„Bůh ochraňuj krále.“ Karel III. byl slavnostně korunován

Nahrávám video

Britský král Karel III. byl ve Westminsterském opatství před zraky celého světa korunován. Arcibiskup z Canterbury Justin Welby mu za zvolání „Bůh ochraňuj krále!“ nasadil na hlavu korunu svatého Eduarda. Krátce předtím byly králi, který seděl na sedm set let starém dubovém trůnu, předány symboly jako meč, žezlo a jablko. Po Karlovi III. korunoval arcibiskup také královu choť Camillu. Královský pár se následně přesunul zlatým kočárem v doprovodu tisíců vojáků zpět do Buckinghamského paláce, z jehož balkonu pozdravil veřejnost.

On-line přenos

Korunovace Karla III.

  • 20:00

    On-line přenos ke korunovaci krále Karla III. a královny Camilly končí. Děkujeme za pozornost.

  • 19:41

    Bezpečnostní složky zadržely desítky ochránců životního prostředí, kteří plánovali akce na trase královského průvodu, ale také nejméně šest protimonarchistických aktivistů, včetně vůdce hnutí Republic Grahama Smithe, který zorganizoval demonstraci na Trafalgarském náměstí.

    Policie uvedla, že "obdržela informace naznačující, že demonstranti chtěli narušit korunovační průvod“. Jednotlivci se podle ní chtěli pokusit poničit památky barvou, prolomit bariéry a narušit oficiální přesuny.

  • 19:14

    Vojenské procesí na cestě z Whitehallu přes The Mall k Buckinghamskému paláci

    Vojenské procesí na cestě z Whitehallu přes The Mall k Buckinghamskému paláci, Autor: Antonio Olmos, Zdroj: Reuters
    Zdroj: ČT24

Korunovaci zahájilo procesí církevních hodnostářů i představitelů armády uvnitř Westminsterského opatství, krátce poté je následovala Camilla, a nakonec i Karel. Jedním z pážat, které neslo panovníkův plášť, byl králův vnuk princ George. Průvod uzavíral princ William se svou chotí Catherine.

Jako první absolvoval Karel III. symbolické „uznání“, při němž přítomní potvrdili, že jej považují za právoplatného panovníka. Dalším stěžejním krokem byla přísaha, při které panovník odpřisáhl věrnost Bohu a slíbil, že bude spravedlivě vládnout lidem v Británii i v zámořských teritoriích, kde je hlavou státu.

Nahrávám video

Mimo zraky veřejnosti pak byl Karel pomazán posvěceným olejem korunovační lžící, která je jediným dochovaným korunovačním klenotem ze středověkých časů. Stejně jako v roce 1953, kdy byla korunována královna Alžběta, se tato část obřadu odehrála mimo zraky veřejnosti, kolem korunovačního křesla byla vztyčena clona, za níž byl král o samotě s představiteli církve.

Po pomazání následovala investitura, při níž byly panovníkovi předány symboly jako meč, žezlo a jablko, načež arcibiskup z Canterbury Karlovi nasadil korunu svatého Eduarda používanou při korunovacích od sedmnáctého století.

Intimní okamžik ostře sledovaného ceremoniálu. Karel III. byl během pomazání posvěceným olejem mimo zraky veřejnosti
Zdroj: Yui Mok/Reuters

Ještě před královninou korunovací čtyřicetiletý následník britského trůnu princ William složil slib věrnosti svému otci. „Já, William, princ z Walesu, ti slibuji věrnost jako tvůj poručník na život a na smrt, budu ti věrný a oddaný, k tomu mi dopomáhej Bůh,“ řekl William, když poklekl před svým otcem a políbil jej na tvář. Viditelně dojatý král mu šeptem poděkoval.

Poté korunoval Welby také Camillu, nasadil jí korunu královny Marie z Tecku, která byla vyrobena v roce 1911.

Princ a princezna z Walesu s dětmi
Zdroj: Victoria Jones/Reuters

Westminsterské opatství královský pár opustil za zpěvu hymny, král měl na sobě při odchodu imperiální státní korunu, která byla vyrobena v roce 1937 a byla do ní vsazena druhá část největšího diamantu na světě - Cullinan II. Je vyrobena ze zlata a váží kilogram. Je na ní bezmála tři tisíce diamantů. Její horní část zdobí safír svatého Eduarda.

Cestou zpět jeli čtyřiasedmdesátiletý Karel III. a jeho o rok starší choť Camilla historickým pozlaceným kočárem, který váží čtyři tuny a táhlo ho osm koní. Na sobě pro tuto příležitost měli pláště zhotovené speciálně pro ně dva, na nichž jsou vyšité přírodní motivy, které jsou královskému páru blízké. Zdobí je také národní symboly Anglie (růže), Skotska (bodlák) a Irska (čtyřlístek jetele).

