„Bůh tehdy mlčel.“ Spojené státy si připomněly dvacet let od útoků na WTC

Nahrávám video

Tisíce lidí si v sobotu v místě, kde stávala newyorská dvojčata Světového obchodního centra (WTC), připomněly památku obětí teroristických útoků 11. září 2001. Obřad zahájilo rozvinutí americké státní vlajky za doprovodu hymny USA, po němž následovala minuta ticha ve chvíli, kdy před 20 lety první letadlo narazilo do severní věže WTC. Piety se zúčastnil americký prezident Joe Biden i jeho předchůdci Barack Obama a Bill Clinton. Na pietě v Pensylvánii promluvil také bývalý americký prezident George Bush mladší.

Dlouhé minuty zněla na Manhattanu jména obětí; jejich předčítání je tradiční součástí vzpomínkového dne. V 9:03 místního času, kdy před dvaceti lety druhý unesený letoun zasáhl jižní věž, zazněly na Ground Zero dva údery zvonu, po kterých následovala další minuta ticha za zemřelé. Výčet jmen obětí přerušilo hudební vystoupení zpěváka Bruce Springsteena s písní I’ll see you in my dreams (Uvidím tě ve svých snech).

Pietní vzpomínku zahájil Mike Low, jehož dcera byla letuškou v prvním uneseném letounu. „Zatímco předčítáme jména těch, o které jsme přišli, má paměť se vrací do toho strašného dne, kdy se zdálo, že se na náš svět snesl zlý přízrak. Ale byla to také doba, kdy mnoho lidí překonávalo samo sebe,“ řekl Low.

Ceremoniál byl rámován celkem šesti chvílemi ticha. Třetí nastala v 9:43, kdy unesený letoun narazil do západní strany Pentagonu, sídla amerického ministerstva obrany. Minutou ticha byl uctěn i moment, kdy se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítilo čtvrté letadlo v Pensylvánii krátce po desáté ráno. Chvíle ticha připomněly také momenty, kdy se v New Yorku minutu před desátou zřítil první z poškozených mrakodrapů a zhruba o půl hodiny později i druhý.

Prezidenta Bidena na akci doprovodila první dáma Jill Bidenová. K jeho předchůdcům Obamovi a Clintonovi se rovněž připojily jejich manželky Michelle Obamová a Hillary Clintonová.

Bush: Dokázali jsme se postavit smrti

Další vzpomínkové akce se konaly v Pentagonu nedaleko Washingtonu, kam před dvaceti lety narazilo třetí unesené letadlo pilotované islamistickými teroristy, a u obce Shanksville v Pensylvánii, poblíž které se zřítil čtvrtý letoun po souboji pasažérů s teroristy. 

Právě v Pensylvánii na vzpomínkové akci pro rodiny obětí letu United Airlines 93 promluvil bývalý americký prezident George Bush mladší. „Před dvaceti lety jsme všichni zjistili různými způsoby na různých místech, že se naše životy navždy změnily,“ prohlásil Bush. Podle něj si Amerika prošla „hrůzou, destrukcí a ničením  hodnot“. „Bůh tehdy mlčel,“ sdělil a dodal, že Američané jsou zranitelní, ale mají sílu čelit nepředstavitelným situacím. „Dokázali jsme se postavit smrti.“

Současná viceprezidentka Kamala Harrisová v následném projevu uctila ztracené životy a hrdinství cestujících. Podobně jako Bush vyzvala Američany k jednotě. „Co se stalo na letu 93, nám toho říká tolik o odvaze lidí na palubě, kteří dali vše, co měli, o odhodlání prvních zasahujících, kteří riskovali vše a o odolnosti amerického lidu,“ uvedla.

Na pietě v Pentagonu s řečí vystoupil americký ministr obrany Lloyd Austin a předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley. Biden navštívil všechna pietní místa, na žádné ze vzpomínkových akcí ale veřejně nepromluvil. V Shanksville jen krátce promluvil s reportéry, před nimiž obhajoval stažení vojáků z Afghánistánu.

„Sedmdesát procent Američanů si myslí, že nastal čas opustit Afghánistán, ale nelíbí se jim, jak jsme to udělali. Ale je těžké komukoli vysvětlit, jak jinak se to dalo provést,“ řekl Biden televizní stanici CNN.

Biden vyzval k jednotě národa

Biden již v předvečer výročí věnoval vzpomínku obětem a vyzval národ k jednotě. Ve videu z Bílého domu připomněl i tisíce dalších, kteří byli zraněni. Zmínil také hasiče, zdravotníky a mnoho dalších lidí, kteří při vyprošťovacích pracích nasazovali životy. Při útocích, které zosnoval saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a teroristická organizace al-Káida, zahynulo 2977 lidí.

