Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.

Parlament projednává i omezení počtu střelných zbraní, které může člověk vlastnit, na čtyři. Pro určité skupiny obyvatel by ovšem mohla platit volnější pravidla, až deset kusů by mohli mít například farmáři. Kabinet státu odhaduje, že ve zhruba 8,6milionovém Novém Jižním Walesu je mezi lidmi okolo 1,1 milionu střelných zbraní.

Australská legislativa v současnosti držení zbraní nijak nelimituje, pokud pro policii „lze zdůvodnit jejich držení“. Agentura Reuters s odvoláním na vysílací společnost ABC připomněla, že podle policejních statistik žije ve státě přes padesát lidí, kteří vlastní více než sto zbraní.

Zákaz symbolů, hesel a možnost zakázat demonstrace

Zákon by také zakázal zobrazování teroristických symbolů, zejména vlajky teroristické organizace Islámský stát (IS), která byla v autě jednoho ze střelců. Navrhovaná legislativa by úřadům umožnila zakázat demonstrace po dobu až tří měsíců po útoku a policii dala širší pravomoci k „odstraňování“ zahalení obličeje během protestů nebo shromáždění.

Vláda státu také zváží zpřísnění zákonů týkajících se nenávistných projevů. Slíbila zákaz hesla „globalizujte intifádu“, o kterém tvrdí, že podněcuje k násilí ve společnosti. Intifáda je označení pro palestinské povstání proti Izraeli v letech 1987 až 1993 a na počátku 21. století.

Policie podle soudních dokumentů tvrdí, že střelci na videu v telefonu sedí před vlajkou IS, čtou z Koránu a odsuzují sionisty. Oba podle agentury Reuters údajně trénovali střelbu v odlehlé oblasti Nového Jižního Walesu a dva dny před útokem se vydali na místo činu, aby si jej prohlédli. Před masovou střelbou také na dav lidí hodili tři podomácku vyrobené trubkové bomby a bombu schovanou v tenisovém míčku, které ale nevybuchly.

Své reformy o držení střelných zbraní a nenávistných projevech minulý týden představila i federální vláda. Slíbila, že zpřísní zákony upravující vlastnictví zbraní, zlepší legislativní možnosti stíhání osob propagujících nenávist a násilí, zjednoduší zamítání víz kvůli těmto činům či přezkoumá policejní a zpravodajské služby.

Při hromadné střelbě během židovské oslavy Chanuky na pláži Bondi v Sydney ze 14. prosince zahynulo patnáct lidí, desítky dalších byly zraněny. Po útoku vyzvala část tamní společnosti k přísnějším zákonům o zbraních a k zesílení úsilí proti antisemitismu.

V nemocnicích dále zůstává třináct lidí, čtyři z toho podle zdravotníků jsou přitom v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Jeden z údajných střelců byl zastřelen policií a vlastnil šest zbraní. Jeho 24letý syn byl podle policie obviněn z 59 trestných činů, včetně vraždy a terorismu.

Židovští představitelé v neděli vyzvali k ustavení královské komise – nejmocnější formy vládního vyšetřování v Austrálii – která by útok prošetřila. Opoziční lídryně Liberální strany Sussan Ley uvedla, že požádala premiéra Anthonyho Albaneseho o schůzku, aby mohli přezkoumat podmínky, za kterých by se královská komise zřídila.

Pokles podpory premiéra

Albanese čelí podle Reuters stále větší kritice ze strany opozice, podle níž jeho vláda nedělá dost pro to, aby zastavila růst antisemitismu. Během pietní akce v Bondi, které se v neděli zúčastnily desetitisíce lidí, byl před některými částmi publika „vypískán“.

Albaneseho kabinet uvedl, že antisemitismus důsledně odsuzuje a poukázal na legislativu přijatou v posledních dvou letech. Ta kriminalizuje nenávistné projevy a takzvaný doxxing (záměrné vyhledávání a zveřejňování soukromých nebo identifikačních informací o jednotlivci či organizaci bez jejich souhlasu, obvykle za účelem ponížení, zastrašení, obtěžování, pomsty nebo vyvíjení tlaku).

Canberra také letos vyhostila íránského velvyslance poté, co Teherán obvinila z řízení antisemitských útoků v Sydney a Melbourne.

„Viděli jste, že tvrdě zasahujeme proti nenávistným projevům. Viděli jste, že jsme kriminalizovali doxxing. Viděli jste, že máme velmi jasné protiteroristické zákony zakazující nacistické pozdravy a podobně,“ připomněla ministryně zahraničí Penny Wongová v pondělí pro ABC Radio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...