Česká humanitární pomoc dorazila do Chorvatska. V místě zemětřesení zaznamenali další záchvěvy

Hasiči dopravili do Chorvatska humanitární pomoc poskytnutou Českou republikou. Hasičský záchranný sbor ČR to uvedl na Twitteru. Česko poslalo balkánské zemi vybavení za zhruba pět milionů korun, mimo jiné stany, spací pytle nebo osvětlovací techniku. Zemi zasáhlo v úterý zemětřesení o síle přibližně 6,3 stupně, které bylo znát i v Česku. V nejpostiženější oblasti měst Sisak, Petrinja a Glina vyvolávají strach následné záchvěvy, cítit byly i v noci na čtvrtek.

Čtyři nákladní automobily s pomocí vyjely z Česka ve středu odpoledne. O pomoci rozhodlo ministerstvo vnitra. Obsahuje 600 lehátek s matracemi, 1200 spacích pytlů, 1200 přikrývek, deset elektrických topidel a osvětlovací systémy.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý na Twitteru informoval o tom, které věci Chorvatsko požadovalo. O možné pomoci telefonicky mluvili premiéři obou zemí Andrej Babiš (ANO) a Andrej Plenković. Pomoc nabídly i další země a rovněž Evropská komise.

Veřejnou sbírku na pomoc Chorvatsku vyhlásila humanitární organizace ADRA. Peníze ze sbírky půjdou především na zajištění ubytování pro rodiny, které ztratily domov. ADRA Chorvatsko počítá s vyčleněním patnácti tisíc dolarů (320 tisíc korun) pro prvotní pomoc. Tato částka se navýší o peníze vybrané ve veřejné sbírce. Lidé mohou do veřejné sbírky na pomoc Chorvatsku přispět na čísle účtu 66888866/0300, variabilní symbol 511.

Zemětřesení zasáhlo i českou menšinu

Pomoc české vlády i některých samospráv ocenil poslanec chorvatského parlamentu za českou menšinu Vladimír Bílek. Otřesy totiž poničily rodinné domy i sídla krajanských spolků, a to ve městě Sisak a ve vsi Jazvenik, které jsou jen několik kilometrů od epicentra zemětřesení. V centrální části Chorvatska žije okolo deseti tisíc členů české menšiny.

„Bohudík, co se týká krajanů, nikdo není vážně zraněný a ani jsme neměli úmrtí. Je ale vážná materiální škoda, nejvíce na rodinných domech všech lidí v okolí, dále potom na budovách různých institucí,“ popsal pro ČT Bílek.

Česká menšinová rada proto zorganizovala spolu s místními obcemi pomoc pro zasažené lokality. „Začala se sbírat humanitární pomoc ve smyslu jak oděvu, tak potravin, ale stejně tak hygieny a vody. Protože bohužel v těch částech, kde bylo zemětřesení, v tu chvíli nebyl proud, plyn ani pitná voda,“ nastínil Bílek.

Další následné otřesy

Oblast v centrální části Chorvatska kolem města Sisaku, kterou nejvíce postihlo úterní ničivé zemětřesení, pocítila v noci na čtvrtek další následné otřesy, jež udržují obyvatele v obavách. Evropské seizmologické centrum EMSC oznámilo, že v prostoru města Petrinja zaznamenalo v noci záchvěvy o síle 3,8 a 3,1 stupně.

I když jsou tyto otřesy slabší, mohou způsobit další škody na budovách s již narušenou statikou. Experti upozorňují, že některé otřesy mohou být opět silné.

Úterní zemětřesení dosáhlo přibližně 6,3 stupně a způsobilo značné škody zejména v Petrinji, ale také v blízkém župním správním středisku Sisaku a v dalším městě Glině. Škody ale napáchalo i jinde, včetně Záhřebu, a cítit bylo v řadě okolních zemí, mezi nimi i v Česku a na Slovensku.

Sedm lidí zemřelo

Prakticky srovnána se zemí je vesnice Majske Poljane ležící nedaleko Gliny. O život v této obci přišlo pět ze sedmi obětí katastrofy. První ohlášená oběť, dvanáctiletá dívka, zemřela v Petrinji. Další člověk zahynul v kostele v obci Žažina u Sisaku. Zranění utrpělo několik desítek lidí. Záchranáři v troskách dál pátrají po možných zavalených lidech.

České úřady neinformovaly, že by mezi oběťmi byli i čeští občané. Na českou ambasádu v zemi se ani podle informací ministerstva zahraničí zatím nikdo neobrátil s problémy.

Postižená oblast asi 50 kilometrů jihovýchodně od Záhřebu se chvěje už od pondělí, kdy nejsilnější otřes dosáhl intenzity 5,1 stupně. Do středečního odpoledne seizmologové zaznamenali v rozmezí 58 hodin 66 otřesů. Právě kvůli trvajícím následným otřesům tamní obyvatelé dál zůstávají mimo domy a noci tráví v autech, ve stanech či na jiných bezpečných místech, která zajistily úřady.

Mezi země, které zemětřesení také pocítily, patří Slovinsko, kde se z bezpečnostních důvodů automaticky zastavila jaderná elektrárna Krško. Agentura STA informovala, že v noci na čtvrtek elektrárna provoz obnovila. Zatím běží po testech bez problémů na padesát procent kapacity a zřejmě ještě během dne přejde na plný výkon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...