Prezident také poukázal na „temné stránky lidské přirozenosti: strach a hněv, zášť a násilí vůči muslimským Američanům, skutečným a věrným stoupencům mírumilovného náboženství“, což podle něj oslabilo, ale nezničilo americkou jednotu.

„Pro mě je hlavním ponaučením z 11. září, že když jsme nejzranitelnější… v bitvě o duši Ameriky, je jednota naší největší předností,“ uvedl. „Jednota neznamená, že musíme věřit tomu samému. Musíme mít zásadní respekt a víru v sebe navzájem i v tento národ,“ dodal.

Amerika byla vždy domovem hrdinů, napsal Obama

Exprezident Barack Obama, který byl šéfem Bílého domu v letech 2009 až 2017, vyzdvihl heroické činy v době po útoku. „Jedna věc, která byla evidentní 11. září – a od té doby je jasná – je, že Amerika byla vždy domovem hrdinů, kteří se vrhali do nebezpečí, aby udělali to, co je správné,“ uvedl.

Zmínil hasiče, kteří běželi po schodech v mrakodrapech nahoru, zatímco ostatní utíkali dolů, pasažéry, kteří se postavili teroristům, a dobrovolníky, kteří po útocích pomáhali. „Za posledních dvacet let jsme znovu a znovu viděli stejnou odvahu a nesobeckost,“ řekl Obama, který připomněl také odvahu zdravotníků v pandemii, hasičů bojujících s lesními požáry a vojáků, kteří nasazují své životy za záchranu Američanů a uprchlíků.

„Amerika nikdy nezapomene na ty, kteří přišli o život, na ty, kteří riskovali nebo položili vlastní životy, aby zachránili ostatní, a na ty, jejichž životy se před 20 lety navždy změnily. Všem jim dlužíme to, abychom se spolu opět sešli v jednotě, naději, soucitu a odhodlání,“ uvedl na Twitteru Bill Clinton, který byl prezidentem USA v letech 1993 až 2001.

Trump kritizoval stažení vojáků z Afghánistánu

Bývalý prezident Spojených států Donald Trump se na pietách nepřipojil k Bidenovi a dalším bývalým prezidentům. Místo toho zamířil do 17. policejního okrsku, který je jen několik bloků od mrakodrapu Trump Tower a navštívil i přilehlou požární stanici.

Před policisty kritizoval stažení vojáků z Afghánistánu, které bylo před nedávnem dokončeno a po němž zemi rychle obsadilo radikální islamistické hnutí Tálibán. Vyjádřil také překvapení nad tím, že nebylo zmíněno v projevech k 11. září. „Byla to velká neschopnost,“ uvedl k odchodu amerických vojáků z Afghánistánu.

„Vzdáváme hold těm, kteří riskovali vše“

Vzpomínku tragickým událostem z 11. září věnovala také řada zahraničních státníků. Britská královna Alžběta II. ve vzkazu Bidenovi uvedla, že věnuje své modlitby obětem a přeživším útoků. „Moje myšlenky a modlitby – a myšlenky mé rodiny a celého národa – jsou s oběťmi, přeživšími a zasaženými rodinami, stejně jako se záchranáři,“ uvedla.

Poznamenala také, že má živě v paměti, jak v roce 2010 navštívila místo, kde stávala newyorská dvojčata. „Připomíná mi to, že když ctíme ty z mnoha národů, vyznání a původů, kteří přišli o život, vzdáváme také hold odolnosti a odhodlání komunit, které spolupracovaly na obnově,“ dodala.

Britský premiér Boris Johnson uvedl, že útočníkům se nepodařilo „otřást naší vírou ve svobodu a v demokracii“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru napsal: „Nikdy nezapomeneme. Vždy budeme bojovat za svobodu“. Příspěvek doplnil tichým videem, které ukazuje americkou vlajku před vchodem do Elysejského paláce. Následně kamera zabere také vlajky Francie a EU, načež se obrátí směrem k nebi.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na Twitteru uvedla, že si připomínáme oběti a vzdáváme hold těm, kteří riskovali vše, aby jim pomohli. „I v těch nejtemnějších a nejtěžších dobách může prosvítat to nejlepší z lidské přirozenosti. EU stojí s USA v obraně svobody a soucitu před nenávistí,“ uvedla.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli ve svém prohlášení poznamenal, že boj s terorismem neskončil. „Jedenácté září změnilo světové dějiny. Ten den zůstává otevřenou ranou v našich srdcích, nikdy na něj nezapomeneme. O dvacet let později není boj proti terorismu u konce. Vždy zůstaneme ostražití,“ uvedl.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) 11. září 2001 ukázalo, že skončila doba, kdy agrese a konflikty znamenaly, že jeden stát napadne druhý. „Dnes teroristi chtějí útočit i uvnitř svobodných a demokratických států. Proto musí státy NATO a spojenci tvrdě zakročit proti všem, kdo poskytují mezinárodnímu terorismu zázemí,“ poznamenal předseda vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...