Déle než rok strávil ukrajinský voják Viktor Lachno, přezdívaný Čáp, v ruském zajetí. V rozhovoru pro ČT popsal, že zažil bití i tresty za používání ukrajinštiny. Zajat byl během záchrany těžce zraněných ve městě Mariupol. I přes tuto zkušenost se chce vrátit do služby v Ozbrojených silách Ukrajiny.
Když Rusko spustilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, Čáp chtěl narukovat. Vojenskou správu ale z Berďansku na břehu Azovského moře, kde zrovna byl, už evakuovali. Odletěl proto vrtulníkem do Mariupolu.
„Už jsem věděl, co se dělo v Buči, v Hostomelu, v Irpini – hodně mých známých utrpělo újmu – tak jsem pochopil, že nemůžu zůstat stranou,“ říká s odkazem na masové vraždění ukrajinských civilistů ruskými vojáky v Kyjevské oblasti.
„Organizace byla spíše chabá a nepřítel byl v obrovské přesile,“ popisuje své zážitky z fronty. „Třeba na naší pozici jsme byli čtyři dobrovolníci a přišli k nám ještě civilisté, kteří neměli žádnou vojenskou zkušenost.“
V Ruském zajetí Čápa drželi na dvou místech – v Horlivce a v Olenivce. „Dali nás do funkčního vězení. Byli tam obyčejní trestanci. Já jsem jim záviděl, protože stráže na ně byly mnohem hodnější než na nás. Neustále nás bili, pronásledovali, ponižovali. Zakazovali nám mluvit ukrajinsky,“ popisuje. „V našem baráku nás drželi v takových podmínkách, že jsme celý rok neviděli nebe.“
Pak se dostal do zajetí v Olenivce. Popsal, jak tam Rusové vytvořili pro ukrajinské zajatce modelovou věznici s lepšími podmínkami, kterou chtěli ukazovat inspekcím. Právě tato budova později explodovala. Rusové nejdříve tvrdili, že ji zničila ukrajinská střela, později se však ukázalo, že ji vyhodili do povětří okupanti. Sám byl v nedalekém zařízení, výbuch však slyšel.
Domů se Lachno dostal díky výměně vězňů. O tom, že se vrací, se dozvěděl až poté, co jejich autobus překročil hranici.
