Arizonští senátoři odkývali zrušení normy o zákazu potratů z dob občanské války

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

„Jsme tady, abychom zrušili špatný zákon,“ uvedla na plénu demokratická arizonská senátorka Eva Burchová. „Nechci, abychom dodržovali zákony o ženách, které byly napsány v době, kdy bylo ženám zakázáno volit,“ upozornila politička.

Republikánská arizonská senátorka Wendy Rogersová tvrdí, že zrušení legislativy je v rozporu s konzervativními hodnotami Arizony. „Život začíná početím. V roce 1864 to udělali správně. Musíme v tom pokračovat v roce 2024,“ prohlásila senátorka.

Tvrdý zákon potvrdili arizonští soudci

Zákon z doby americké občanské války Jihu proti Severu se stal vymahatelným po rozhodnutí arizonského nejvyššího soudu z 9. dubna. Do té doby v Arizoně platil zákaz potratů po 15. týdnu těhotenství. Norma stanovuje až pětileté vězení pro kohokoli, kdo pomůže s umělým ukončením těhotenství. Neobsahuje žádné výjimky pro oběti znásilnění ani incest.

Původní opatření přijalo regionální zákonodárné shromáždění skoro padesát let předtím, než se Arizona stala státem USA, a nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda může dál platit. O věci rozhodovala šestice soudců jmenovaná Republikánskou stranou a poměrem čtyř hlasů ku dvěma dala zákazu zelenou. Kdyby do věci nezasáhli zákonodárci, začal by zákon platit do šedesáti dnů, píše Reuters.

Odmítnutí normy arizonskými politiky

Zrušení sporné legislativy ale nedávno schválili arizonští poslanci. Výsledek hlasování tehdy ocenila mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová s tím, že „je to dobrá věc“ a „postupujeme správným směrem“. „Arizonské ženy by neměly žít ve státě, kde politici rozhodují o záležitostech, které jsou mezi ženou a jejím lékařem,“ zdůraznila po nynějším hlasování Senátu demokratická guvernérka Arizony Katie Hobbsová.

Arizona je dalším z řady amerických států, kde se reprodukční práva žen dostala do popředí zájmů. V roce 2022 americký nejvyšší soud zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.

Od té doby o pravidlech pro potraty rozhodují jednotlivé státy, čehož politici Republikánské strany využili ke striktnímu omezení přístupu k tomuto typu zdravotní péče. Zákaz interrupcí teď platí ve 14 státech, v dalších sedmi jsou výrazně omezeny.

Klíčové téma prezidentské volby

Demokraté napříč Spojenými státy tvrdí, že veřejnost je ohledně práv na potrat na jejich straně, a snaží se tuto otázku vyzdvihnout před listopadovými prezidentskými volbami. Právě Arizona, rozdělená mezi demokraty a republikány, je pro hlasování o hlavě státu považovaná za jeden z rozhodujících států.

„Potratová karta“ se projevila už ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Republikáni začali naopak potraty v kampani upozaďovat, republikánští stratégové ale podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité.

Trumpův proměnlivý postoj

V boji o Bílý dům proti sobě stanou současný prezident Joe Biden a jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Demokrat Biden v kampani prosazuje obnovení celoamerického práva na potrat, zatímco Trump odmítá zaujmout jasné stanovisko poté, co personálními změnami na nejvyšším soudě pomohl zvrácení precedens z roku 1973.

Podle komentátorů současná situace oslabuje Trumpovu pozici. Exprezident nedávno řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu. Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...