Bude se mi stýskat, říká Merkelová. Do kancléřství přinesla stabilitu i vztah k Česku

Nahrávám video
168 hodin: Mutti Angela
Zdroj: ČT24

V neděli si Němci zvolí nové poslance a ti následně vyberou nového kancléře. Zatímco na výsledek voleb je třeba si počkat, jasné už je, že v politice končí dosavadní kancléřka Angela Merkelová, jež v čele sousední země stála šestnáct let. Se svými křesťanskými demokraty vyhrála čtvery volby za sebou. Končící kancléřce se věnoval pořad 168 hodin.

Mutti Angela nebo německá Železná lady jsou nejznámější přídomky, které média Merkelové připsala, přezdívek ale za šestnáctiletou kariéru v kancléřském křesle sesbírala mnohem víc. Nyní z čela státu odchází a s ní končí i éra první ženy ve vedení Německa.

„Samozřejmě že se mi bude stýskat. Na jednu stranu jsem překvapená. ,Děti, jak ten čas letí,' jak se říká. Přes třicet let jsem byla poslankyní, byla to pro mě vždy čest,“ říká ke svému odchodu z politiky sama kancléřka.

„Byla schopná nejen jako sílu, ale i argumenty v rámci Evropské unie zastoupit postoj Německa nebo evropskou myšlenku, kterou měla,“ komentuje Merkelové působení publicista Armin Sandmann. Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a bývalý velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák zase zdůrazňuje, že za kancléřčina působení zažívalo Německo šestnáct let stability a prosperity.

Zpravodaj ČT v Německu a autor knihy Fenomén Angela Merkelová Martin Jonáš konstatuje, že nejdiskutovanější otázkou spojenou s jejím vedením země nepochybně zůstanou rozhodnutí v době takzvané migrační krize. Postoj kancléřky vystihnul její výrok z 31. srpna 2015: Wir schaffen das – Zvládneme to.

Poker face

Merkelová si udržuje image věcné, vážné a místy až nudné kancléřky, která se nevyžívá ve velkých gestech. Když v první půli devadesátých let zastávala funkci spolkové ministryně pro ženy a mládež, nikdo si podle zpravodaje deníku Süddeutsche Zeitung Daniela Brösslera nemyslel, že bude šestnáct let stát v čele země.

„Nikdo nevěřil, že bude nějak významná kancléřka. Před Merkelovou byl kancléř Gerhard Schröder, to byl úplně jiný člověk a úplně jinak působil,“ připomíná sociálnědemokratického politika, za jehož vlády země zavedla zásadní sociální reformy.

I když si Merkelová ve funkci držela kamennou tvář, internetem se mnohdy šířily její neuhlídané pošklebky či úsměšky. Oči v sloup zachytily kamery třeba při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pobavený škleb zase při konverzaci s bývalým šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Když si myslí, že někdo říká hlouposti, tak to neskrývá,“ shrnuje Brössler.

Merkelová v Česku

Ze všech německých kancléřů měla patrně právě Merkelová nejbližší vztah k Česku. Při doktorském studiu strávila východní Berlíňanka v roce 1982 půl roku v totalitním Československu na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Spolupracovala tu na projektu s fyzikálním chemikem Zdeňkem Havlasem.

„Na večeři jsme občas šli, většinou ještě s nějakými dalšími kamarády, a ona byla u nás v Poděbradech. Mimochodem, chtěla se setkat se svou sestřenicí, která byla ze západního Německa, a protože nechtěla nikde v Praze provokovat, tak si daly schůzku u nás doma,“ líčí Havlas.

S českými přáteli nepřerušila kontakty ani jako kancléřka a kvůli diplomatickému protokolu vznikaly i nečekané situace. Například v dubnu 2012 přijela do Prahy hned dvakrát po sobě – jeden den na soukromou oslavu narozenin, druhý den na oficiální státní návštěvu jako německá kancléřka.

„Přijela do vily Lada, kde jsme měli oslavu, pobyli jsme tam až do dvou do rána a ona potom jela zpátky na letiště, nasedla do letadla, odletěla do Berlína, aby ráno brzo nastoupila do letadla do Prahy, protože musela při oficiálním přijetí vystoupit z letadla,“ popisuje Havlas.

Merkelové čeští přátelé doufají, že si na ně po odchodu z politiky znovu najde čas. Ještě nyní na podzim by Angela Merkelová měla přijet na rozloučení s loni zesnulým profesorem Rudolfem Zahradníkem, který byl jejím akademickým mentorem.

Kdo bude příštím německým kancléřem, se rozhodne po nedělních volbách. Těch se Angela Merkelová poprvé po třech dekádách zúčastní už jen jako řadová volička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...