Boj o ropu i prestiž. Libye je strategickou zemí, k míru má ale stále daleko

V Libyi se hraje o vliv nad zemí oplývající ropou, o kontrolu nad důležitou přestupní stanicí migrantů do Evropy, o roli islámu v politice i o prestiž na diplomatickém a mocenském poli. Válka, která od pondělního dobytí Syrty jednotkami Chalífy Haftara znovu nabrala na obrátkách, proto přitahuje pozornost regionálních i světových mocností.

Na západní straně libyjské fronty stojí Vláda národní jednoty premiéra Faíze Sarrádže uznávaná OSN, která sídlí od března 2016 v Tripolisu. Z východu na ni od jara útočí Libyjská národní armáda (LNA) bývalého povstaleckého generála Chalífy Haftara, kterou vlažně podporují kmeny Tuarégů na jihu. V rozlehlé poušti také operují lokální ozbrojené kmeny a islamistické bojůvky.

Sázka na ropné kontrakty se Sarrádžem

Sarrádžova Vláda národní jednoty spoléhá především na podporu Turecka. To se za ni postavilo zcela otevřeně a na začátku ledna začalo do země přemisťovat vlastní vojáky. Podle webu Foreign Policy má dva hlavní motivy: posílení své čím dál izolovanější mocenské pozice v regionu a snahu ukořistit co nejvíc ze zásob ropy a plynu na dně východního Středozemního moře. Se Sarrádžem nedávno podepsalo smlouvu o námořní hranici, která rozezlila ostatní země v oblasti.

Sarrádže dále podporuje Itálie, která však oficiálně vystupuje jako neutrální, píše Al-Džazíra. Podle její analýzy jde vládě v Římě hlavně o zajištění dosavadního privilegovaného postavení společnosti Eni v libyjském ropném průmyslu. Má také nejintenzivnější zájem na stabilitě, která by mohla vést k omezení migrace. Právě do Itálie je to totiž z libyjských břehů nejblíž.

Vlažnou podporu poskytuje podle Al-Džazíry Sarrádžovi také Katar, kde tato televizní stanice sídlí. Jeho pozice je daná především soupeřením s ostatními státy Perského zálivu a náboženskými preferencemi. Sarrádžova Vláda národní jednoty totiž v sobě zahrnuje mimo jiné i Muslimské bratrstvo.

Radši diktátor než islamisté

Právě role Muslimského bratrstva je klíčová pro zapojení Egypta a Spojených arabských emirátů. Pro jejich vlády je tato organizace z důvodů rozdílné interpretace islámu nepřijatelná, a proto podporují Haftara. Obzvlášť z Emirátů získal tento velitel podle Al Džazíry velké množství zbraní včetně čínských dronů nebo ruských protileteckých systémů.

Finanční podporu poskytuje Haftarovi také Saúdská Arábie, píše Wall Street Journal. I její motivací je ideové soupeření s interpretací islámu Muslimským bratrstvem. Zapojení je však menší, především proto, že velká část jejích zdrojů je vázaná ve vleklé válce v Jemenu, do níž jsou Saúdi aktivně zapojení.

Haftar se dále může spoléhat na podporu Ruska, které mu podle mnoha mediálních zpráv poskytlo bojovníky soukromé Wagnerovy skupiny. Informace o jejich působení přinesl třeba web Bloomberg. Kreml to popírá a snaží se tvářit neutrálně. V Radě bezpečnosti OSN však v dubnu zablokoval rezoluci vyzývající Haftara k zastavení ofenzivy. K ruským motivům podle Al Džazíry patří posílení vlastní velmocenské role i instinktivní podpora sekulárnější strany konfliktu.

Významným, i když také skrytým, spojencem Haftara je podle mnoha zpráv Francie. Web Politico připomíná třeba smrt tří francouzských vojáků na tajné libyjské misi v roce 2016 nebo zablokování výzvy EU k ukončení Haftarovy ofenzivy loni v dubnu. Identifikuje následující motivy pařížské vlády: snahu o získání většího podílu v libyjském ropném průmyslu a úsilí o přerušení dodávek zbraní od Sarrádže islamistům v bývalých afrických koloniích Mali, Čadu a Nigeru.

Haftara podporují také bojovníci ze Súdánu, o čemž píše zpráva OSN zmiňovaná například na webech Middle East Eye nebo The Guardian. Ta hovoří i o zapojení Jordánska.

Libye je tak zamotaným kolbištěm zájmů, jejichž rozmotání bude záležet především na odhodlání spojenců bojujících stran. V posledních měsících byla převaha příznivců Haftara zřejmá. Rozhodný vstup Turecka na straně Sarrádže by však mohl vývoj otočit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...