Austrálie dětem omezí sociální sítě, řekl premiér

Austrálie plánuje stanovit minimální věkovou hranici pro používání sociálních sítí. Své rozhodnutí obhajuje obavami o duševní i fyzické zdraví dětí, to však vyvolalo odpor u obhájců digitálních práv, kteří varují, že toto opatření by mohlo on-line aktivity zahnat do ilegality. Premiér Anthony Albanese uvedl, že jeho středolevicová vláda před zavedením zákona o minimální věkové hranici pro sociální média v letošním roce spustí ověřování věku na zkoušku. Zatím však není zcela jasné, jak by ověřování věku v praxi fungovalo.

Albanese, který chce zákon prosadit ještě před volbami, neupřesnil přesný věk, ale řekl, že to bude pravděpodobně mezi 14 a 16 lety. „Chci, aby děti nebyly přilepené na svých zařízeních a šly na fotbalová hřiště, do bazénů a na tenisové kurty,“ řekl premiér. „Chceme, aby měly skutečné zkušenosti se skutečnými lidmi, protože víme, že sociální média způsobují socializační problémy,“ dodal.

Austrálie by se tímto zákonem zařadila mezi první země na světě, které by zavedly věkové omezení pro sociální sítě. Předchozí pokusy, včetně těch Evropské unie, selhaly po stížnostech na omezování práv nezletilých na internetu. Společnost Meta, jež vlastní Facebook a Instagram a která si sama stanovila minimální věk pro registraci na 13 let, uvedla, že chce mladým lidem umožnit, aby platformy využívali a benefitovali z nich, a zároveň vybavit rodiče nástroji, které jim pomohou, „místo toho, aby pouze odřízli přístup“.

Austrálie má jednu z nejvíce on-line populací na světě – čtyři pětiny z 26 milionů obyvatel používají sociální sítě. Tři čtvrtiny Australanů ve věku 12 až 17 let někdy použily YouTube nebo Instagram, zjistila studie Univerzity v Sydney z roku 2023.

Omezení má i rizika

Albanese plán věkového omezení oznámil na pozadí nedávného parlamentního šetření vlivu sociálních sítí na společnost, v jehož rámci zazněla místy emotivní svědectví o špatných dopadech na duševní zdraví dospívajících, píše Reuters.

Během debat na půdě parlamentu však zazněly také pochybnosti o tom, zda by vůbec bylo možné věkovou hranici prosadit, a pokud ano, zda by neúmyslně nepoškodila mladší lidi tím, že by je přiměla své aktivity na internetu skrývat.

„Tento unáhlený krok může způsobit vážné škody tím, že mladé lidi vyloučí ze smysluplné a zdravé účasti v digitálním světě a potenciálně je přivede do méně kvalitních on-line prostor,“ řekl agentuře Reuters ředitel Centra pro výzkum digitálních médií Queenslandské technologické univerzity Daniel Angus.

Podobný názor má i australská komisařka pro elektronickou bezpečnost Julie Inman Grant, která v červnu varovala že podobná omezení mohou „omezit přístup mladých lidí k žádané podpoře“ a tlačit je k „méně regulovaným nemainstreamovým službám“.

Jak ověřit věk

Otázkou také je, jak by samotné věkové omezení fungovalo prakticky. V úterý federální vláda vypsala výběrové řízení na poskytovatele zkušebního provozu věkového ověřování, ale podrobnosti o tom, jak bude fungovat, nejsou známy. Například Instagram již v omezené míře ověřování věku uživatelů používá, a to pomocí občanského průkazu. V odvětví ale není shoda na jedné efektivní metodě.

Na základě zkušeností z jiných zemí existuje několik možností. Většina zastánců zákona navrhuje, aby Austrálie následovala příklad Spojeného království. Britský systém je zatím v počáteční fázi, a navíc se vztahuje pouze na stránky pro dospělé, nikoliv na sociální média, podotýká Guardian. Pracuje s pěti způsoby, jak mohou společnosti ověřit věk uživatelů – některé z nich by ale pro osoby mladší 16 let nefungovaly. Patří mezi ně například potvrzení, že je uživateli více než 18 let, prostřednictvím banky, prostřednictvím poskytovatelů mobilních služeb, skrze porovnání fotografie a průkazu totožnosti nebo použití technologie pro odhad věku ze skenu obličeje.

V loni představeném plánu doporučila komisařka pro elektronickou bezpečnost „dvojitě zaslepený tokenizovaný přístup“. Token nainstalován na daném zařízení by byl třetí stranou, která by zajišťovala předání informace o prokázání věku mezi danými platformami pro sociální média a poskytovateli služeb ověřování věku, aby bylo chráněno soukromí uživatelů.

Právě ochrana soukromí je jednou z obav, která je s fungováním tohoto omezení spojená. Mezi další možné problémy, se kterými se potýkaly země, které se snažily podobné omezení prosadit v minulosti, patřily například velké prodlevy od poskytovatelů ověření, technické potíže, časté obcházení restrikcí nebo nespolupráce technologických firem, které platformy provozují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...