Bez „správného“ pasu nemohou k lékaři a hrozí jim deportace. Ukrajinci na okupovaných územích čelí rusifikaci

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rusifikace okupovaných částí Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Na okupovaných částech Ukrajiny probíhá nucená rusifikace. Dokazují to svědectví uprchlíků z těchto oblastí i dalších lidí, se kterými mluvili novináři ze čtrnácti evropských veřejnoprávních médií. Kdo nemá ruský pas, často se nedostane ani do nemocnice. Důchodcům nechodí penze. Rodičům hrozí, že je úřady deportují a jejich děti pošlou do sirotčince. Násilné porušťování se může týkat až jedenácti milionů lidí, kteří podle OSN žijí na okupovaném východě a jihu Ukrajiny.

I prvňáci v Luhanské oblasti zahájili školní rok před ruskou vlajkou a s balonky v národních barvách okupantů. „Rusko, ty jsi mé Rusko. Miluji tě celou svou duší,“ recitovala jedna ze žaček školy v okupovaném regionu.

Čekaly na ně ale především nové učebnice, které mimo jiné popisují nelegální anexi Krymu jako „znovupřipojení“ a píše se v nich o historických úspěších Ruska.

Mezi obyvateli okupovaných území jsou však stále lidé, kteří Rusko nemilují a svým dětem pomáhají s výukou na dálku v ukrajinských školách. Je jich ale jen málo a riskují přísný trest. „Aby to všem bylo jasné, tak podle zákonů Ruské federace se tito rodiče budou zodpovídat správním a potom trestním orgánům,“ varoval Alexandr Dudka, představitel okupační správy v Lazurne v Chersonské oblasti.

Bez ruského pasu nedostanou důchod ani lékařskou péči

Porušťování dětí je nejsnazší, ruský pas a identitu ale podle mnoha svědků musejí přijmout i dospělí. Například diabetici se bez ruských dokumentů nedostanou k péči. „Vyhrožovali, že nevyplatí důchod, že bez pasu nebude možné jít do nemocnice nebo se obrátit na lékaře,“ popsala Emilia Zašerynská, obyvatelka osvobozené části Chersonské oblasti.

Nátlak na převzetí ruského občanství sílí. Kdo ho nepřijme do července příštího roku, bude považovaný za cizince nebo člověka bez občanství, jehož úřady mohou deportovat. „Oznámili, že ti, kteří se nepodřídí, budou deportováni a jejich děti pošlou do sirotčince. Deportovaní lidé mizí. Nebo je najdou zastřelené. Či je nutí kopat zákopy,“ uvedla Halyna z okupované obce v Záporožské oblasti.

V patové situaci jsou i dospělí muži. Když se stanou občany Ruska, riskují mobilizaci. Kvůli této hrozbě prchají celé rodiny z okupovaného jihu Ukrajiny. „Mám staršího syna, kterému je dvacet let. Mohli by ho odvést, aby za ně bojoval, zaregistrovat ho (do armády),“ vypověděla uprchlice z okupovaného území.

Deset tisíc obvinění ze zrady či kolaborace

Obyvatelé okupovaných regionů jsou ale i pod tlakem Ukrajiny. Tamní vyšetřovatelé za první rok a půl plnohodnotné války vypracovali na deset tisíc obvinění ze zrady nebo kolaborace. Podle advokátů je náročné tyto lidi hájit. Důkazy o mučení a nátlaku chybí, Kyjev ale na stíhání trvá.

„Všichni chápeme, že důchodci budou pobírat sociální dávky od Ruské federace. Za to je trestat nemůžeme. Ale lidé si mohou vybrat, jestli budou pracovat pro okupační úřady, nebo pro někoho v soukromém sektoru,“ podotkl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec.

Lidem v Mariupolu, Berďansku a dalších okupovaných městech se každopádně krátí čas. Do léta příštího roku se musí definitivně rozhodnout. Buď se podřídí nátlaku proruských úřadů, nebo se pokusí o riskantní útěk. Jinou možnost nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...