Balkon v Hofburgu, na kterém vystoupil Hitler, by mohl být v rámci osvěty otevřen veřejnosti

Balkon vídeňského Hofburgu, ze kterého nacistický diktátor Adolf Hitler 15. března 1938 oznámil připojení Rakouska k Německé říši, by měl být přístupný veřejnosti. V rozhovoru s agenturou DPA k tomu vyzvala ředitelka Muzea moderních rakouských dějin Monika Sommerová. Návštěva místa spojeného s nejtemnější kapitolou rakouské historie by podle ní mohla přispět k demokratické osvětě.

Zákaz vstupu na balkon, který platí několik desítek let, není podle Sommerové správným řešením. „V prvním kroku bychom na něj mohli pustit s průvodcem ty zájemce, kteří se přihlásí,“ uvedla.

Podle ní je pohled z balkonu mladšího křídla Hofburgu ideální k tomu, aby se lidé zamysleli nad demokracií jako protiváhou diktatury. Z terasy jsou totiž vidět sídla prakticky všech hlavních demokratických institucí moderního Rakouska: budova parlamentu, úřad vlády i prezidentský palác.

obrázek
Zdroj: ČT24

Z terasy Hofburgu, která má zhruba 200 metrů čtverečních a nejčastěji se o ní hovoří jako o balkonu, 15. března 1938 oznámil Adolf Hitler takzvaný anšlus Rakouska, tedy vtělení do té doby nezávislé alpské republiky do Německé říše. Oznámení na náměstí Hrdinů (Heldenplatz) pod balkonem přivítalo s jásotem dvě stě tisíc Rakušanů.

Rakousko se po druhé světové válce dlouho stylizovalo do role „první oběti“ nacistického Německa. Až v 90. letech minulého století politická reprezentace výslovně přiznala spoluvinu Rakouska na nacistických zvěrstvech.

„Symbol, nic víc“

Z balkonu, který je veřejnosti nepřístupný od roku 1945, hovořil v roce 1992 nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, který přežil holocaust. „Balkon není ničím. Je to jen symbol, nic víc,“ řekl tehdy.

Podle Sommerové by zpřístupnění tabuizovaného balkonu a jeho začlenění do muzea moderních rakouských dějin bylo symbolické. „I 76 let po konci nacistické hrůzovlády se o domech kontaminovaných nacistickou minulostí debatuje,“ řekla.

Velké diskuse se v posledních letech vedly například o budoucnosti Hitlerova rodného domu v hornorakouském městečku Braunau am Inn. Uvažovalo se o jeho demolici, nakonec ale budova po rekonstrukci bude sloužit jako policejní stanice.

Muzeum moderních rakouských dějin (HdGÖ), které Sommerová vede, se věnuje historii alpské republiky po roce 1918. Vzniklo teprve před dvěma lety, o jeho nutnosti se ale debatovalo dvacet let. V roce 2019, zatím jediném, kdy jeho návštěvnost neovlivnila pandemie covidu-19, do muzea zavítalo přes 100 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...