Nahrávám video

Z balkonu Buckinghamského paláce pak zamávali tisícům lidí, kteří se před palácem sešli navzdory tradičně deštivému anglickému počasí. Při výstupu na balkon Karla a Camillu doprovázeli další členové královské rodiny, včetně prince Williama, jeho manželky Catherine a jejich dětí prince George, princezny Charlotte a prince Louise.

Z balkonu pak přihlíželi také zhruba dvouminutovému přeletu vrtulníků a letadel královského letectva (RAF).

Fanoušci i odpůrci

Podél trasy korunovačního průvodu již v týdnu vyrostlo stanové městečko s obyvateli z celého světa. Mnozí fanoušci královské rodiny zde také stáli celou noc ve frontě, aby získali dobré místo.

V sobotu se ale nescházeli jen příznivci monarchie, na Trafalgarském náměstí se shromáždila také malá skupina protestujících, kteří usilují o její zrušení. Policie zatkla vůdce antimonarchistického hnutí a pět dalších členů této skupiny. Zřejmě kvůli tomu, že si přinesli megafon, uvedla agentura AFP s odvoláním na mluvčího skupiny.

Celkem při korunovaci britská policie zatkla dvaapadesát lidí. Viní je ze rvaček, narušení klidu a spiknutí za účelem narušení veřejného pořádku. Zůstávají zadržení ve vazbě. Policie uvedla, že „obdržela informace naznačující, že demonstranti chtěli narušit korunovační průvod“. Jednotlivci se podle ní chtěli pokusit poničit památky barvou, prolomit bariéry a narušit oficiální přesuny. 

Nahrávám video

Sedmdesát let po Alžbětině korunovaci

Korunovace se konala téměř přesně sedmdesát let poté, co tento obřad absolvovala Karlova matka Alžběta II. Její syn se stal čtyřicátým britským panovníkem korunovaným ve Westminsterském opatství. Ceremoniál, který prakticky nemá ve světě obdoby, má především symbolický význam a představuje potvrzení pouta mezi panovníkem, státem a anglikánskou církví.

Karlova korunovace je podstatně menšího rozsahu než ta jeho matky v roce 1953. Její korunovaci tehdy podle paláce sledovalo ve Westminsterském opatství 8200 hostů, Karlově osobně přihlíželo zhruba přes 2200 hostů.

Vedle státníků z 203 zemí byli na slavnost pozváni také nositelé Nobelovy ceny, náboženští představitelé nebo pracovníci komunitních a charitativních organizací. Další čtyři stovky mladých lidí zastupujících charitativní organizace měli sledovat korunovační bohoslužbu a průvody z kostela svaté Markéty v těsném sousedství opatství.

„Korunovace je v podstatě čtvrtinová na rozdíl od korunovace v roce 1953, i když se klasické tradice dodržují. Tu nynější korunovaci můžeme víc připodobnit ke korunovaci Jiřího VI. a královny Alžběty z roku 1937. Tehdy také byla i korunovace královny, což je výjimečnost,“ upozorňuje historik Jaroslav Valkoun.

Korunovace je tradiční záležitostí

Událost je pro monarchii o to významnější, že přichází po sedmi dekádách panování Alžběty II. „Britové měli sedmdesát let dvě jistoty: platit daně a královnu. Královna najednou není a většina Britů tak poprvé v životě zažije korunovaci – tento skutečně specifický ceremoniál a současně velkou oslavu britství, monarchie a koruny. Zažili jsme různá jubilea, královské svatby, ale toto je něco zcela mimořádného,“ dodává historik s tím, že vzhledem k pokročilému věku Karla III. (74 let) je pravděpodobné, že nynější generace se dočkají ještě další korunovace. „A to je opravdu výjimečné.“

Korunovace je nyní podle něj primárně ceremoniálem pro lid, zato v minulosti byla určena pro politický národ. „Mohli jsme to vidět v jednotlivých krocích – vzdávání holdu, slibu věrnosti a loajality. V dnešní době je to ale čím dál více záležitost lidovější, má přimknout lid k monarchii,“ podotýká Valkoun.

Karel III. se stal panovníkem Spojeného království už loni 8. září, v okamžiku úmrtí své matky. Historik vysvětlil, že král může svou funkci vykonávat i bez korunovace. „Ale tradice jsou hodné následování. Británie nemá ústavu, ale konstitucionální zvyklosti jsou důležité. Něco je při korunovaci předepsané – například přísaha a pomazání. Ale zároveň je možné tam vnášet nové prvky. A v tom je budoucnost a hlavní výhoda britské monarchie, že se umí přizpůsobit a modernizovat. Což je do budoucna důležité.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...