Bezpečnostní záruky jsou nezbytné, reaguje šéfka EK na summit na Aljašce

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

„EU úzce spolupracuje s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským a Spojenými státy na dosažení spravedlivého a trvalého míru. Silné bezpečnostní záruky, které chrání životně důležité bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy, jsou nezbytné,“ akcentovala von der Leyenová v sobotu.

Šéfka unijní zahraniční politiky Kaja Kallasová prohlásila, že Rusko nemá v úmyslu „v dohledné době“ ukončit válku, ale Spojené státy mají moc vynutit si seriózní jednání. „Odhodlání prezidenta Trumpa dosáhnout mírové dohody je zásadní... Putin nadále protahuje jednání a doufá, že mu to projde. Opustil Anchorage, aniž by přijal jakékoli závazky,“ dodala Kallasová.

Představitelé západoevropských států

Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou solidaritu, zatímco usilujeme o mír, který zajistí zásadní bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy, sdělil německý kancléř Friedrich Merz.

Britský premiér Keir Starmer se nechal slyšet, že vítá otevřenost Spojených států poskytnout Kyjevu silné bezpečnostní záruky jako součást jakékoli dohody o zastavení války. „Jedná se o významný pokrok, který bude klíčový pro odrazení Putina od dalších útoků,“ uvedl ve svém prohlášení.

Nahrávám video

Je nezbytné pokračovat v podpoře Ukrajiny a vyvíjet tlak na Rusko, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Paříž bude spolupracovat s USA a partnery v takzvané koalici ochotných na dosažení pokroku v oblasti trvalého míru s bezpečnostními zárukami. I šéf Elysejského paláce přivítal ochotu USA přispět k bezpečnostním zárukám pro Kyjev.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v sobotu ocenila výsledek summitu Trumpa s Putinem. „Konečně se objevila jiskra naděje na diskusi o míru na Ukrajině,“ podotkla Meloniová v prohlášení. „Itálie plní svou úlohu společně se svými západními spojenci,“ dodala.

Rusko respektuje pouze silné, tvrdí Tusk

„Hra o budoucnost Ukrajiny, bezpečnost Polska a celé Evropy vstoupila do rozhodující fáze,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk. „Dnes je ještě jasnější, že Rusko respektuje pouze silné, a Putin opět prokázal, že je mazaným a bezohledným hráčem. Proto je tak důležité zachovat jednotu celého Západu,“ dodal.

Neochvějně dál podporujeme Ukrajinu i úsilí prezidenta Trumpa o ukončení ruské agrese, uvádí se ve společném prohlášení Dánska, Finska, Islandu, Norska, Švédska a tří pobaltských zemí: Litvy, Lotyšska a Estonska, o kterém informovala agentura Reuters.

Dosažení spravedlivého a trvalého míru vyžaduje podle těchto zemí příměří a spolehlivé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Mírová dohoda ukončující válku pak musí obsahovat pevné a konkrétní závazky transatlantických partnerů, aby Ukrajina byla v budoucnosti uchráněna jakékoli agrese.

Společné prohlášení evropských představitelů

Skupina evropských lídrů vyjádřila pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko i ve společném prohlášení. Tusk přiblížil, že text připravili společně s Merzem, Macronem a Starmerem i Meloniovou poté, co vyhodnotili informace poskytnuté Trumpem a vyslechli názory ukrajinského prezidenta Zelenského.

Trump po summitu na Aljašce telefonicky hovořil s von der Leyenovou, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a k více než hodinovému hovoru se připojili také Macron, Starmer, Merz, Meloniová a prezidenti Polska Karol Nawrocki a Finska Alexander Stubb, vyjmenovala agentura Reuters.

Trump si volal také se Zelenským, který následně uvedl, že se se svým americkým protějškem setká v pondělí ve Washingtonu. Zelenskyj ani nikdo z evropských představitelů na páteční summit na Aljašku pozván nebyl. Kvůli koordinaci evropského postupu spolu mluvili i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a jeho nizozemský protějšek Caspar Veldkamp. Lipavský telefonoval také s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, ministrem zahraničí Polska Radosławem Sikorskim a šéfkou finské diplomacie Elinou Valtonenovou.

Reakce Fica a Orbána

Schůzka Trumpa a Putina spustila standardizaci vztahů mezi USA a Ruskem, stejný krok je třeba i ve vztahu EU a Ruska, prohlásil v sobotu Fico (Smer).

„Nejbližší dny ukážou, zda největší hráči v Unii tento proces podpoří a budou vést ukrajinský konflikt k rychlému konci, nebo bude pokračovat neúspěšná evropská strategie pokusit se oslabit Rusko přes tento konflikt – až neuvěřitelnou finanční, politickou či vojenskou pomocí Kyjevu,“ dodal slovenský premiér, jehož vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Maďarský premiér Viktor Orbán napsal, že svět je po schůzce Trumpa s Putinem bezpečnějším místem. „Léta jsme sledovali, jak dvě největší jaderné mocnosti ničí rámec své spolupráce a posílají si vzkazy,“ napsal. „Tomu je nyní konec,“ dodal.

Orbán, který čelí kritice za svůj příklon k Putinovi navzdory tři a půl roku trvající rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, tento týden uvedl, že Moskva válku proti Ukrajině vyhrála a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná. Evropa podle maďarského premiéra promeškala příležitost jednat s Putinem, když byl u moci americký prezident Joe Biden, a nyní jí prý hrozí, že o její budoucnosti bude rozhodnuto bez její účasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...