Část zlatých rezerv Německa je v Americe, někteří politici CDU mají obavy

Mezi německými konzervativci se ozývají hlasy požadující kontrolu, nebo dokonce repatriaci státních zlatých rezerv, jejichž část je uložená ve Spojených státech amerických. Obavy podle serveru Politico vyvolávají kroky americké administrativy. Část německého zlata, umístěná do zahraničí během studené války kvůli hrozbě sovětské invaze, se již v posledních dekádách vrátila do Frankfurtu.

Německo drží druhé největší zlaté rezervy na světě a 37 procent z nich – přibližně 1236 tun v hodnotě 113 miliard eur (2,8 bilionu korun) – uchovává v trezorech v newyorském Federálním rezervním systému (Fed). Tyto zásoby drahého kovu zaručují, že v případě potřeby bude mít Německá spolková banka možnost směnit zlato za americké dolary nebo jinou tvrdou měnu.

Jenže americký prezident Donald Trump uvalil cla na automobilový průmysl, nejdůležitější odvětví Německa. Členové jeho kabinetu o Evropě mluví jako o vyžírce. Prezidentův poradce a nejbohatší člověk na světě Elon Musk před německými předčasnými volbami podpořil krajně pravicovou stranu AfD, kterou německá zpravodajská služba považuje za hrozbu.

Proto se podle serveru Politico někteří představitelé Křesťanskodemokratické unie (CDU) obávají, že Spojené státy americké, které byly po desetiletí považovány za jedno z nejspolehlivějších úložišť zlatých rezerv, nakonec nemusí být tak bezpečné. Celkovou změnu geopolitické situace podle webu ilustruje odbrždění německé dluhové brzdy nebo Trumpova snaha posouvat hranice svých pravomocí a ochota uvalit tarify na americké obchodní partnery.

Europoslanec Markus Ferber z CDU také vyzval k větší kontrole německého zlata uloženého v USA. „Oficiální zástupci Německé spolkové banky musí osobně přepočítat zlaté cihly a zdokumentovat výsledky,“ prohlásil.

Německý bulvární deník Bild minulý týden přiblížil postoj bývalého poslance CDU Marca Wanderwitze, který je zastáncem návratu německého zlata. „Samozřejmě, že nyní tato otázka vyvstává znovu,“ uvedl politik. Již v roce 2012 Wanderwitz neúspěšně žádal o inspekci zlatých zásob, aby vyvinul tlak na Německou spolkovou banku (NSB), aby buď převzala aktivnější roli správce nebo aby zlato repatriovala do Německa.

„V newyorském Fedu máme důvěryhodného a spolehlivého partnera pro skladování našich zlatých zásob,“ oponuje prezident Německé spolkové banky Joachim Nagel. „V noci spím klidně. Mám plnou důvěru v naše kolegy v americké centrální bance,“ dodal.

Návrat zlata z Francie

Již před více než deseti lety byla NSB donucena k návratu části německého zlata. Po krizi amerického hypotečního trhu a vzniku dluhové krize v eurozóně v roce 2012 euroskeptické hlasy v Německu začaly naléhat na audit drahého kovu uloženého v zahraničí, napsal server Financial Times. Veřejnost se začala obávat, že nahromaděné německé bohatství bude vynaloženo na záchranu zbytku eurozóny.

V roce 2013 kampaň, vedená poslancem AfD Peterem Boehringerem, přispěla k tomu, že se NSB rozhodla repatriovat část rezerv z USA a veškeré zlato, které předtím uložila v trezorech Banky Francie. Vedení NSB tehdy argumentovalo, že když Německo a Francie sdílejí euro, tak již nepotřebuje v Paříži uchovávat prostředky pro přístup k zahraniční měně.

V roce 2017 trezory francouzské centrální banky opustily poslední zlaté cihly z přibližně 374 tun, které tam byly uloženy. Jednalo se jedenáct procent tehdejších německých zásob. Z USA do Německa tehdy bylo převezeno 300 tun. V roce 2012, těsně před zahájením repatriace tam bylo uloženo něco přes patnáct set tun.

„Zkontrolovali jsme každý slitek z hlediska pravosti, ryzosti a hmotnosti. Nemáme si na co stěžovat,“ řekl pro server Deutsche Welle při dokončení repatriace člen představenstva německé centrální banky Carl-Ludwig Thiele.

Bankéř dodal, že přeprava byla dokončena tři roky před plánovaným termínem a stála přibližně 7,7 milionu eur (193,4 milionu korun). V rámci plánu repatriace zlata oznámeného v roce 2013 se původně předpokládalo, že Německo do roku 2020 přiveze domů polovinu svých zásob, ale nakonec se jednalo přibližně o pětinu.

Zahraniční úložiště jako ochrana před Sověty

V době německého hospodářského zázraku padesátých a šedesátých let dvacátého století začala Spolková republika Německo hromadit velké množství zlata. Díky přebytkům z exportu měly podniky dostatek dolarů, které se v centrální bance směňovaly za německé marky. V rámci brettonwoodského systému pevných směnných kurzů, který byl tehdy základem světového finančnictví, mohla NSB za tyto dolary nakupovat zlato v kurzu 35 dolarů za unci a většinu svých zásob ukládat v podzemních skladech newyorského Fedu.

Německo v druhé polovině dvacátého století uchovávalo své zlaté rezervy v zahraničí kvůli hrozbě sovětské invaze. Frankfurt ležel jen něco málo víc než sto kilometrů od hranic s východním Německem, nad kterým měl vliv Sovětský svaz.

„Během studené války přicházela hrozba z východu, takže dávalo smysl skladovat je (zlaté rezervy) dále na západ, v Paříži, Londýně nebo New Yorku,“ přiblížil Thiele. Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 a rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se toto zdůvodnění vytratilo.

Trvalo však dalších deset let, než Bundesbanka začala své zlato repatriovat. V prvních letech nového tisíciletí přesunula 930 tun z trezorů Banky Anglie v londýnském City zpět do Frankfurtu poté, co britská banka zvýšila poplatek za úschovu zlata. Přesunu, utajovanému kvůli obavám o bezpečnost, předcházel stupňující se tlak na německou centrální banku, aby odhalila více informací o národních rezervách.

Newyorské trezory

Dnes je více než polovina německých zlatých rezerv uložena v prostorách NSB ve Frankfurtu. Více než třetina je v USA a zbývajících třináct procent se nachází ve Velké Británii pod dohledem v Bance Anglie.

New York je oblíbeným místem pro uložení zlata, protože je domovem nejdůležitější světové měny, amerického dolaru, zatímco rozsáhlý londýnský trh se zlatem by v případě nouze umožnil rychlou přeměnu kovu na hotovost.

Odhaduje se, že Fed jako největší světový správce zlata uchovává 6331 tun tohoto kovu jménem více než třiceti zahraničních centrálních bank. Kromě Německa mají v USA uložené své zlato například Itálie nebo Švýcarsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...