Carlson je proruský příznivec Trumpa. Ideální typ Kremlu pro odeslání vzkazu, řekl Dvořák o rozhovoru s Putinem

Nahrávám video

Čtvrteční rozhovor bývalého moderátora americké stanice Fox News Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který během úvodních dvou hodin od zveřejnění zhlédlo více než 20 milionů diváků, je zcela pochopitelně předmětem mnoha diskusí. Proč si šéf Kremlu z nespočtu žádostí zahraničních novinářů vybral právě Carlsona? A co je hlavním sdělením jejich více než dvouhodinového dialogu? V Interview ČT24 o tom hovořil komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Carlson se stal prvním americkým žurnalistou, s nímž Putin hovořil od předloňského začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Po rozhovoru, který ve čtvrtek umístil na svůj web, se honosil exkluzivitou a mimo jiné řekl, že nikdo jiný neměl zájem. Jeho tvrzení ale záhy dementovala britská stanice BBC či americká CNN. Všechny žádosti o interview s ruským vůdcem ale byly dlouhodobě ignorovány, což potvrdil i Kreml.

Na otázku, proč byl vyslyšen právě Carlson, má Dvořák jednoznačnou odpověď. „Člověk, který musel odejít i z Fox News a který je velkým příznivcem Donalda Trumpa, byl pro Putina a jeho tiskového mluvčího Dmitrije Peskova ideálním typem. Pro ně šlo o člověka, který o Rusku referuje jinak než ostatní. Pochopitelně příznivě. A proto se k tomu rozhovoru dostal.“

Podle Dvořáka v něm víceméně vůbec nešlo o vzkaz směrem do zahraničí, ale směrem domů, do Ruska. Tam se dle něj totiž rozmáhá názor, že „o ně (o Rusy, pozn. red.) nikdo na Západě nemá zájem. A vida – taková moderátorská hvězda ano. To je přece velmi důležité sdělení,“ pokračoval komentátor Českého rozhlasu.

Cílovou skupinu však podle něj tvořili i lidé na Západě. „Putin a jeho nejbližší sice dobře vědí, že na Západě zkrátka nemůžou volně pábit jako doma v Rusku, ale dobře vědí i to, že už se i na Západě rozrůstá segment posluchačů, který na to pábení slyší, což mě upřímně děsí.“

„Děsí mě fakt, že existuje stále větší skupina lidí, jejíž objednávkou je populista a autokrat,“ dodal Dvořák.

Ukrajinská rozvědka: Šlo o ruskou zvláštní operaci

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov označil interview za ruskou speciální operaci a součást psychologické války. Západní novináři vidí zase rozhovor jako ostudné dno Carlsona, který dle ruského zpravodajského serveru Meduza, jenž působí v lotyšském exilu, poskytl autokratovi prostor pro manipulaci.

Carlson podle portálu nedal ruskému prezidentovi ani jedinou nepříjemnou otázku, jakkoli to před rozhovorem sliboval, a Putin opět vyprávěl to co vždycky. Meduza zároveň upozornila, že sami Rusové interview na sociálních sítích zesměšňují.

Jusov popsal Putina jako „geopolitického šílence“, jenž „vypráví hlouposti o mezinárodním právu, dějinách, a rozhoduje, které národy mají existovat, anebo neexistovat“. Sama skutečnost, že ruské zvláštní služby vynakládají obrovské prostředky na ovlivňování západní veřejnosti, podle něj svědčí o tom, jak moc je toto publikum pro Rusy důležité. „Uvědomují si, že možnost ovlivnit demokratický svět je pro ně kriticky důležitá,“ dodal mluvčí HUR.

Šéf Kremlu v rozhovoru tvrdil, že je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, a mimo jiné odmítl, že by mohlo napadnout i další země východní Evropy – konkrétně Polsko či Lotyšsko.

Polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz ale Putinovi nevěří. Podle polských médií řekl, že „čím více se opakuje, že něco není v plánu, o to více je třeba být podezřívavý“. Připomněl, že předloni před začátkem invaze Moskva popírala, že by chystala vpád do sousední země. U hranic soustředila velké množství jednotek a tvrdila, že jde o cvičení.

Nahrávám video

Americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová v rozhovoru pro Českou televizi prohlásila, že řada Američanů reagovala na Carlsonovu snahu vyzpovídat ruského vůdce velmi kriticky. „Někteří mu vyčítají, že rozhovor vůbec dělal, že mu nepokládal dostatečně konfrontační otázky, že mu netvořil oponenturu na jeho odpovědi, někdy ho ani nepřerušil. První půlhodina je v podstatě nepřerušovaný monolog Putina,“ podotkla.

Chvála na adresu Carlsona přichází v USA hlavně z pravicově konzervativního tábora. „Příznivci Donalda Trumpa Carlsonovi velmi fandí. Říkají, že konečně novinářům ukázal, jak se má rozhovor dělat. Ti pro něj mají jen slova chvály,“ doplnila Ciglerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...