Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolala vládu premiéra Eduarda Hegera, které sněmovna ve čtvrtek vyslovila nedůvěru. Hegerův kabinet podle ústavy zůstane v úřadu až do jmenování nové vlády, ovšem s omezenými pravomocemi. Čaputová současně vybídla politiky k dohodě na uspořádání předčasných voleb v prvním pololetí příštího roku. V řádném termínu by se volby konaly v únoru 2024.
„Chci vás požádat, abyste nejen vy, pane premiére, ale i další političtí reprezentanti udělali potřebné kroky k tomu, aby Národní rada nejpozději do konce ledna učinila všechna potřebná rozhodnutí směřující k předčasným parlamentním volbám. Považuji za potřebné, aby se předčasné parlamentní volby realizovaly ještě v prvním pololetí příštího roku,“ prohlásila slovenská prezidentka.
Čaputová to zdůvodnila tím, že Hegerova vláda má jen omezené kompetence a že bude potřeba připravovat státní rozpočet na další rok. Dosluhující vláda totiž přijde o možnost rozhodovat například o zásadních opatřeních k zajištění hospodářské a sociální politiky země či zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky.
Souhlas hlavy státu bude nezbytný k rozhodnutí vlády v záležitostech, u nichž kabinetu kompetence nepřiznává přímo ústava, ale zákony, a také při jmenování nebo odvolávání některých vysokých úředníků. Kabinet s omezenými pravomocemi Slovensko už mělo poté, co v roce 2011 padla vláda premiérky Ivety Radičové. Politici tehdy s nadsázkou říkali, že vláda už „může jen topit a svítit“.
Předčasné volby musí schválit parlament
K vypsání nových voleb už vybídla část opozice, ale i šéf vládního hnutí Sme rodina a předseda parlamentu Boris Kollár. Prezidentka řekla, že pro případ nedohody politiků na nových volbách přistoupí k dalším krokům v souladu s ústavou. Čaputová by například mohla jmenovat nový kabinet.
Před rozhodnutím sněmovny o zkrácení nynějšího volebního období by bylo potřeba doplnit ústavu o pravidla pro vypsání nových voleb. Příslušný návrh na změnu ústavy, jehož schválení v parlamentu si vyžaduje souhlas alespoň tří pětin ze všech sto padesáti poslanců, je na programu stávající schůze Národní rady.
Žebříčkům popularity na Slovensku vévodí strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas-SD) bývalého premiéra Petera Pellegriho a Smer – sociálna demokracia expremiéra Roberta Fica, jež nejsou součástí nynější vládní koalice.
Hlas-SD vznikl předloni poté, co Pellegrini odešel ze Smeru-SD. Preference Hlasu-SD podle prosincového průzkumu agentury AKO dosáhly 20,2 procenta, Smeru-SD 16,1 procenta ze skupiny rozhodnutých voličů.
Drama, ve kterém Matovič drží své poslance jako rukojmí
Podle novináře a komentátora Martina Šimečky ze slovenského Denníku N zní jednoduchá odpověď tak, že za to může ministr financí Igor Matovič, který na poslední chvíli odmítl odstoupit. Svou rezignací by přitom pravděpodobně vládu zachránil, protože SaS by v tom případě slíbila zrušení odvolání vlády a to, že bude vládu z opozice podporovat. „To se však nestalo, a tak začalo hlasování o odvolání vlády – a ta padla,“ řekl Šimečka ve vysílání Událostí, komentářů.
„Z vnějšího pohledu je to až banální, protože pokud premiér ví, že na záchranu své vlády mu stačí odvolat ministra financí z jeho vlastní strany, tak by to podle mě aspoň trochu sebejistý premiér udělal. Nicméně, premiér Heger je bohužel člověk a politik, který je natolik slabý a zřejmě tolik pod vlivem Igora Matoviče, že toho nebyl schopen. Je třeba také říct, že i poslanci OĽANO z většiny stáli za Matovičem a byli proti jeho odvolání. Jde o situaci, kterou lze zvenčí jen těžko chápat; je to spíš takové drama, ve kterém Matovič drží své poslance jako rukojmí a odmítá odstoupit,“ zhodnotil Šimečka situaci ve slovenské politice.
Na otázku, o co Matovičovi jde, novinář Denníku N odpověděl, že je to na psychologickou debatu o jeho povaze a narcismu. „Nicméně asi hlavní problém bude, že už jednou musel odstoupit ze své funkce – před téměř dvěma roky se pod tlakem Richarda Sulíka vzdal funkce premiéra – a zřejmě to vypadá tak, že další takovou porážku by neunesl, protože měl pocit, že by tím zvítězil jeho hlavní soupeř. Tím je Richard Sulík, a bohužel jde o nepřátelství větší než vůči Robertu Ficovi nebo Petrovi Pellegrinimu,“ konstatoval Šimečka.
