Biden navrhuje jednání o nové jaderné smlouvě. Obrací se na Rusko i Čínu

Spojené státy jsou připravené začít vyjednávat s Ruskem o nové smlouvě o nešíření jaderných zbraní, uvedl v pondělí americký prezident Joe Biden. K účasti na jednáních, která „sníží pravděpodobnost špatného odhadnutí situace“ vyzval také Čínu. V Moskvě vyvolal návrh rozpaky, informovala agentura Reuters.

Biden k tématu jaderných zbraní hovořil u příležitosti začátku konference států, které podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970. „Můj úřad je připravený neprodleně dojednat rámec nové dohody o omezení zbraní, která nahradí Nový START, který vyprší v roce 2026,“ uvedl Biden.

„Je to vážně míněné prohlášení, nebo se někdo naboural do webových stránek Bílého domu?“ komentoval to podle agentury Reuters zdroj z ruského ministerstva zahraničí. „Pokud je to opravdu vážný záměr, s kým přesně o tom hodlají jednat?“

Dohodu Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru. Smlouva původně podepsaná v Praze v roce 2009 omezuje počet nasazených jaderných hlavic i zařízení, která jsou schopná je odpálit.

Štěstí není štítem

Na pondělním zahájení konference 191 signatářů NPT v New Yorku uvedl generální tajemník OSN António Guterres, že lidstvo může být jen jedno „nedorozumění nebo chybu úsudku od jaderného vyhlazení“. „Doposud jsme měli výjimečné štěstí. Ale štěstí není strategií ani štítem pro zabránění jadernému konfliktu,“ upozornil Guterres.

Desátá konference NPT je podle generálního tajemníka příležitostí smlouvu posílit a upravit ji vzhledem k současné situaci ve světě. „Odstranění jaderných zbraní je jedinou zárukou, že nikdy nebudou použity,“ řekl Guterres.

Ruský prezident Vladimir Putin účastníkům konference v poselství napsal, že jaderná válka „nikdy nesmí být rozpoutána“, neboť v ní „nemůže být vítězů“. Uvedl také, že Rusko coby smluvní strana „důsledně dodržuje literu a ducha“ NPT, citovala agentura TASS z Kremlem vydaného prohlášení.

Rusko letos 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, jejíž části nyní okupuje, ukrajinský Krym protiprávně anektovalo už v roce 2014. Rusko přitom Ukrajině garantovalo územní celistvost v roce 1994 v takzvaném Budapešťském memorandu společně s USA a Velkou Británií. Ukrajina se tehdy zavázala zbavit se svých jaderných zbraní zděděných po rozpadu Sovětského svazu a připojit se právě k NPT.

Společná dohoda na dalším postupu

V den zahájení konference promluvil i japonský premiér Fumio Kišida, který vyzval všechny jaderné mocnosti k „zodpovědnosti“ při plnění dohod o nešíření zbraní.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve svém projevu zmínil stále neúspěšná jednání o jaderné dohodě s Íránem z roku 2015. Návrat k ní „je pro Spojené státy stále nejlepším řešením,“ uvedl Blinken. Zopakoval také varování USA, že Severní Korea se připravuje na svůj sedmý jaderný test.

Mezi 191 signatáři NPT je pět jaderných mocností: USA, Rusko, Čína, Spojené království a Francie. Indie a Pákistán dohodu nepodepsaly, Severní Korea ano, ale zakrátko od ní odstoupila. Izraelský premiér Jair Lapid v pondělí uvedl, že Izrael „nebude měnit svoji politiku vzhledem k jaderným zbraním“. Není zcela jasné, zda Izrael jadernou zbraní disponuje, ačkoli odborníci věří, že ji získal už v roce 1966, píše agentura Reuters.

Jaderné mocnosti se podepsáním dohody zavazují, že se vzdají práva rozšiřovat svůj arzenál a budou se naopak odzbrojovat. Země, které je nevlastní, se naopak vzdávají práva je vyvíjet a na oplátku získají rovnoprávný přístup k jaderným technologiím pro mírové účely.

Konference potrvá až do 26. srpna a jejím výsledkem by měla být společná dohoda na dalším postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...