Blokování humanitární pomoci je protiprávní, míní Pánek. Podle Lipavského ji rozkrádá Hamás

Nahrávám video

Blokování pomoci v Pásmu Gazy je proti mezinárodnímu humanitárnímu právu, řekl v pořadu 90’ ČT24 s moderátorem Jakubem Musilem ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek s tím, že jde o velkou humanitární krizi. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) míní, že pomoc by měla proudit potřebným a neměla by být rozkrádána Hamásem. Zopakoval, že Česko ctí humanitární právo. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland prohlásil, že strategie Izraele byla chybná.

Pánek zmínil, že se v případě Gazy dá hovořit o velké humanitární krizi a situace by se podle něj zlepšila, pokud by kamionů byly stovky denně. „Ani sto kamionů denně nestačí, navíc je tam velké prázdno po dvou měsících téměř úplné blokády,“ podotkl.

Zmínil pětistupňovou klasifikaci, kdy pátý stupeň je hladomor a lidé skutečně umírají hlady. Gaza je v současnosti prakticky celá ve čtvrtém stupni. Podle něj je možné, že jsou v oblasti skupiny lidí, kteří mají zahrádku, zásoby či peníze. „To je vždy ale zlomek obyvatelstva. Jinak je to hladovění dvou milionů lidí,“ dodal s tím, že na záběrech je vidět boj o kaši připravované z rýže, fazolí, oleje a soli. „To lidé nedělají, když nemají hlad.“

Lipavský podotkl, že Česko celou dobu říká, že Izrael má dodržovat mezinárodní humanitární právo. „Říkáme to po každém jednání,“ podotkl s tím, že situace v Gaze je z humanitárního hlediska kritická. Na otázku moderátora, zda není pro Česko prostor přehodnotit asociační dohodu s Izraelem, řekl, že není co přehodnocovat, protože si myslí, že má Česko racionální přístup k otázce.

Evropská unie v úterý uvedla, že kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody, která zajišťuje hlubší spolupráci mezi EU a tímto státem. Británie ze stejného důvodu pozastavila jednání o obchodní dohodě s Izraelem.

„Když se podíváte do mandátu, který Evropská unie i naším hlasem podepsala, tak je velmi kritický, kde se hovoří nejen o humanitární situaci v Pásmu Gazy, ale i o osadách, kde je Izrael konfrontován i českým hlasem. Myslím, že je lepší ten nástroj mít, tedy se scházet napřímo, než vypracovávat nějakou další zprávu,“ dodal ministr. Česko je podle něj často kritizováno, že je příliš proizraelské.

„Náš princip je, že Izrael má právo na sebeobranu proti tomu, kdo ovládá Pásmo Gazy, což je teroristická organizace Hamás,“ zdůraznil s tím, že teroristé měli dvacet let Gazu pod kontrolou a nesou míru spoluodpovědnosti na současné situaci. Na otázku moderátora, zda souhlasí s blokádou humanitární pomoci, odpověděl, že nedokáže vyhodnotit každý krok, který izraelská strana ve válce udělá.

„Nejsme přímo na místě, abychom to mohli vyhodnocovat,“ dodal s tím, že ale situace v Pásmu Gazy je kritická a je rád, že blokáda ze strany Izraele byla prolomena. Zároveň zmínil, že Česko ctí mezinárodní humanitární právo.

Údajné porušování mezinárodního práva

Pánek zdůraznil, že blokování pomoci je proti mezinárodnímu humanitárnímu právu a nelze to relativizovat. „Pomoc musí mít volný průchod, musí být vedena potřebou a její blokování je porušování mezinárodního práva,“ poukázal ředitel. Lipavský podotkl, že se má pomoc především dostat potřebným a ze strany Hamásu je rozkrádána.

Pánek odvětil, že se v drtivé většině potřebným doopravdy dostává. „Nebudeme se přesvědčovat o tom, že Hamás svou sílu čerpá z kaše a pytlů mouky,“ poukázal. Lipavský reagoval, že nic takového netvrdil, řekl pouze to, že pomoc byla systematicky rozkrádána a nyní je snaha, aby tomu tak nebylo. Rovněž připomněl, že Hamás rozpoutal strašlivý útok v říjnu 2023 a stále drží 53 rukojmí.

Fingerland připomněl, že podle Ženevské konvence musí bojující strana zajistit výživu civilistům, ale pokud je pomoc zneužívána bojující stranou, tak tato povinnost mizí. „Jestli k tomu docházelo je druhá věc,“ podotkl. Hamás ale podle něj momentálně nedostává finanční pomoc jinak než rozprodejem kradených pytlů mouky.

„To je součást boje. Tím neříkám, že izraelské rozhodnutí bylo správné, já říkám, že bylo nesprávné politicky i lidsky. Ale Hamás skutečně rekrutuje nové a nové bojovníky díky penězům, které získává rozprodejem kradených pytlů mouky. Je to součást složitého toku peněz, lidí, zbraní a dalších věcí,“ dodal s tím, že Hamás má sice obrovské množství peněz, ale mimo Gazu.

Pánek si nemyslí, že by velká část pomoci byla v Gaze rozprodána. „Byly ojedinělé i ozbrojené útoky na sklady i kamiony s pomocí. Mohly být organizované, ale byly vysvětlované tou velkou nouzí,“ zmínil s tím, že útoky podobného typu zažil na vlastní oči v Somálsku, Haiti i jinde. „Ta nouze dostoupí do takové fáze, že když lidé vidí kamion jídla, tak se na něj vrhnou, protože mají hlad.“

Logika Izraele selhala, míní Fingerland

Podle Pánka je nesporné, že Hamás útok provedl úmyslně brutálně proto, aby vyprovokoval co největší reakci. Zmínil, že představa, že by se Hamás staral o civilisty na palestinské straně, je naprostá iluze. „Je to brutální pragmatické teroristické hnutí, které má vlastní cíle,“ podotkl.

Fingerland upozornil, že Hamás potřebuje peníze na financování rekrutování nových lidí. „Izraelská logika, která podle mě naprosto selhala, byla, že pokud znemožní Hamásu financovat svůj provoz uvnitř Gazy prodejem kradeného zboží, tak zasadí velkou ránu schopnosti Hamásu operovat v Gaze, to se nepovedlo,“ uvedl komentátor.

Dodal, že omezení proudění pomoci do Gazy bylo od začátku plánováno jako dočasné a počítalo se s tím, že v Gaze jsou potraviny částečně i v rukou Hamásu. Izraelská koncepce nebyla podle něj založená na vyvolání hladomoru, „ale na zastavení proudění pomoci přes hranice, možná s očekáváním, že Hamás bude donucen otevřít své sklady, což se nestalo,“ dodal Fingerland.

Lipavský řekl, že je mu líto každého lidského života, který přijde nazmar. „Není to o tom, že bychom zavírali oči nebo to nechtěli vidět. Dáváme také humanitární pomoc do Gazy. (...) Skutečně to není o tom, že bychom byli lhostejní,“ uvedl a dodal, že Česko některé události na Blízkém východě dlouhodobě nekomentuje. Není to podle něj ani tak, že by česká vláda automaticky souhlasila s kroky izraelské vlády. „Stejně tak vnímáme, že ne všichni Palestinci jsou Hamás a je potřeba s tím pracovat.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...