Babiš popřel, že by V4 chtěla navrhnout Šefčoviče na předsedu Evropské komise

Premiér Andrej Babiš (ANO) popřel, že by se země visegrádské čtyřky domluvily na návrhu Maroše Sěfčoviče na předsedu Evropské komise. Řekl to před odletem do Bruselu na unijní summit. S informací o dohodě na Šefčovičově kandidatuře přišly Hospodářské noviny (HN). Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že současný místopředseda EK a neúspěšný uchazeč o post slovenského prezidenta Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU.

Hospodářské noviny se v souvislosti se svým zjištěním odvolávaly na několik zdrojů z okolí premiéra Babiše i Evropské komise. Babiš však zprávu popřel. „Chtěl bych určitě odmítnout spekulace o tom, že by V4 navrhovala pana Šefčoviče na nějakou pozici. My jsme se bavili (na neformálním summitu EU) v Sibiu, tam zazněla různá jména, ale žádný takový návrh neexistuje,“ prohlásil předseda vlády.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU. „Je dohoda na úrovni visegrádské čtyřky, že společným kandidátem našeho seskupení pro některou z vrcholných pozic v nových evropských strukturách je Maroš Šefčovič. Jsme přesvědčeni o tom, že Maroš má všechny předpoklady, aby takovou pozici zastával,“ řekl Lajčák. 

Eurovolby, které skončily v neděli, přes ztrátu desítek mandátů vyhrála Evropská lidová strana (EPP). Už dala najevo, že se i letos hodlá držet systému takzvaných „vedoucích kandidátů“ a jako nástupce Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise bude prosazovat svého nynějšího „spitzenkandidáta“, Němce Manfreda Webera.

Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová tento systém podporuje, francouzský prezident Emmanuel Macron nechce, aby byl automatický. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Elysejského paláce uvedla, že Macron věří, že dokáže získat na svou stranu většinu šéfů států a vlád EU, kteří se v úterý v Bruselu sejdou. Ještě před odpoledním jednáním se francouzský prezident odděleně setká například s premiéry zemí V4.

Další kandidáti na šéfování Komise

V souvislosti s postem předsedy EK se objevují také další jména. Spekuluje se o zájmu nynějšího nizozemského místopředsedy Komise Franse Timmermanse nebo španělského ministra zahraničí Josepa Borella.

O funkci se ve volbách do Evropského parlamentu ucházely například i výrazné tváře liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt a Margrethe Vestagerová či český europoslanec Jan Zahradil, který byl lídrem konzervativní frakce ECR. Před volbami se objevovaly spekulace, že Macron bude chtít prosadit do čela Evropské komise unijního brexitového vyjednavače Michela Barniera.

Podle Hospodářských novin by státy V4 mohly nakonec podpořit právě Barniera nebo například viceprezidentku Světové banky Kristalinu Georgievovou výměnou za to, že se Šefčovič stane šéfem unijní diplomacie a vystřídá tak Federiku Mogheriniovou.

Většina frakcí chce Webera

Lídři většiny politických frakcí v Evropském parlamentu (EP) vzkázali šéfům států a vlád osmadvacítky, že by do čela nové EK měli nominovat vedoucího kandidáta vítězné frakce, tedy volebního lídra EPP Webera. Po úterním setkání lídrů politických skupin to řekl předseda dosavadního EP Antonio Tajani. 

Udo Bullman, zástupce socialistů, kteří jsou druhou největší frakcí, ale vzápětí řekl, že důležitější než konkrétní osoba je obsah toho, co bude nová Komise dělat, a že jeho frakce bude prosazovat Timmermanse. Proti byl zástupce liberální ALDE Guy Verhofstadt, jehož uskupení se hodlá spojit s koalicí Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který systém vedoucích kandidátů odmítá. 

Předsedu Evropské komise Evropskému parlamentu navrhují premiéři a prezidenti členských zemí „s přihlédnutím k výsledkům voleb do EP“. Večer se v Bruselu sejdou šéfové států a vlád 28 zemí EU, kteří by měli dát mandát předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi k vyjednávání o obsazení vrcholných unijních funkcí.

Konkrétní jedno jméno nového předsedy Komise by měl europarlamentu navrhnout řádný unijní summit, který se koná 20. a 21. června. Tusk chce mít do tohoto termínu otázku předsedy EK vyřešenou. Na plenárním zasedání europarlamentu ve Štrasburku v polovině července by pak mohl být nový předseda Evropské komise zvolen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...