České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Nahrávám video

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.

Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček říká, že pro některé české firmy by chybějící odbyt na americkém trhu znamenal nutnost omezit výrobu. A nedostatečný odbyt by byl způsoben právě cly, protože výrobek z Evropy by byl tak drahý, že by ho nikdo nekupoval.

Hotové vozy Česko do USA téměř nevyváží. Cla tak zasáhnou spíše výrobce autodílů. Pro Motor Jikov jsou automobilky významným klientem. Například do Volkswagenu dodává tažná zařízení. Vyšší cla na autoprůmysl by se ho tak dotkla.

Koho by zasáhlo padající domino

Generální ředitel jihočeské firmy Miroslav Dvořák upozorňuje, že dopad cel by nejdříve pocítila automobilka, která by pak následně chtěla po Jikovu slevy. „Je otázka v jaké míře by to bylo, ale když by to byla míra deseti procent, tak je to pro nás zničující,“ dodal.

Menší zisk společnosti by následně mohl omezit růst mezd zaměstnanců a ovlivnit její další rozvoj. „Ta hodně důležitá věc je, že nemáme prostředky na to, abychom investovali,“ dodal Dvořák.

Evropská unie avizovala, že na cla odpoví. Reakcí by mohlo být například uvalení poplatků na online platební firmu PayPal. „Jsou to odvetná opatření, která se dají očekávat, o kterých se bude jednat, ale pro byznys je něco takového nešťastné. My bychom byli rádi, aby Evropská unie zasedla k jednacímu stolu s americkou stranou,“ zhodnotil to Zajíček.

Už dříve Donald Trump zavedl například clo na dovoz oceli a hliníku, také ve výši 25 procent. I to může české firmy ovlivnit hlavně zprostředkovaně. Výrobce hliníkových produktů – například obalů a dílů do aut jako jsou chladiče – AL INVEST nepředpokládá, že by na něj zavedení celních tarifů mělo přímý negativní dopad.

Ředitel a předseda představenstva David Bečvář upozorňuje, že k tomu, aby české podniky zůstaly konkurenceschopné, musí investovat. Jeho firma zprovoznila novou válcovací stolici za 800 milionů, a v příštích letech dá na investice pět miliard. Ředitel divize Aluminium Vladimír Kovář věří, že právě válcovací stolice dává firmě vyšší konkurenceschopnost vůči evropským nebo i asijským konkurentům.

Churavějící německá ekonomika dostane novou dávku

Podniky, které ČT oslovila, očekávají, zda a případně jaká další opatření americká administrativa zavede. Eskalace obchodních válek může podle guvernéra centrální banky v českém prostředí vést taky k rychlejšímu zdražování. „Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády,“ odhadl guvernér ČNB Aleš Michl.

Připravovaná nová berlínská vláda avizovala obří investice do německého hospodářství. V následujících letech má jít o stovky miliard eur. Profitovat z toho může několik odvětví, podle analytiků nejvíc třeba stavebnictví nebo zbrojní průmysl. Velká část investic totiž půjde do obrany.

„Velká příležitost to bude i pro české zbrojní firmy, kterých máme hodně a které jsou kvalitní a které navíc kromě našich tradičních subdodávek, které exportujeme do Německa, jsou finálními výrobci s vysokou marží. To znamená bude to důležité nejen pro ně, ale i pro českou ekonomiku jako celek,“ soudí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Ekonomové však upozorňují, že pozitivní efekt nenastane hned, v hospodářství se projeví až v následujících letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...