„Asimilace“ dětí původních obyvatel Kanady v katolických školách byla genocida, řekl papež

Trýznění a násilnou asimilaci dětí kanadského původního obyvatelstva v katolických internátních školách označil papež František za kulturní genocidu. Řekl to při návratu z cesty do Severní Ameriky. Při rozhovoru s novináři na palubě letadla, které v sobotu ráno přistálo v Římě, papež také přiznal, že mu ubývají síly, a zopakoval, že by jednou mohl z čela církve odstoupit.

„Nepoužil jsem toto slovo (během návštěvy Kanady), protože mě nenapadlo. Ale popsal jsem přece genocidu, ne?“ řekl papež při návratu do Říma. Cestu pojal jako kajícnou pouť a původním obyvatelům se za počínání katolické církve několikrát omluvil.

Kolonizační doktrínu, kterou mnoho století zastávala i katolická církev, označil papež za nespravedlivou. „Tato mentalita, že my jsme nadřazení a původní obyvatelé nic neznamenají, je závažná,“ uvedl papež. Tento postoj se přitom podle něj stále projevuje i v současném světě.

Svůj program v Kanadě papež zakončil na dálném severu, ve městě Iqaluit, kde se setkal se zástupci Inuitů, kteří patřili k obětem kanadského asimilačního systému.

„I tady mezi vámi bych chtěl říct, že mě to velmi mrzí, a chci požádat o odpuštění za zlo, kterého se při kulturní asimilaci dopustilo nemálo katolíků,“ uvedl papež.

Papežova cesta podle agentury AP vyvolala v Kanadě smíšené pocity. Část bývalých žáků internátních škol nebo jejich příbuzných ocenila papežovu omluvu, kterou považují za projev dobré vůle. Kanadská vláda však uvedla, že pouhé omluvy nestačí. Stejného názoru je i jiná část původních obyvatel. Ta například požaduje, aby Vatikán otevřel své archivy o dění ve školách a hlavně o případech úmrtí žáků.

Násilná kulturní asimilace dětí původního obyvatelstva se v zemi děla od 19. století do 70. let minulého století. Internátními školami za to období prošlo na 150 tisíc dětí a cílem bylo je odloučit od rodičů i kultury původních obyvatel. Až šest tisíc dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních zařízeních zemřelo, asi tři čtvrtiny zhruba ze 130 internátních škol provozovala katolická církev.

Rezignace na papežský post by nebyla katastrofou, řekl František

Při návratu do Říma papež také novinářům řekl, že mu kvůli věku a přibývajícím zdravotním problémům ubývají síly. „Myslím, že s mým věkem a omezeními, které přináší, musím trochu šetřit síly, abych sloužil církvi – nebo naopak pomýšlet na odchod,“ řekl papež. Dodal, že rezignace by nebyla žádnou katastrofou.

Podle papeže jeho cesty nebudou tak časté a do tak vzdálených destinací jako dříve. Přesto František potvrdil, že se v září chce vydat do Kazachstánu na setkání náboženských vůdců. Tam by mohl jednat s moskevským patriarchou Kirillem, který podporuje ruské tažení na Ukrajině. Hlava katolické církve bez dalších podrobností zopakovala přání vydat se do Kyjeva a také uskutečnit odloženou cestu do Jižního Súdánu.

O papežově rezignaci spekulují média už mnoho týdnů. Samotný František uvedl, že se zatím na odchod nechystá. Dodal ale, že jeho předchůdce Benedikt XVI., který byl prvním papežem po mnoha staletích rezignujícím na svatopetrský stolec, otevřel novou cestu. Podle církevních odborníků by ale přítomnost dvou emeritních papežů byla velmi nezvyklá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 57 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...