnikání jako celek.

„Podobné hrozby lze těžko smysluplně komentovat v době, kdy na evropské půdě probíhá regulérní válka, umírají lidé a vývoj je naprosto nepředvídatelný,“ řekl mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek. V Rusku působí od roku 2002 společnost Home Credit, která patří do skupiny PPF a je jedním z předních světových poskytovatelů spotřebitelských úvěrů se zaměřením na rozvíjející se trhy. Po smrti zakladatele PPF Petra Kellnera podle zdrojů ruské poradenské firmy Frank Media padlo rozhodnutí o prodeji ruských aktivit.

Majitel táborské společnosti Brisk vyrábějící zapalovací svíčky a snímače ovlivňující vstřikování paliva do motoru Mojmír Čapka nevěří, že by Rusko k zabavování majetku zahraničních firem skutečně přistoupilo. Brisk má v Rusku výrobní závody už od roku 1995. Jejich produkce směřuje především na ruský trh. Podle Čapky by tak jeho společnost mohla fungovat dál, ať už by přišla o majetek v Rusku, nebo by bylo Rusko vyřazeno z platebního systému SWIFT. Ani jeden krok ale podle něho nemůže vyřešit současné boje na Ukrajině.

„Kdybychom přestali dodávat do Ruska, tak zboží, které máme, okamžitě prodáme v jiném světě, je přebytek požadavků. Určitě by to pro naši firmu nebyl katastrofální stav,“ řekl Čapka. Odběratelem ruské produkce jeho firmy je podle něho především ruská automobilka AvtoVAZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...