Celounijní výsledky: Končí dominance lidovců a socialistů v europarlamentu, i když frakce zůstanou největší

Nahrávám video

Evropská lidová strana (EPP) zůstane po letošních volbách do Evropského parlamentu podle oficiálního odhadu zveřejněného samotným EP nejsilnější frakcí. Výrazně však oslabí stejně jako druzí nejsilnější socialisté (S&D). Oslabí i mírně euroskeptičtí konzervativci. Posílí naopak třetí nejsilnější liberálové (ALDE), zelení a také dvě frakce sdružující protiunijní a nacionalistické strany.

  • 22:27

    Pro tuto chvíli on-line přenos z povolebního dění končí. Děkujeme za pozornost.

  • 21:47

    "Ukazuje se, že ten standardní mainstream, ať středopravý či středolevý, se už vyčerpal. Když se podíváme na parlamentní volby v jednotlivých zemích, tam už se to stalo v minulých letech. Teď jen ta vlna doběhla na evropskou úroveň. Od roku 2014 se politická mapa Evropy hodně změnila," podotkl v Horizontu ČT24 politolog Martin Mejstřík z Mezinárodních teritoriálních studií FSV UK.

  • 20:23

    Populistické strany v eurovolbách posílily. Na demontáž Unie ale nemají dost hlasů. Více si můžete přečíst zde ZDE.

Podle odhadu Evropského parlamentu bude mít v jeho novém složení 180 mandátů Evropská lidová strana a 146 socialisté (S&D). V součtu tedy přijdou o 77 křesel a v 751členném parlamentu ztratí dosavadní společnou většinu. Významné posílení na 109 hlasů slibuje předpoklad Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Silnější z voleb podle odhadu vyjdou také Zelení/Evropská svobodná aliance s 69 křesly.

Vedle dvou nejsilnějších frakcí hrozí ztráta pozic skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR), které dosud dominovali britští konzervativci a byla i díky nim třetí nejsilnější frakcí v europarlamentu. Zbýt by jim však mohlo jen 59 křesel z dosavadních 70. Ztráty křesel se může obávat i konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL), která by mohla mít nově 39 poslanců.

Více křesel než dosud naopak slibuje projekce EP euroskeptickým frakcím. Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) jich může mít 54 a Evropa národů a svobody (ENF) 58. Osm poslanců zřejmě zůstane nezařazených a u devětadvaceti není jasné, ke které frakci se nakonec přidají.

Přesnosti počtů brání Fidesz. A nejen on

Odhad rozložení mandátů v novém parlamentu představil mluvčí EP Jaume Duch v neděli večer. Zprvu vycházel ze zveřejněných odhadů volebních výsledků a průzkumů, europarlament jej ale stále upřesňuje, když přicházejí konečné výsledky a přesnější odhady.

Předpokládané rozložení nového Evropského parlamentu ovšem vychází z očekávání, že jednotlivé strany zůstanou ve frakcích, kde byly ve starém europarlamentu. U některých přitom není takový závěr jistý, například vztah maďarské strany Fidesz, která volby v zemi jasně vyhrála, s Evropskou lidovou stranou před volbami silně ochladl.

Projekce nového europarlamentu organizace Europe Elects, která rovněž vychází z volebních dat národních úřadů, ostatně uvádí Fidesz jako potenciálně nezařazenou parlamentní skupinu, bez které by lidovcům zbylo jen 165 křesel. Nejasné je například i zařazení italského Hnutí pěti hvězd.

Lidovci a socialisté nemají většinu, lákají ke spolupráci zelené a liberály

Konec dlouholeté velké koalice evropských lidovců a socialistů, která měla v Evropském parlamentu většinu, chtějí lídři obou frakcí obejít přizváním skupin Zelených a ALDE ke spolupráci.

„Nabídneme možné rozhovory. Výchozím bodem pro nás jsou strany, které jednoznačně podporují demokratizaci Evropy, tedy sociální demokraté a také Zelení. Začneme s nimi a doufáme, že i liberálové budou sdílet naše názory a budou s námi na palubě,“ řekl vedoucí kandidát vítězných EPP Manfred Weber. Zároveň v Bruselu před novináři zdůraznil, že bez jeho uskupení nebude v novém europarlamentu stabilní většina možná.

EPP přitom podle nočních Weberových slov trvá na tom, že právě on má jako hlavní kandidát v eurovolbách vítězného uskupení nárok na křeslo příštího předsedy Evropské komise. Jeho uskupení přitom nemá jisté ani vlastní hlasy. Dosavadní lídr europoslanecké frakce EPP se vyhnul přímé otázce, zda si přeje, aby ve frakci zůstal i maďarský Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Vedoucí kandidát vítězných lidovců z EPP Manfred Weber
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Lídři S&D a ALDE už ale odmítli, že by potřebná podpora měla z jejich strany přijít automaticky.

Volební lídr socialistů Frans Timmermans kladl v noci na tiskové konferenci před personálními otázkami větší důraz na program EU pro příštích pět let. Zdůrazňoval potřebu do budoucnosti hledící a dynamické platformy, v níž by spolupracovaly všechny „progresivní síly“, čím naznačil snahu o užší kooperaci s frakcí Zelených. Připomněl potřebu řešit klimatické změny i nutnost zajistit sociální spravedlnost.

Liberální ALDE, která očekává posílení v podobě francouzské Obnovy prezidenta Emmanuela Macrona, by v čele komise ráda viděla dosavadní komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Ta dnes výsledek voleb označila za „signál změny“, který voliči z celé EU do Bruselu vyslali.

„Už nejde jen o dvoučlennou většinu,“ upozornila s tím, že také podle ní musí být nová koalice odhodlaná v unii prosadit potřebné změny. „Po pět let jsem rozbíjela monopoly. A to nyní udělali i voliči,“ dodala komisařka, známá z ostře sledovaných kauz například kolem společnosti Google.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...