Biden i Trump získali potřebný počet delegátů pro nominaci na prezidenta

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v úřadu Donald Trump si v dosavadních primárkách a volebních shromážděních zajistili dostatečný počet delegátů na to, aby získali nominaci svých stran do listopadových voleb hlavy státu. Jedenaosmdesátiletý demokrat Biden a o čtyři roky mladší republikán Trump se v prezidentském klání utkají znovu po čtyřech letech. Oba v noci na středu uspěli ve stranických primárkách v Georgii, Mississippi a také ve státě Washington. Trump zvítězil také ve volebním shromáždění na Havaji.

Právě vítězstvím v jižanské Georgii překonal Biden počet 1968 delegátů, což mu zajistilo nadpoloviční většinu a tím i nominaci, kterou mu formálně udělí srpnový sjezd demokratů v Chicagu. Trumpovi k překonání nutné hranice, kterou v jeho případě bylo 1215 delegátů, zase dopomohla výhra ve Washingtonu.

Biden dosud podle serveru NBC News získal 2101 z celkových 3934 delegátů demokratů a Trump 1247 z celkem 2429 republikánských delegátů. Oba politici své soupeře v nominačním souboji porazili zcela jednoznačně.

Biden, který poprvé na hlavu státu kandidoval neúspěšně už před 37 lety, získá demokratickou nominaci podruhé v řadě, Trump bude republikány v červenci v Milwaukee nominován dokonce potřetí za sebou. V roce 2016 dokázal nominaci proměnit ve vítězství ve volbách, když porazil demokratku Hillary Clintonovou, o čtyři roky později ale podlehl Bidenovi.

„Voliči teď před sebou mají rozhodnutí týkající se budoucnosti této země. Povstaneme a budeme bránit naši demokracii, nebo ji necháme rozvrátit jinými? Obnovíme právo vybrat si a budeme chránit naše svobody, nebo si je necháme vzít extremisty?“ naznačil Biden v prohlášení, jak vnímá blížící se politický střet.

„Takže jsem oficiálním kandidátem Republikánské strany, což je velká věc. Ale co je nejdůležitější, musíme jít pro vítězství, protože naše země je ve vážných potížích,“ prohlásil Trump.

Bude to po téměř sedmdesáti letech poprvé, kdy se v prezidentských volbách po čtyřech letech znovu střetnou ti samí politici. Naposledy se to stalo v roce 1956, kdy republikánský prezident Dwight Eisenhower podruhé za sebou porazil demokrata Adlaie Stevensona.

Volební výsledek bude mít dopad i na bezpečnost Evropy. Zatímco Biden preferuje silné NATO, vojenskou pomoc Ukrajině a přirovnává maďarského premiéra Viktora Orbána k diktátorovi, Donald Trump Orbána tento měsíc hostil na Floridě. „Dělá skvělou práci. Není kontroverzní postavou,“ řekl o něm. Trump také Orbánovi řekl, že by Ukrajině v případě svého znovuzvolení nedal na obranu před Ruskem už ani cent.

Oba jsou neoblíbení, mírným favoritem je Trump

Letos jsou ale podle agentury Reuters Američané jen pramálo nadšení z toho, že se Biden a Trump utkají znovu. Oba jsou podle průzkumů veřejného mínění u většiny voličů neoblíbení. Nedávný průzkum pro AP ukázal, že jen 38 procent Američanů je spokojených s tím, jak Biden vykonává svou funkci, zatímco 61 procent vyjádřilo nespokojenost.

Trump zase jako první exprezident v amerických dějinách čelí čtyřem obžalobám v celkem 91 bodech, mimo jiné kvůli snaze nelegálně zvrátit výsledky minulých voleb. I tak ho zatím průzkumy veřejného mínění mírně favorizují.

Američany podle průzkumů nejvíce trápí vývoj ekonomiky, ilegální přistěhovalectví, ale také stav demokracie a otázka zrušeného ústavního práva na potrat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...