Biden řekl saúdskoarabskému princi, že je podle něj osobně zodpovědný za vraždu Chášakdžího

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden řekl princi Saúdské Arábie, že jej považuje za osobně zodpovědného za vraždu novináře a kritika režimu Džamála Chášakdžího. Princ Muhammad bin Salmán to před Bidenem popřel. Biden jednal v Rijádu také o navýšení těžby ropy, o válce v Jemenu či vztazích s dalšími zeměmi v regionu, napsala agentura Reuters. Na kontroverzní návštěvu země zamířil Biden z Izraele, kde po jednání s palestinským předákem Mahmúdem Abbásem slíbil sto milionů dolarů pro izraelské nemocnice, kde se léčí Palestinci.

Se saúdskoarabskými představiteli jednal Biden v královském paláci zhruba tři hodiny. Muhammad bin Salmán posle něj řekl, že není osobně zodpovědný za Chášakdžího smrt. „Řekl jsem, že si myslím, že je,“ uvedl šéf Bílého domu. Dodal, že Rijád může očekávat americkou odezvu v případě dalších útoků na kritiky a disidenty. Již dříve americké rozvědky vydaly zprávu, podle které korunní princ vraždu novináře pravděpodobně odsouhlasil.

Po vraždě opozičního novináře v roce 2018 označil Joe Biden saúdského korunního prince za vyvrhele. Když letos prezident oznámil, že se s Muhammadem bin Salmánem sejde, snesla se na něj tvrdá kritika. „Donutíme Bidenovu administrativu zodpovídat se ze zrady slibů, které dal Američanům. Sliboval ukončit podporu brutálního režimu v Saúdské Arábii,“ řekla Sarah Leah Whitsonová, členka Chášakdžího organizace ,Demokracii pro arabský svět‘.

Biden kontroverzní cestu rok oddaloval

Rijád ale pro Washington představuje natolik důležitého obchodního, strategického a vojenského partnera, jehož význam ještě vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu, že ho americký prezident podle komentátorů už dál nemohl ignorovat. Administrativa dopředu upozorňovala, že hlava státu cestu rok oddalovala a na všech jednáních zmíní lidská práva. Před setkáním ale nebylo jasné, zda Biden bude o vraždě novináře z roku 2018 se saúdskoarabskými představiteli jednat.

Za setkání s Muhammadem bin Salmánem kritizovala prezidenta Bidena Chášakdžího snoubenka Hatice Cengizová, která požaduje vyšetření vraždy svého partnera. Podle ní na Bidenových rukou ulpí krev dalších obětí saúdskoarabského režimu.

Washington by si přál saúdské navýšení těžby ropy

Biden s představiteli Saúdské Arábie jednal také o válce v Jemenu, kde si přeje prodloužení a prohloubení příměří. Saúdské království v občanské válce, která způsobila jednu z nejzávažnějších současných humanitárních krizí na světě, silnou vojenskou intervencí podporuje vládu, která bojuje proti povstalcům podporovaným Íránem.

S Rijádem dojednal rovněž dohodu o strategických ostrovech v Rudém moři. „Mezinárodní mírové síly, a to včetně amerických jednotek, opustí ostrov Tiran,“ řekl Biden. Stát se tak má do konce roku. Ostrov leží u egyptských, saúdskoarabských a izraelských břehů. Odchod mezinárodních sil lze považovat za výsledek zlepšení vztahů mezi těmito třemi zeměmi. Washington také přivítal rozhodnuti Rijádu otevřít svůj letecký prostor všem dopravcům, včetně těch z Izraele, kteří ho dříve až na výjimky nemohly využívat.

Washington by si také přál, aby v příštích měsících Saúdská Arábie navýšila těžbu ropy. Slibuje si od toho zklidnění cen pohonných hmot. Bílý dům uvedl, že v příštích týdnech očekává kroky, které povedou k výrazné stabilizaci cen na trhu.

Pozice Saúdské Arábie

Saúdské království má dvojí tvář. Na jedné straně je klíčovým blízkovýchodním spojencem Západu, který měl dlouho dveře do Oválné pracovny otevřené, na straně druhé autoritářský konzervativní režim. Pro Bílý dům tak nebylo vždy snadné vztahy obhájit před americkou veřejností.

S tím, jak se ve druhé polovině minulého století Saúdská Arábie stávala významným globálním producentem ropy, rostl i její vliv a také zájem Ameriky o tuto monarchii. Západ a saúdská monarchie měly společné zájmy v dobách studené války i později. Během války v Zálivu proti Saddámu Husajnovi poskytli Saúdové koaličním vojskům operační zázemí i finance. 

V poslední době Saúdové posilují regionální spolupráci proti Íránu, včetně sbližování s Izraelem, ovšem zatím bez oficiální mírové smlouvy. „Jde o velice smělý krok. A Saúdové zatím nebyli ochotni takovýto krok učinit,“ uvedl analytik IDC Izrael Ehud Evental. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...