Austrálie dětem omezí sociální sítě, řekl premiér

Austrálie plánuje stanovit minimální věkovou hranici pro používání sociálních sítí. Své rozhodnutí obhajuje obavami o duševní i fyzické zdraví dětí, to však vyvolalo odpor u obhájců digitálních práv, kteří varují, že toto opatření by mohlo on-line aktivity zahnat do ilegality. Premiér Anthony Albanese uvedl, že jeho středolevicová vláda před zavedením zákona o minimální věkové hranici pro sociální média v letošním roce spustí ověřování věku na zkoušku. Zatím však není zcela jasné, jak by ověřování věku v praxi fungovalo.

Albanese, který chce zákon prosadit ještě před volbami, neupřesnil přesný věk, ale řekl, že to bude pravděpodobně mezi 14 a 16 lety. „Chci, aby děti nebyly přilepené na svých zařízeních a šly na fotbalová hřiště, do bazénů a na tenisové kurty,“ řekl premiér. „Chceme, aby měly skutečné zkušenosti se skutečnými lidmi, protože víme, že sociální média způsobují socializační problémy,“ dodal.

Austrálie by se tímto zákonem zařadila mezi první země na světě, které by zavedly věkové omezení pro sociální sítě. Předchozí pokusy, včetně těch Evropské unie, selhaly po stížnostech na omezování práv nezletilých na internetu. Společnost Meta, jež vlastní Facebook a Instagram a která si sama stanovila minimální věk pro registraci na 13 let, uvedla, že chce mladým lidem umožnit, aby platformy využívali a benefitovali z nich, a zároveň vybavit rodiče nástroji, které jim pomohou, „místo toho, aby pouze odřízli přístup“.

Austrálie má jednu z nejvíce on-line populací na světě – čtyři pětiny z 26 milionů obyvatel používají sociální sítě. Tři čtvrtiny Australanů ve věku 12 až 17 let někdy použily YouTube nebo Instagram, zjistila studie Univerzity v Sydney z roku 2023.

Omezení má i rizika

Albanese plán věkového omezení oznámil na pozadí nedávného parlamentního šetření vlivu sociálních sítí na společnost, v jehož rámci zazněla místy emotivní svědectví o špatných dopadech na duševní zdraví dospívajících, píše Reuters.

Během debat na půdě parlamentu však zazněly také pochybnosti o tom, zda by vůbec bylo možné věkovou hranici prosadit, a pokud ano, zda by neúmyslně nepoškodila mladší lidi tím, že by je přiměla své aktivity na internetu skrývat.

„Tento unáhlený krok může způsobit vážné škody tím, že mladé lidi vyloučí ze smysluplné a zdravé účasti v digitálním světě a potenciálně je přivede do méně kvalitních on-line prostor,“ řekl agentuře Reuters ředitel Centra pro výzkum digitálních médií Queenslandské technologické univerzity Daniel Angus.

Podobný názor má i australská komisařka pro elektronickou bezpečnost Julie Inman Grant, která v červnu varovala že podobná omezení mohou „omezit přístup mladých lidí k žádané podpoře“ a tlačit je k „méně regulovaným nemainstreamovým službám“.

Jak ověřit věk

Otázkou také je, jak by samotné věkové omezení fungovalo prakticky. V úterý federální vláda vypsala výběrové řízení na poskytovatele zkušebního provozu věkového ověřování, ale podrobnosti o tom, jak bude fungovat, nejsou známy. Například Instagram již v omezené míře ověřování věku uživatelů používá, a to pomocí občanského průkazu. V odvětví ale není shoda na jedné efektivní metodě.

Na základě zkušeností z jiných zemí existuje několik možností. Většina zastánců zákona navrhuje, aby Austrálie následovala příklad Spojeného království. Britský systém je zatím v počáteční fázi, a navíc se vztahuje pouze na stránky pro dospělé, nikoliv na sociální média, podotýká Guardian. Pracuje s pěti způsoby, jak mohou společnosti ověřit věk uživatelů – některé z nich by ale pro osoby mladší 16 let nefungovaly. Patří mezi ně například potvrzení, že je uživateli více než 18 let, prostřednictvím banky, prostřednictvím poskytovatelů mobilních služeb, skrze porovnání fotografie a průkazu totožnosti nebo použití technologie pro odhad věku ze skenu obličeje.

V loni představeném plánu doporučila komisařka pro elektronickou bezpečnost „dvojitě zaslepený tokenizovaný přístup“. Token nainstalován na daném zařízení by byl třetí stranou, která by zajišťovala předání informace o prokázání věku mezi danými platformami pro sociální média a poskytovateli služeb ověřování věku, aby bylo chráněno soukromí uživatelů.

Právě ochrana soukromí je jednou z obav, která je s fungováním tohoto omezení spojená. Mezi další možné problémy, se kterými se potýkaly země, které se snažily podobné omezení prosadit v minulosti, patřily například velké prodlevy od poskytovatelů ověření, technické potíže, časté obcházení restrikcí nebo nespolupráce technologických firem, které platformy provozují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...