Dva a půl roku od posledních parlamentních voleb budou Britové ve čtvrtek znovu hlasovat o složení Dolní sněmovny. Předčasné volby by měly přinést odpověď na otázku, kterou se Británie zabývá už od referenda v roce 2016: kdy, jak a jestli vůbec opustí Evropskou unii. Pokud vyhrají konzervativci, jak předpokládají předvolební průzkumy, chce jejich lídr a současný premiér Boris Johnson brexit dokončit. Jestliže ale vyhrají opoziční labouristé, může dojít i na vypsání dalšího referenda.
Jeden den – přesně tolik dělí Brity od voleb, které mohou výrazně změnit historii země. Ani současná ani předchozí vláda nedokázala dokončit odchod z Evropské unie, pro který se před třemi lety tamní občané vyslovili v referendu.
Průzkumy naznačují, že by mohla Konzervativní strana premiéra Johnsona získat v Dolní sněmovně absolutní většinu. Vyloučené ale není ani to, že se bude opakovat situace z roku 2017 a opoziční labouristé dosáhnou mnohem lepšího výsledku, než jim průzkumy předpovídají. Nastat by pak mohl nový pat, který by mohl vést až k druhému referendu a možná i úplnému zrušení brexitu.
Britský premiér proto mluví o riziku parlamentu neschopného usnášení. „Jednalo by se o dalších pět let zmatku, chaosu, nerozhodnosti, odkladu a rozdělení,“ uvedl Johnson.
Pokud by konzervativci zvítězili, opustila by zřejmě Británie Unii 31. ledna příštího roku, a to na základě dohody, kterou Johnson vyjednal s EU v říjnu. Cílem změn, kterých dosáhl v dohodě dohodnuté jeho předchůdkyní Theresou Mayovou, bylo odstranit spornou irskou pojistku, která měla zabránit přísným kontrolám na hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.
Labouristé sází na širší sliby
Pokud by po čtvrtečním hlasování konzervativci většinu 326 křesel v Dolní sněmovně nezískali, k moci by se mohla nakonec dostat menšinová vláda labouristů.
Jejich lídr Jeremy Corbyn chce v případě vítězství vyjednat s EU novou dohodu, kterou by následně Britové měli schvalovat v referendu. V něm by měli ale i možnost hlasovat pro setrvání v EU. Na konci listopadu Corbyn řekl, že by před lidovým hlasováním zastával neutrální stanovisko a neprosazoval žádnou ze dvou možností. Za to si vysloužil tvrdou kritiku.
Mimo jiné kvůli nejednotnému názoru na brexit se labouristé snažili do předvolební kampaně dostat i jiná témata. Vystoupili například s ostrou kritikou úsporných opatření konzervativních vlád, která podle nich mají dopady na veřejné zdravotnictví, školství i bezpečnost. V programu pak Corbynova strana slíbila mohutné veřejné investice, ale i znárodňování v oblasti dopravy, energetiky či telekomunikací.
„Chtěl bych povzbudit všechny, aby ve volbách volili labouristy. Předložili jsme manifest, komplexní program pro tuto zemi. Je to program, který ukončí nespravedlnosti a nerovnost a chudobu v Británii a investuje do budoucnosti,“ uvedl lídr labouristů.
Více než tři tisíce kandidátů a šest set volebních obvodů
Kromě labouristů a konzervativců se do voleb postaví i několik menších stran, odhady ale nepočítají s tím, že by nějak výrazně zasáhly do výsledku. Prounijním liberálním demokratům, kteří jsou pro zrušení brexitu, dávaly průzkumy zpočátku šanci na úspěch, strana ale v posledních týdnech oslabila, a stejně na tom je i Strana pro brexit Nigela Farage.
Volební místnosti se ve čtvrtek otevřou v sedm ráno místního času (8:00 našeho času) a uzavřou se v deset večer (23:00 našeho času). Čtyřicet šest milionů oprávněných voličů bude moci vybírat své zástupce z 3322 kandidátů v 650 volebních obvodech. První odhady by měly být známy ihned po uzavření volebních místností. Výsledky z jednotlivých obvodů ale budou přicházet postupně během pátku.
