Byl jsem zdravotníkem v Azovstalu, vzpomínal pro ČT Oleksandr Demčenko

Nahrávám video
Rozhovor se zdravotníkem ukrajinských obránců Mariupolu
Zdroj: ČT24

„Byli jsme vyčerpaní, protože nejsme roboti, ale člověk musel dělat svoji práci, protože přiváželi další a další raněné. Na operačním sále jsme byli třeba třicet hodin v kuse,“ řekl v rozhovoru pro ČT Oleksandr Demčenko, který pracoval jako zdravotník v továrně Azovstal v Mariupolu.

V době, kdy Azovstal obklíčila a ostřelovala ruská vojska, se snažil Demčenko v provizorních podmínkách zachraňovat životy ukrajinských obránců. V květnu se pak stal ruským zajatcem. Po ukrajinsko-ruské výměně zajatců se dostal zpět ke svým blízkým. 

K obráncům Azovstalu přicestoval dobrovolně, vojáci ho tam spolu s dalšími dopravili vrtulníkem. Reportérovi ČT Michalu Kubalovi řekl, že jeho rozhodnutí jít pomoci obráncům – kteří už zhruba dva týdny čelili velké přesile – padlo rychle. „Pochopil jsem, že asi není moc lidí, kteří by v takových podmínkách chtěli pracovat,“ řekl Demčenko. Dodal však, že se tací našli a vytvořili tým zdravotnické pomoci. 

Skrývali se a pracovali v bunkru určeném původně pro 150 lidí, v němž ovšem byl někdy až dvojnásobný počet raněných.  

Vojenský kapitán lékařské služby Oleksandr Demčenko v rozhovoru pro ČT také popsal, jaké vybavení měli zdravotníci k dispozici. 

„Měli jsme operační světlo, s sebou jsme přivezli nějaké vybavení. Měli jsme dva operační stoly, jeden byl spíše polním lůžkem, druhý pak masážním lehátkem,“ řekl. Sterilní byly jen zdravotnické pomůcky v původním balení. Ne však samotné prostředí, ve kterém se operovalo.

K dispozici byly také dva plicní ventilátory či monitory životních funkcí, včetně jednoho přenosného. „Snažili jsme se pro chirurgy zajistit maximální pohodlí a bezpečnost. A také pro raněné vojáky.“ Dodal, že antibiotika měli k dispozici, panoval však velký nedostatek obvazového materiálu, protože bylo hodně raněných. 

Do ruského zajetí padl Demčenko 18. května. Spolu s dalšími byl převezen do Olenivky – na léta opuštěné místo – do dvoupodlažní budovy. Vděčný byl aspoň za to, že mohli chodit venku po pozemku u budovy „nadýchat se a podívat se na nebe“. 

Dodal také, že „neustále viděli nepřátelské letectvo, které dělalo nálety na pozice ukrajinských sil“.

Jídlo bylo třikrát denně. Ke snídani kaše nejasného původu, k obědu pak podobně tekutá strava plus tři malé kousky chleba. „Neustále jsme všichni cítili hlad.“

V rozhovoru zmínil, že zvláště po mohutné explozi v Olenivce už ztratil přehled, kolikrát se během pobytu v Azovstalu, a pak v ruském zajetí znovu narodil a kolikrát jeho život visel na vlásku. „Už to ani nepočítám.“ 

Později se při největší výměně – 250 osob – dostal zpět ke svým blízkým. O chystané výměně předem zajatci nevěděli. „Přišli k nám, přečetli příjmení, měli jsme pět minut na to sebrat si své věci a jít ven, kde byla prohlídka tělesná i našich věcí.“

Následoval transport nákladními automobily i letadlem. Při přesunech za velkého vedra museli chodit s hlavou sklopenou, měli zavázané oči a svázané ruce. Skupinky zajatců byly průběžně obměňovány, někdo byl doplněn, jiný z ní oddělen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 33 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...