Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř čtyřicet miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň dvacet let. Moskva mezitím zakázala vstup do Ruska tisícovce Američanů, včetně Bidena. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také v sobotu mluvil s představiteli Švédska a Finska o členství v NATO.
Návrh vojenské a humanitární podpory už schválila jak americká Sněmovna reprezentantů, tak i Senát. Biden původně navrhoval pomoc zhruba o sedm miliard dolarů nižší, jeho rychlý souhlas s navrhovanou pomocí se ale očekával.
Schválením nového balíku pomoci už se podpora Spojených států Ukrajině od začátku války zvýšila asi na 54 miliard dolarů (1,26 bilionu korun). Pravděpodobně ale nejde o poslední pomoc ze strany Washingtonu v reakci na ruskou invazi.
Biden, který je nyní v Jižní Koreji, původně žádal o schválení pomoci v objemu 33 miliard dolarů s tím, že dvacet miliard USD by šlo na vojenskou pomoc. Bidenovi demokraté ve Sněmovně reprezentantů však prosadili ještě štědřejší podporu, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc.
Návrh počítá s vyčleněním pěti miliard dolarů na humanitární a potravinové programy, další součástí je podle agentury AP podpora ukrajinské ekonomiky.
Biden, Blinken, Austin a další tisícovka Američanů nesmějí do Ruska
Rusko mezitím zakázalo vstup do země téměř tisícovce amerických občanů, včetně prezidenta Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina nebo šéfů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí.
Některá jména ze sankčního seznamu, včetně Bidena a Blinkena, Rusko zveřejnilo už v březnu, ministerstvo nyní uvedlo kompletní znění. Na úplném seznamu je 963 jmen. Podle Moskvy jde o vynucený krok v odvetě za sankce, které Spojené státy zavedly vůči Rusku. Moskva tvrdí, že cílem je přimět USA „změnit chování a uznat novou geopolitickou realitu“.
Tyto zákazy cestování mají pouze symbolický dopad, nicméně tvoří součást neustálého zhoršování ve vztazích Ruska se Spojenými státy a jejich spojenci v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters.
Erdogan hovořil s představiteli Švédska a Finska
Turecký prezident Erdogan mluvil s lídry dvou severských zemí, jejichž možné členství v NATO Ankara odmítá. Švédské premiérce Magdaleně Anderssonové po telefonu řekl, že Ankara chce, aby Stockholm zastavil podporu a dodávky zbraní organizacím, které považuje za teroristické.
Erdogan očekává, že země podnikne konkrétní kroky, aby ukázala, že sdílí obavy Turecka týkající se teroristických organizací, uvádí se v prohlášení zveřejněném Ankarou po telefonátu. Erdogan také očekává, že bude zrušeno embargo na vývoz zbraní do Turecka zavedené v roce 2019 po vpádu do Sýrie.
Finský prezident Sauli Niinistö po telefonátu řekl, že jeho rozhovor s Erdoganem byl otevřený a přímý. Niinistö podle svého vyjádření na Twitteru Erdoganovi řekl, že jako spojenci v NATO se obě země zavážou ke vzájemné bezpečnosti a že jejich vztahy se tak posílí. Dodal, že Finsko odsuzuje terorismus ve všech jeho formách a projevech a že vzájemný dialog pokračuje.
Finsko a Švédsko oficiálně požádaly o členství v NATO tento týden, a to v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu z 24. února. Turecko ale překvapilo spojence v NATO námitkami proti členství těchto dvou zemí. Západní představitelé vyjádřili přesvědčení, že námitky Ankary nebudou překážkou v procesu přistoupení k NATO.
Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní skupinu Strana kurdských pracujících (PKK) a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. PKK označují za teroristickou organizaci i Spojené státy a Evropská unie.
