Čaputová jmenovala novou slovenskou vládu v čele s Ficem, parlament povede Pellegrini

Nahrávám video

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala šéfa Smeru–SD Roberta Fica předsedou nové koaliční vlády, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Na ustavující schůzi Národní rady se jejím předsedou stal Peter Pellegrini z koaličního Hlasu–SD.

Fico po svém jmenování ministerským předsedou mimo jiné uvedl, že ještě nikdy v moderní historii Slovenska nečelila vláda takové chudobě, rozvráceným financím a rozvrácené společnosti jako nyní.

„Uslyšíte od slovenské vlády, od slovenských ministerstev suverénní slovenský hlas. Uvidíte vykonávání suverénní slovenské zahraniční politiky,“ doplnil Fico, který v minulosti kritizoval Evropskou unii i Spojené státy za některá jejich rozhodnutí.

Jeho nástupem do úřadu se Slovensko stává po Maďarsku druhou zemí z Visegrádské skupiny (V4), která odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu, jež se brání ruské vojenské invazi. 

Čaputová v proslovu před členy jmenovaného kabinetu uvítala, že nová vládní koalice ujistila, že za kontinuitu považuje členství Slovenska v EU a v NATO.

„Věřím, že budete pokračovat v dobré sousedské politice i vůči těžce zkoušenému východnímu sousedovi,“ zdůraznila Čaputová, přičemž východním sousedem Slovenska je Ukrajina. 

Za důležité slovenská prezidentka označila, aby kabinet zastupoval všechny občany, nikoli jen voliče vládních stran. „Důležité je i ujištění, že v důstojnosti a v právech jsou si rovni i příslušníci menšin a že výkon spravedlnosti má mít plynulý průchod,“ dodala Čaputová. Slovensko podle ní potřebuje posílení společenské soudržnosti. 

Už odpoledne se Ficův kabinet sešel na svém prvním jednání, na kterém odvolal například vedoucího úřadu vlády i státní tajemníky (náměstky) ministerstev a jmenoval jejich nástupce. 

Nová vláda je složena i z několika bývalých ministrů

Slovensko po letech nemá ministra zahraničí, který by byl kariérním diplomatem. Šéfem diplomacie se stal místopředseda Smeru–SD Juraj Blanár, jenž byl místopředsedou parlamentu či předsedou Žilinského kraje. Naposledy nemělo Slovensko diplomata v čele ministerstva zahraničí v letech 2010 až 2012, kdy tuto funkci zastával Mikuláš Dzurinda, který předtím jako premiér dovedl Slovensko do Evropské unie a NATO.

Nahrávám video

Nová vláda je složena i z několika bývalých ministrů. Například ministrem financí se stal Ladislav Kamenický, jenž tuto funkci zastával v letech 2019 až 2020. Ministrem obrany je zase exministr vnitra Robert Kaliňák. Členy kabinetu byli v minulosti také nová ministryně hospodářství Denisa Saková, dále ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace Richard Raši a ministr školství Tomáš Drucker.

Ministrem dopravy Čaputová jmenovala syna zpěváka populární kapely Elán Jozefa Ráže mladšího a ministrem životního prostředí Tomáše Tarabu. Původního kandidáta na tento post – Rudolfa Huliaka – totiž jmenovat odmítla.

Ficův kabinet má aktuálně 16 členů. Výhledově ale bude mít o jednoho více. Příští rok má totiž vzniknout nový resort sportu a cestovního ruchu. 

Samotné jmenování nové vlády se proti původnímu plánu posunulo, a to kvůli tomu, že v původně plánovaném termínu poslanci parlamentu na ustavující schůzi ještě nezvolili nového předsedu. Jím se odpoledne stal Pellegrini, který získal v tajné volbě hlasy 131 ze 148 přítomných poslanců – podpořila ho tedy i větší část opozice.

Volba nového předsedy parlamentu následovala po složení slibu zvolenými poslanci a po zřízení dvou parlamentních výborů.

Tři vlády

V předchozím volebním období mělo Slovensko tři vlády. Do zářijových parlamentních voleb zemi nakonec dovedl úřednický kabinet ekonoma Ľudovíta Ódora. Předčasné volby se konaly poté, co po loňském rozpadu tehdejší čtyřčlenné vládní koalice sněmovna vyslovila nedůvěru už menšinové vládě Eduarda Hegera.

Křesla ve 150členné sněmovně si po letošních volbách rozdělilo sedm politických formací včetně jedné koalice. Smer–SD se na vytvoření kabinetu dohodl se stranami Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Petera Pellegriniho a nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Andreje Danka. Tyto tři strany obsadily v Národní radě 79 křesel.

V opozici skončily druhé nejsilnější parlamentní hnutí Progresívne Slovensko, dále tříčlenná koalice pod vedením hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti expremiéra Igora Matoviče, liberální strana Sloboda a Solidarita a Kresťanskodemokratické hnutie.

Začátek dopolední ustavující schůze slovenské sněmovny řídil její dosavadní předseda Boris Kollár, který ve funkci zůstává až do zvolení svého nástupce, byť Kollárovo hnutí Sme rodina ve volbách propadlo a už nemá zastoupení v Národní radě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...