Předpokládaná délka dožití se vrátila na předcovidové hodnoty

Podle nedávno zveřejněné studie v medicínském odborném časopise Lancet se vrátila průměrná délka života na čísla před pandemií covid-19. Lidé narození v roce 2023 se tak mohou v průměru dožít více než 73 let. To je více než dvojnásobek hodnoty v roce 1900, kdy to bylo 32 let. Tento posun je výsledkem pokroku v medicíně, veřejném zdraví a zvýšení životní úrovně. Díky tomu bylo překonáno mnoho předpovědí o „limitu“ průměrné délky života.

Demografické výzkumy ukazují, že na začátku 19. století neměla žádná země na světě střední délku života delší než 40 let, uvádí web Our World in Data s tím, že „tehdejší znalosti medicíny byly velmi omezené a ve všech zemích se naši předkové museli připravovat na předčasnou smrt“.

Během následujících 150 let dosáhly některé části světa výrazného zlepšení zdravotního stavu. S pokrokem se zvýšil globální rozdíl. Zatímco v roce 1950 novorozenci v Evropě, Severní Americe, Oceánii, Japonsku a částech Jižní Ameriky měli šanci na dožití více než 60 let, jinde se mohli dožít v průměru 30 let.

Na základě dat webu Our World in Data se v dnešní době může většina lidí dožít stejného věku, jakého se v roce 1950 dožívali obyvatelé nejbohatších zemí: „V roce 1950 měl novorozenec šanci na delší život, pokud měl to štěstí, že se narodil na správném místě. V posledních desetiletích dosáhly všechny regiony světa velmi výrazného pokroku – a právě ty oblasti, které na tom byly v roce 1950 nejhůře, zaznamenaly od té doby největší zlepšení. Rozdělený svět z roku 1950 se začal sbližovat.“

Navzdory celosvětovému pokroku v průměrné délce dožití stále existuje velký rozdíl mezi zeměmi. Například v roce 2024 byla průměrná délka života ve Středoafrické republice o tři desetiletí nižší než v Japonsku.

Ženy žijí déle než muži. Rozdíly se v čase mění

Ve světovém měřítku mají ženy tendenci žít déle než muži. Tyto hodnoty se proměňují v čase. Patrné rozdíly bylo možné zaznamenat například během světových válek. Války jsou však pouze jedním z mnoha rozdílů v délce života mezi pohlavími.

Rozdíly jsou znatelné již při narození. Studie z roku 2008 publikovaná v PNAS tvrdí, že novorozenci mužského pohlaví mají vyšší úmrtnost než novorozenci ženského pohlaví, jelikož jsou náchylnější k nemocem. Rozdíl pokračuje i v mládí, kdy chlapci mají vyšší úmrtnost v důsledku násilí a nehod.

Trend pokračuje i ve vyšším věku. Studie z roku 2022 přičítá vyšší úmrtnost mužů v důsledku chronických onemocnění, jež jsou částečně způsobena vyšší mírou kouření, konzumace alkoholu a dalších návykových látek. Z grafu je patrný rozdíl v délce života mezi pohlavími v průběhu 20. století. Tento nárůst odůvodňují dvě studie z roku 2015 a 2020 vyšší mírou kouření u mužů. Rozdíl se v mnoha zemích v poslední době zmenšuje.

Úmrtnost dětí

Vlivným faktorem v průměrné délce dožití je dětská úmrtnost. Na základě dat webu Our World in Data v posledních letech ročně zemře zhruba šest milionů dětí mladších 15 let, což činí přibližně 16 tisíc úmrtí denně. Mnoha úmrtím však lze dle autorů předejít. Většina z nich je způsobena podvýživou, porodními komplikacemi či infekčními chorobami, jako je zápal plic, malárie či HIV.

Velkou část lidské historie zemřelo přibližně každé druhé dítě před dosažením 15 let. Tento podíl se do roku 1950 celosvětově snížil přibližně na čtvrtinu a do roku 2020 klesl na čtyři procenta. Vyšší podíl úmrtnosti kojenců lze v dnešní době zaznamenat například v některých zemích střední Afriky, Pákistánu a Afghánistánu – tam je podíl úmrtí kojenců na sto porodů zhruba pětiprocentní.

Podíl v regionech je vyšší i v rámci úmrtí mladistvých do 15 let. Například Nigérie v roce 2020 zaznamenala třináctiprocentní úmrtnost a Pákistán sedmiprocentní.

Kam poroste délka dožití

Od poloviny 19. století se průměrná délka života neustále prodlužuje. V roce 1840 ji měly nejvyšší ženy ve Švédsku, a to 46 let. O několik desetiletí později převzal vedení Nový Zéland. Od té doby se délka života v nejvyspělejších zemích prodlužovala zhruba o tři měsíce ročně – tedy o rok každé čtyři roky.

Přesto mnozí vědci dlouho věřili, že existuje horní hranice lidského věku. Americký statistik Louis Dublin například v roce 1928 odhadl, že maximální průměrná délka života nemůže překročit 65 let, přestože na Novém Zélandu už tehdy tuto hodnotu překonali. Takové předpovědi se opakovaně ukázaly jako mylné – rekordní délka života totiž stále stoupá. V roce 2021 dosáhla nového vrcholu: ženy v Hongkongu se dožívaly průměrně 88 let.

Web Our World in Data odkazuje na autory Jima Oeppena a Jamese Vaupela, dle nichž jde o důkaz „pravidelného proudu neustálého pokroku“, nikoli o jednotlivé náhody. Dle demografa z Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze Tomáše Fialy všechny prognózy předpokládají, že délka života dál poroste a úmrtnost bude klesat, tempo růstu se však bude zpomalovat. Na druhou stranu podotkl, že populace bude stárnout, bude přibývat nemocných a ubývat lékařů a zároveň bude záležet na tom, jak o sebe lidé budou pečovat.

Rekordní předpokládaná délka života za poslední dvě století
Zdroj: Our World In Data

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 13 mminutami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 4 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...