Bulharský premiér Rosen Željazkov oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak den po další ze série masových demonstrací, jedněch z největších protestů v historii moderního Bulharska. Začaly jako protesty proti návrhu rozpočtu, postupně ale přerostly ve vyjádření nespokojenosti s hospodářskou politikou obecně a s korupcí.
„Oznamuji vám, že vláda dnes podává demisi,“ řekl odstupující premiér ve čtvrtek. Učinil tak těsně před hlasováním o nedůvěře jeho vládě, které se mělo konat v parlamentu, dodala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Kabinet na začátku tohoto měsíce oznámil, že stáhne návrh rozpočtu, který vyvolal místy násilné demonstrace desetitisíců lidí.
Opoziční strany a podnikatelé kabinetu vytýkali, že chce svým návrhem rozpočtu zvýšit daně a odvody na sociální zabezpečení, aby pokryl vyšší výdaje. Obávali se také, že opatření povede ke snížení investic, a naopak k rozšíření šedé ekonomiky.
Kritika vlády
Vláda později přepracování návrhu odmítla, což minulé pondělí vyvolalo nové protesty v Sofii a dalších velkých městech. Jen v Sofii podle organizátorů demonstrovalo padesát tisíc lidí, kteří požadovali, aby kabinet opatření přepracoval, anebo odstoupil.
Demonstrace v hlavním městě, které se účastnili převážně mladí lidé, byla po většinu doby pokojná, později ale přerostla v násilné střety. Policie, která po potyčkách použila pepřový sprej, zadržela deset lidí.
Bulharský prezident Rumen Radev tentýž den večer vyzval vládu k demisi a předčasným volbám. Kabinet nakonec návrh rozpočtu následující den stáhl.
Jak avšak upozornila RFE/RL, návrh rozpočtu byl zřejmě jen bleskosvodem pro dlouhodobou nespokojenost obyvatel s korupcí a plýtváním vládními prostředky, a demonstrace tak přerostly v protesty proti vládě jako takové.
Ve středu večer se v Sofii před budovou parlamentu i dalších městech opět shromáždily desetitisíce lidí požadující demisi vlády. Protesty byly převážně pokojné.
Nespokojenost s politiky i eurem
Bulharskou menšinovou vládu od letošního ledna tvořila pravicová strana GERB bývalého premiéra Bojka Borisova, socialisté (BSP) a populistické uskupení Je takový národ (ITN).
V parlamentu ji neformálně podporovalo také Hnutí za práva a svobody (DPS), které vede mediální magnát Deljan Peevski, na něhož kvůli korupci uvalily sankce USA i Velká Británie.
Právě i na Borisova a Peevského, kteří sice nemají žádné funkce, ale vedou dvě koaliční strany, mířila část nespokojenosti demonstrantů, píše RFE/RL. Mnozí Bulhaři kromě toho nesouhlasí se vstupem do eurozóny, jejímž členem se země stane k 1. lednu, neboť mají obavy ze zdražování.
Podle žebříčku vnímání korupce sestavovaného organizací Transparency International je Bulharsko druhou nejzkorumpovanější zemí Evropské unie, hned za Maďarskem, a podle Eurostatu i nejchudší zemí EU.
Kromě toho je také jedním z politicky nejnestabilnějších členů bloku. Bulhaři zažili od roku 2021 už sedmery parlamentní volby, z nichž vzešla řada nestabilních vládních koalic. Tato politická paralýza brzdí reformy, uzavřela RRE/RL.
