Berlín jedná s Talibanem o deportaci Afghánců, čelí za to kritice

Nahrávám video

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Německo nový afghánský režim, podobně jako většina světa, neuznává. Na svém území ale respektuje dva jeho diplomatické zástupce. Důvodem jsou jednání o deportacích Afghánců, odsouzených za trestnou činnost.

„Chceme umožnit deportace také prostřednictvím pravidelných linkových letů. To znamená řešit otázky ověřování identity a podobně. Na tom se musíme domluvit se zástupci Afghánistánu,“ prohlásil spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Podle Dobrindta je dohoda mezi spolkovou republikou a Talibanem krátce před uzavřením. Označuje ji za technickou spolupráci, která v žádném případě nepovede k diplomatickému uznání.

Kritika

Přítomnost zástupců Talibanu přímo v Německu kritizují váleční veteráni z Afghánistánu i humanitární organizace. Wahed Khan z Ambulantní pomoci mladým sám jako dítě z Afghánistánu uprchl. „Na jedné straně chceme odsunout zločince, lidi, kteří se kriminalizovali, a na druhé straně si zveme zločince sem, abychom s nimi uzavírali dohody,“ uvedl Khan.

Před riziky varují také zbývající diplomatičtí zástupci před-talibanského režimu v Německu – kvůli postupu Berlína podali hromadnou demisi.

„Toto rozhodnutí je nepřijatelné a představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost občanů kvůli přístupu k citlivým dokumentům a údajům,“ řekl 1. října bývalý afghánský konzul v Bonnu Hamid Nangialay Kabiri.

Taliban je kvůli porušování lidských práv, zejména těch ženských, v mezinárodní izolaci. Německo v posledních dvou letech vrátilo do vlasti dva speciální lety s Afghánci, vždy však prostřednictvím Kataru. Jedinou zemí, která nový režim oficiálně uznala, je Rusko. 

Dvacet evropských zemí, které si podobně jako Německo přejí efektivnější deportace, si stěžuje mimo jiné na to, že vloni se do vlasti vrátilo jen 435 Afghánců. V celé EU jich přitom dostalo rozhodnutí o navrácení bezmála 23 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...