Biden viní Trumpa a jeho příznivce, že rozvrací demokracii

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden v projevu ve Filadelfii prohlásil, že extremismus jeho předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa a Trumpových přívrženců mezi republikánskými politiky rozvrací demokracii. Pokračoval tak ve vystoupeních, která mají posílit šance demokratů před listopadovými volbami do Kongresu. Republikáni současnému prezidentovi naopak vyčítají, že svojí rétorikou stále více rozděluje Ameriku.

Ve městě, které se stalo kolébkou americké demokracie, obvinil Biden své politické odpůrce, že otřásají samými základy Spojených států. „Donald Trump a MAGA-republikáni představují extremismus ohrožující samé základy naší republiky,“ řekl Biden před historickou budovou Independence Hall ve Filadelfii, kde byla přijata Deklarace nezávislosti Spojených států a také americká ústava.

Devětasedmdesátiletý demokratický prezident ostře kritizoval krajní křídlo republikánů a „extrémní filozofii MAGA“. Tato zkratka je narážkou na Trumpovo volební heslo z roku 2016 Make America Great Again (učiňme Ameriku opět velikou).

Nerespektujete ústavu, vyčetl současný prezident

Biden nyní vyčetl přívržencům MAGA, že „nerespektují ústavu, nevěří v právní stát a neuznávají vůli lidu“ a že jsou ochotni zvrátit demokratické volby. Obvinil je, že „jsou odhodláni vrátit tuto zemi nazpátek“ a chtějí Ameriku „bez práva na soukromý život, bez práva na antikoncepci, bez práva vzít si toho, koho milujete“, tedy bez sňatků osob stejného pohlaví.

„Zatímco tu stojím, rovnost a demokracie jsou vystaveny útoku. Nepředstírejme laskavě opak,“ řekl podle agentury Reuters.

Prezident v narážce na vpád Trumpových přívrženců do sídla Kongresu loni v lednu a Trumpovo zpochybňování výsledku prezidentských voleb zdůraznil, že v USA není místo pro politické násilí. Dodal, že nebude přihlížet, jak se lidé, kteří odmítají uznat porážku, pokoušejí ukrást volby. „Dlouho jsme si říkali, že americká demokracie je zaručena. Ale není. Musíme ji bránit. Chránit ji. Postavit se za ni. Každý z nás,“ zdůraznil podle serveru BBC News.

Milosti při Trumpově znovuzvolení?

Bývalý americký prezident Donald Trump uvedl, že poskytuje finanční pomoc některým z těch svých příznivců, kteří 6. ledna 2021 podnikli útok na americký Kapitol. Dodal, že pokud by byl znovu zvolen do Bílého domu, díval by se velmi příznivě na jejich omilostnění a omluvil se jim, informovala agentura Reuters.

„Mám na mysli úplné omilostnění s omluvou mnoha lidem,“ řekl ve čtvrtek moderátorce konzervativního rádia Wendy Bellové. „Budu se velmi, velmi silně zajímat o milosti, plné milosti,“ dodal Trump. Jeho zeť Jared Kushner v pátek uvedl, že Trump o prezidentské kandidatuře v roce 2024 „zjevně uvažuje“. Samotný Trump už několikrát naznačil, že se bude o Bílý dům znovu ucházet, ale zatím to přímo nepotvrdil.

Biden ještě jako kandidát na prezidenta uspořádal ve Filadelfii první shromáždění své kampaně. Uvědomuje si, že stát Pensylvánie, ve kterém se Filadelfie nachází, může být klíčový pro úspěch ve volbách do Kongresu, a tedy i osud zbytku prezidentova mandátu, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že Biden nedávno přirovnal ideologii Trumpových vyznavačů k „polofašismu“.

Tento výraz pobouřil konzervativní tábor, který prezidenta obviňuje, že přispívá k rozdělení Ameriky. Vůdce republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy ve čtvrtek obvinil Bidena, že „démonizuje desítky milionů tvrdě pracujících Američanů“. „Prezident Biden místo toho, aby se snažil sjednotit naši zemi při řešení problémů, rozhodl se rozdělovat, ponižovat a znevažovat své spoluobčany,“ řekl McCarthy v Bidenově rodném městě Scranton v Pensylvánii.

Kam se přesunou voliči?

Kdyby se volby do Kongresu konaly nyní, tak by 47 procent voličů hlasovalo pro demokraty a 44 procent pro republikány, alespoň podle srpnového průzkumu, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnil list The Wall Street Journal. V březnu byl přitom poměr 46:41 ve prospěch republikánů a loni v listopadu 44:41 také pro republikány. 

Ale volby bývají tradičně nepříznivé vůči straně zastoupené v Bílém domě, průzkumy veřejného mínění nebývají neomylné a dva měsíce jsou v americké politice hotová věčnost, poznamenala AFP. Pro demokraty bude těžké zachovat si většinu ve Sněmovně reprezentantů, ale doufají, že si ji udrží v Senátu, dodala s tím, že k tomu je nutné vyhrát v Pensylvánii.

Bidenova zjevná snaha odsunout Trumpa a jeho stoupence na okraj znamená pro prezidenta, který ve svém inauguračním projevu hlásal touhu po národní jednotě, v poslední době prudký obrat. Biden, který se během prvního roku ve funkci většinou vyhýbal dokonce i oslovení svého předchůdce jménem, stále častěji Trumpa napřímo kritizuje. 

Larry Diamond, odborník na demokracii a vedoucí pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě, uvedl, že útočit na Trumpa za jeho napadání demokracie může být vnímáno jako „zmanipulované“ nebo „stranické“ chování. „Ale pokud ho neokřiknete, ucuknete před důležitou výzvou v rámci obrany demokracie,“ dodal.

Američané mají podle nejnovějšího průzkumů obavy o stav země, 67 procent z nich si myslí, že americké demokracii hrozí zhroucení. Tento pocit navíc sdílí totožně demokraté, republikáni i nezávislí voliči.

Nahrávám video

Amerikanista Petr Kopecký řekl v pořadu Horizont, že i současná Bidenova rétorika přispívá kromě mobilizace jeho voličů také k polarizaci americké společnosti. „Než o příkopu v rozdělených státech amerických by bylo přesnější mluvit o zákopech. Rétorika, kterou teď slyšíme už z obou stran, ale mnohem více ze strany Trumpa a republikánů, připomíná válečnou vojenskou rétoriku,“ myslí si amerikanista. 

Podle něj verbální agrese přítomna ve výrocích politiků může přejít i ve fyzické násilí. „Někteří republikánští senátoři už tím také hrozí v případě, že bude třeba Trump obviněn v souvislosti s tajnými dokumenty, které přechovával ve své rezidenci. Mluví o tom, že by mohly nastat nepokoje v ulicích,“ přibližuje Kopecký. 

To, že Trump svým příznivcům, kteří útočili na Kapitol, slibuje omilostnění, vnímá Kopecký velmi negativně. „Omilostněním by posvětil to, co já vnímám jako násilný pokus o zvrácení výsledku amerických voleb. Ospravedlnil by tím útok na symbol americké demokracie,“ uzavírá Kopecký.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...