Bude se mi stýskat, říká Merkelová. Do kancléřství přinesla stabilitu i vztah k Česku

Nahrávám video

V neděli si Němci zvolí nové poslance a ti následně vyberou nového kancléře. Zatímco na výsledek voleb je třeba si počkat, jasné už je, že v politice končí dosavadní kancléřka Angela Merkelová, jež v čele sousední země stála šestnáct let. Se svými křesťanskými demokraty vyhrála čtvery volby za sebou. Končící kancléřce se věnoval pořad 168 hodin.

Mutti Angela nebo německá Železná lady jsou nejznámější přídomky, které média Merkelové připsala, přezdívek ale za šestnáctiletou kariéru v kancléřském křesle sesbírala mnohem víc. Nyní z čela státu odchází a s ní končí i éra první ženy ve vedení Německa.

„Samozřejmě že se mi bude stýskat. Na jednu stranu jsem překvapená. ,Děti, jak ten čas letí,' jak se říká. Přes třicet let jsem byla poslankyní, byla to pro mě vždy čest,“ říká ke svému odchodu z politiky sama kancléřka.

„Byla schopná nejen jako sílu, ale i argumenty v rámci Evropské unie zastoupit postoj Německa nebo evropskou myšlenku, kterou měla,“ komentuje Merkelové působení publicista Armin Sandmann. Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a bývalý velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák zase zdůrazňuje, že za kancléřčina působení zažívalo Německo šestnáct let stability a prosperity.

Zpravodaj ČT v Německu a autor knihy Fenomén Angela Merkelová Martin Jonáš konstatuje, že nejdiskutovanější otázkou spojenou s jejím vedením země nepochybně zůstanou rozhodnutí v době takzvané migrační krize. Postoj kancléřky vystihnul její výrok z 31. srpna 2015: Wir schaffen das – Zvládneme to.

Poker face

Merkelová si udržuje image věcné, vážné a místy až nudné kancléřky, která se nevyžívá ve velkých gestech. Když v první půli devadesátých let zastávala funkci spolkové ministryně pro ženy a mládež, nikdo si podle zpravodaje deníku Süddeutsche Zeitung Daniela Brösslera nemyslel, že bude šestnáct let stát v čele země.

„Nikdo nevěřil, že bude nějak významná kancléřka. Před Merkelovou byl kancléř Gerhard Schröder, to byl úplně jiný člověk a úplně jinak působil,“ připomíná sociálnědemokratického politika, za jehož vlády země zavedla zásadní sociální reformy.

I když si Merkelová ve funkci držela kamennou tvář, internetem se mnohdy šířily její neuhlídané pošklebky či úsměšky. Oči v sloup zachytily kamery třeba při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pobavený škleb zase při konverzaci s bývalým šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Když si myslí, že někdo říká hlouposti, tak to neskrývá,“ shrnuje Brössler.

Merkelová v Česku

Ze všech německých kancléřů měla patrně právě Merkelová nejbližší vztah k Česku. Při doktorském studiu strávila východní Berlíňanka v roce 1982 půl roku v totalitním Československu na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Spolupracovala tu na projektu s fyzikálním chemikem Zdeňkem Havlasem.

„Na večeři jsme občas šli, většinou ještě s nějakými dalšími kamarády, a ona byla u nás v Poděbradech. Mimochodem, chtěla se setkat se svou sestřenicí, která byla ze západního Německa, a protože nechtěla nikde v Praze provokovat, tak si daly schůzku u nás doma,“ líčí Havlas.

S českými přáteli nepřerušila kontakty ani jako kancléřka a kvůli diplomatickému protokolu vznikaly i nečekané situace. Například v dubnu 2012 přijela do Prahy hned dvakrát po sobě – jeden den na soukromou oslavu narozenin, druhý den na oficiální státní návštěvu jako německá kancléřka.

„Přijela do vily Lada, kde jsme měli oslavu, pobyli jsme tam až do dvou do rána a ona potom jela zpátky na letiště, nasedla do letadla, odletěla do Berlína, aby ráno brzo nastoupila do letadla do Prahy, protože musela při oficiálním přijetí vystoupit z letadla,“ popisuje Havlas.

Merkelové čeští přátelé doufají, že si na ně po odchodu z politiky znovu najde čas. Ještě nyní na podzim by Angela Merkelová měla přijet na rozloučení s loni zesnulým profesorem Rudolfem Zahradníkem, který byl jejím akademickým mentorem.

Kdo bude příštím německým kancléřem, se rozhodne po nedělních volbách. Těch se Angela Merkelová poprvé po třech dekádách zúčastní už jen jako řadová volička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...