Berlín přestal přijímat uprchlíky z přesidlovacího programu OSN

Německo přestalo předběžně přijímat uprchlíky z přesidlovacího programu OSN, informovala s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra agentura DPA. Podle ní krok souvisí s koaličními jednáními o vzniku nové vlády. Strany, které je vedou, chtějí účast v programu zcela ukončit. Podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Německu ale organizace zatím předpokládá, že nová německá vláda přijímání uprchlíků obnoví.

Německo v minulosti Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropské komisi, která program finančně podporuje, slíbilo, že v letech 2024 a 2025 přijme v přesidlovacím programu 13 100 uprchlíků. Podle UNHCR jich dosud přijalo 5061. Jsou mezi nimi například i Syřané, kteří uprchli před válkou do Turecka. K přesídlení části z nich do evropských zemí se zavázal Brusel v migrační dohodě, kterou uzavřel s Ankarou v roce 2016.

Berlín přestal uprchlíky předběžně přijímat s ohledem na povolební jednání o vzniku vlády, která vedou konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Strany se v sondážních rozhovorech v březnu dohodly na tom, že ukončí dobrovolné programy pro přijímání uprchlíků a nebudou se účastnit žádných nových.

„Během koaličních jednání je (přijímání uprchlíků) dočasně pozastavené. Předpokládáme, že bude pokračovat, až bude nový ministr,“ řekl DPA mluvčí UNHCR v Německu Chris Melzer.

Migrace a její řízení bylo hlavním tématem před únorovými předčasnými parlamentními volbami. Vyhrála je sice CDU/CSU, na druhém místě ale skončila silně protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD).

Konzervativci pravděpodobného příštího německého kancléře Friedricha Merze přitom během předvolební kampaně rovněž zpřísnili požadavky v migrační a azylové politice, žádají zásadní obrat. V závěrečné fázi koaličních jednání, která začala v pondělí, se vyjednávači snaží najít kompromis mimo jiné právě v otázce migrace.

Podle zdrojů agentury DPA by nyní Berlín měl z přesidlovacího programu OSN přijmout už jen ty uprchlíky, u nichž je zpracování žádosti v pokročilém stadiu.

Německo se na přesidlovacím programu podílí od roku 2012. UNHCR v něm navrhuje přijetí obzvlášť ohrožených lidí, kteří se nemohou vrátit do vlasti ani zůstat v zemi, do které původně uprchli. Němečtí úředníci pak jejich žádosti prověřují přímo na místě, v zemi nedostanou azyl, ale jen povolení k pobytu na tři roky. V případě úspěšné integrace pak ale obvykle mohou zůstat v zemi dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...