Slovensko chce výjimku na ruský plyn

Nahrávám video

Evropská unie v úterý neschválila osmnáctý balík sankcí proti Rusku, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání s ministry zahraničí EU. Evropská komise (EK) reagovala na požadavky Slovenska, nyní je míč na druhé straně, sdělila. Očekává, že ke schválení dojde ve středu. Před tiskovou konferencí Kallasové slovenský premiér Robert Fico (Smer) oznámil, že slovenský zástupce požádal o odklad hlasování o balíku sankcí. Bratislava chce podle něj výjimku na dovoz ruského plynu do roku 2034.

Bratislava chce podle Fica výjimku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má uzavřenou s ruským koncernem Gazprom. Evropská komise dříve Slovensku slíbila šest různých opatření a kroků v souvislosti se svým návrhem postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruské suroviny do EU.

Fico si poskytnutím záruk ze strany EK v zájmu zajištění budoucích dodávek plynu za férové ceny podmiňoval souhlas Bratislavy s novým balíkem sankcí proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi na Ukrajině. Až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a v úterý ho označil za „imbecilní“.

„Jsem opravdu smutná, že se dnes sankce nepodařilo schválit,“ prohlásila Kallasová během tiskové konference. „Komise splnila, co po ní žádali, míč je nyní na slovenské straně hřiště,“ dodala. Podle svých slov ale zůstává optimistická a doufá, že by mohlo být dosaženo řešení už ve středu, kdy se uskuteční jednání velvyslanců členských států při EU, takzvaného Coreperu.

Nahrávám video

EK Slovensku slíbila vyřešení poplatků

Fico potvrdil, že EK slíbila Slovensku například řešení přeshraničních poplatků v ropném a plynárenském sektoru. Komise se rovněž hodlá zaměřit na poplatky spojené s přepravou plynu, a to ve snaze zmírnit negativní dopady ukončení dodávek ruského plynu. Chce rovněž spolupracovat se Slovenskem na posílení energetické bezpečnosti a snížení cen elektřiny a plynu.

Vyjádřila také připravenost jednat se Slovenskem i v právních záležitostech a zasáhnout v případě potřeby ve věci případných sporů v souvislosti s uplatněním rozhodnutí o ukončení dodávek plynu z Ruska. Připravit by měla spolu se Slovenskem návrhy o možnosti využití peněz z evropských fondů na kompenzaci případných negativních dopadů svého návrhu na domácnosti a průmysl. Uvedený dopis předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Fico zveřejnil na sociální síti.

„Jednání probíhají už nějakou dobu a předsedkyně Evropské komise rovněž poslala slovenskému premiérovi dopis, ve kterém reagovala na jejich obavy. Dosud se to zdálo v pořádku,“ uvedla Kallasová. „Takže nevím, co se mezitím stalo, pravděpodobně něco v domácí politice. Je ale důležité, abychom se těchto bodů drželi. Pokud máte obavy a tyto obavy a citlivé otázky jsou řešeny, pak si myslím, že je důležité, abyste k tomu nepřidávali nic navíc,“ reagovala.

„Pokud budou dány určité garance, které Slovensko požaduje, tak by to mohlo vést k tomu, že slovenský blok bude odstraněn,“ sdělil šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání unijních ministrů s tím, že na slovenskou stranu byl „poměrně velký tlak“. Věří, že by k posunu mohlo dojít ve středu a že se situaci podaří vyřešit.

Nahrávám video

Slovensko dlouhodobě odebírá plyn z Ruska, s nímž má smlouvu o dodávkách této suroviny do roku 2034. O nových protiruských sankcích budou v úterý v Bruselu diskutovat ministři zahraničí evropského bloku, podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové jsou blízko k dohodě.

Fico návrh EK ukončit dovoz ruského plynu do Unie opakovaně kritizoval a označil ho za ideologický. Řekl například, že krok povede ke zvýšení cen plynu. Slovensko podle něj také přijde o tranzitní poplatky za přepravu ruské suroviny a bude muset naopak platit více za dopravu plynu pro vlastní potřebu z jiných zdrojů. Fico také upozornil na riziko, že Slovensko bude čelit arbitráži, pokud nedodrží kontrakt s ruským koncernem Gazprom o dodávkách plynu.

Kritika ze strany slovenské opozice

Slovenská opozice v úterý kritizovala přístup již čtyřnásobného premiéra Fica a jeho strany Smer k řešení dodávek plynu.

„Co dělal Fico poslední dva roky? Celá Evropa pracovala na tom, abychom se odpojili od ruského plynu. On tu nedělal absolutně nic, hájil ekonomické zájmy agresora, který napadl jinou suverénní zemi,“ tvrdil na tiskové konferenci předseda liberální strany Sloboda a Solidarita Branislav Gröhling. Dodal, že Rusko používá plyn jako zbraň a že velkoobchodní cena plynu patří na Slovensku k nejvyšším v EU.

Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) v prohlášení uvedlo, že Slovensko zaostává za ostatními zeměmi EU při plnění cíle snížit svou energetickou závislost na Rusku. „Za současné vlády její předseda místo jednání s klíčovými partnery navštěvoval Moskvu, zhoršil vyjednávací pozici Slovenska nejen v rámci EU. Místo spolupráce a koordinace postupů v souladu s dohodami na evropské úrovni předseda vlády a strana Smer neustále rozdmýchává napětí nejen na domácí, ale i na mezinárodní úrovni,“ uvedlo KDH.

Poskytnutím záruk Fico podmínil souhlas Bratislavy s osmnáctým souborem sankcí proti Rusku. Zatímco ke schválení restrikcí vůči Moskvě je potřeba jednomyslný souhlas členských zemí evropského bloku, k prosazení návrhu ukončit dovoz ruského plynu bude při hlasování členských států EU postačovat kvalifikovaná většina. Tímto způsobem tak bude možné přehlasovat Slovensko a rovněž Maďarsko, které v této záležitosti zastává podobný postoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...