Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chyběla.
Celé Rusko podporuje ofenzivu na Ukrajině, řekl ruský vládce v krátkém projevu k nastoupeným vojákům, z nichž někteří se účastní útočné války, kterou Moskva vede proti sousední zemi.
Vyjádřil také vděk generaci, která před osmdesáti lety porazila nacismus. „Dnes nás všechny spojují pocity radosti a smutku, hrdosti a vděčnosti, obdivu ke generaci, která rozdrtila nacismus, vybojovala svobodu a mír pro celé lidstvo za cenu milionů životů,“ prohlásil.
Ocenil i přínos spojenců, kteří k vítězství nad nacistickým Německem pomohli, včetně zmínky o „odvážném čínském lidu“.
Putin mluvil o boji proti nacismu a rusofobii
Putin také zdůraznil, že Rusko nikdy nebude souhlasit s pokusy překrucovat historii. „Rusko bylo a bude nezničitelnou bariérou nacismu, rusofobie a antisemitismu. Bude bojovat proti nehoráznostem páchaným zastánci těchto agresivních a destruktivních myšlenek,“ nechal se slyšet.
Předci dnešní generace podle něj té nynější odkázali, aby byla jednotná a pevně hájila své národní zájmy, tisíciletou historii, kulturu a tradiční hodnoty.
„Pravda a spravedlnost jsou na naší straně. Celá země, společnost, lid podporují účastníky speciální vojenské operace (kremelské označení pro válku na Ukrajině, pozn. red.). Jsme hrdí na jejich odvahu a odhodlání. Na statečnost, která nám vždy přinesla jen vítězství,“ poznamenal.
Do Moskvy dorazili i Vučić nebo Lula da Silva
Ceremonii přihlížely tisíce lidí, včetně veteránů druhé světové války a státníků. Po boku ruského vládce Putina na tribuně seděl čínský prezident Si, který je jeho klíčovým spojencem. Právě on je podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N hlavním hostem celé události. Oba autokraté během ceremonie aktivně konverzovali, skrze tlumočníka, který seděl za nimi.
Před zahájením přehlídky v 10:00 místního času (9:00 SELČ) ruský vůdce v Kremlu vítal zahraniční hosty, mezi nimiž je například brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či srbská hlava státu Aleksandar Vučić. Na vysoké úrovni je v Moskvě zastoupeno asi dvacet států.
Fico byl přijat jako jeden z posledních a byla mu tak jakožto jedinému zástupci z EU přidělena vysoká vážnost, podotýká Procházková. Na televizních záběrech ale mezi činiteli ze zahraničí na tribuně vidět nebyl. Spolu s ním přijeli do Moskvy i další zástupci Slovenska, například náměstek ministra zahraničí Marek Eštok, dva europoslanci Erik Kaliňák a Ľuboš Blaha a poslanec Richard Glück.
Ficův krok vyvolal na Slovensku silné reakce. Jeho kritici tvrdí, že v současném kontextu není možné vnímat oslavy v Moskvě jen jako historickou vzpomínku nebo dějinnou pietu, tak jak tvrdí Fico, a tím, že na přehlídku přijel, de facto legitimizuje současné kroky Vladimira Putina na Ukrajině, popisuje zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan. Slovenská opozice to vnímá jako vlastizradu a zvažuje možné podání trestního oznámení či jiné právní kroky. Odsoudili ho i evropští státníci v čele s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
Po skončení akce slovenský premiér stejně jako například autoritářské hlavy státu z Běloruska a Venezuely, Alexandr Lukašenko a Nicolás Maduro, položil květiny k hrobu neznámého vojína.
Přehlídku, která trvala zhruba hodinu, odstartoval ruský ministr obrany Andrej Bělousov, jenž vstoje z jedoucího otevřeného vozu zdravil vojáky, kteří zaplnili velkou část Rudého náměstí v centru Moskvy.
Přítomní státníci zhlédli defilé ruských vojenských jednotek, včetně útvaru účastníků „speciální vojenské operace“. Podle britské BBC bylo na místě asi jedenáct tisíc vojáků, včetně přibližně 1500 těch, kteří se účastnili bojů na Ukrajině. Rudým náměstím také projely tanky, systémy protivzdušné obrany S-400 či odpalovací zařízení raket Tornado-S. Podle agentury TASS náměstím také poprvé prošla kolona samostatného pluku vojsk bezpilotních systémů a na závěr nad Moskvou přeletěly bojové letouny.
Po skončení ceremonie se Putin sešel s některými vojáky, včetně těch ze severokorejské armády, jejíž příslušníci bojovali spolu s ruskými silami proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti.
„Putin se tímto ceremoniálem snaží dát najevo, že svět je rozdělen na dvě části,“ uvedla Procházková. Té, která není za jedno s ideologií Západu, vévodí právě Rusko a tímto se snaží ukázat svojí sílu, vysvětluje vidění Kremlu.
Rusko se prezentuje jako ten, kdo pokračuje v boji s nacismem od Velké vlastenecké války (název pro druhou světovou válku v Rusku, pozn. red.) až dodnes a nedovolí, aby se dál šířil a zajišťuje tak světový mír, popisuje novinářka další hlavní narativ ceremonie.
Kult vítězství
„Kult vítězství je v Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu velice pečlivě budovaný. Jsou velmi hrdí na to, že jejich dědové a pradědové dokázali vyhrát válku,“ podotkl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Oslavy byly velkolepé a páteční přehlídka odpovídala významu kulatého 80letého výročí, dodal.
Podle Procházkové se Putin až do 9. května usilovně snažil dosáhnout jakéhokoliv úspěchu na Ukrajině, aby to mohl na přehlídce s velkou pompou ohlásit. To se však nepodařilo, konstatuje Procházková.
Jak poznamenala agentura AP, letošní oslavy ovlivnily zprávy o útocích ukrajinských dronů na Moskvu, přerušení provozu letišť a také středeční výpadky mobilního internetu.
Jako protipól událostí na Rudém náměstí se v ukrajinském Lvově současně koná neformální schůzka unijních ministrů zahraničí, kteří by měli jednat o podpoře Ukrajiny, například o dalších dodávkách zbraní, a kde by také měl být schválen vznik tribunálu, který bude vyšetřovat ruské válečné zločiny.
Sovětský svaz ve druhé světové válce ztratil 27 milionů lidí, včetně mnoha milionů na Ukrajině, ale podařilo se mu zatlačil nacistická vojska zpět na německé území a dobýt Berlín. Dodnes je pro mnoho Rusů 9. květen, kdy si země připomíná Den vítězství, nejdůležitějším datem v kalendáři, čehož využívá i kremelská propaganda.
