Antisemitismem člověk riskuje pobytový status, varoval Scholz 85 let od křišťálové noci

Před 85 lety došlo k takzvané křišťálové noci, pogromu, který nacisté rozpoutali proti židovskému obyvatelstvu. Během něj polovojenské oddíly a příznivci Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) zabili na stovku Židů, vypálili synagogy a ničili židovské obchody. Dalších třicet tisíc Židů nacisté odvlekli do koncentračních táborů. Výročí se připomíná v Česku i v Německu.

„Jakákoli forma antisemitismu je jedem naší společnosti,“ řekl německý spolkový kancléř Olaf Scholz na pietě v berlínské synagoze, která se v říjnu stala terčem útoku zápalnými lahvemi. Zdůraznil, že slib „Nikdy více“, kterým se poválečné demokratické Německo zavázalo zabránit dalšímu zopakování holocaustu, musí být splněn právě v nynější těžké době.

„Stydím se za to, že Židé po staletích útlaku stále v Německu, které spáchalo šoa, čelí vyloučení,“ řekl Scholz o holocaustu a současných projevech antisemitismu v zemi. Poznamenal, že ho takové chování pobuřuje a že ti, kteří takové názory zastávají, se za ně musí zodpovídat. „Každý musí vědět, že za antisemitismus riskuje pobytový status,“ uvedl s odkazem na přistěhovaleckou německou společnost. Za nynějšími antisemitskými projevy v Německu často stojí lidé přistěhovaleckého původu.

Nahrávám video

Scholz rovněž přislíbil, že Německo se zasadí o propuštění rukojmí, která Hamás během říjnového útoku na Izrael unesl. „Německo udělá vše, aby se unesení dostali zpět domů,“ dodal kancléř.

„Spolková republika Německo si křišťálovou noc připomíná až od sedmdesátých let. Bezprostředně po druhé světové válce to byly pouze židovské obce,“ připomněl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Nahrávám video

Goebbels volal po pomstě

Záminkou k rozpoutání takzvané křišťálové noci se stal atentát na sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil mladý polský Žid Herschel Grünspan. Sedmnáctiletý mladík se mstil za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena, stejně jako dalších sedmnáct tisíc polských Židů, na polské hranice.

Nacistická propaganda Grünspanův čin využila k vyostření protižidovských postojů. Představovala atentát jako součást židovského spiknutí proti německému národu, jako pokus Židů o vyvolávání nepřátelství mezi evropskými státy. Všechny německé noviny publikovaly v následujících dnech na prvních stranách nenávistné protižidovské tirády.

Vom Rath 9. listopadu odpoledne zemřel a večer vystoupil ministr říšské propagandy Joseph Goebbels s plamenným protižidovským projevem vyzývajícím k pomstě a protižidovský pogrom se stal realitou.

Již v noci začaly především jednotky Sturmabteilung (SA) vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské budovy. Podle střepů z rozbitých výloh a oken získal pogrom název křišťálová noc. Kromě prakticky celého území Německa zasáhly útoky na Židy v menší míře také nedlouho předtím připojené Rakousko i Německem okupované české pohraničí.

Parkoviště místo synagogy

Liberec se po Mnichovské dohodě stal hlavním městem nové říšské župy Sudety a sídlem Konrada Henleina, který od října 1938 působil jako říšský komisař pro Sudetoněmecká území. Řada libereckých Židů proto utekla již před křišťálovou nocí. Tamní synagoga nebyla v provozu, ale přesto ji 11. listopadu 1938 v ranních hodinách nacisté vypálili.

Trosky byly strženy v roce 1939 a na jejím místě vzniklo parkoviště. V současnosti na tomtéž místě stojí moderní Krajská vědecká knihovna, v jejímž rohu se též nachází malá synagoga, jež slouží současné židovské obci.

V České Lípě vzplála v noci z 10. na 11. listopadu 1938 novorománská synagoga z 19. století, hasiči ji na popud obyvatel uhasili a na spáleniště vtrhl dav, který rozkrádal vybavení chrámu. Ráno synagogu opět kdosi zapálil a tentokrát ji požár definitivně zničil.

Výzkum synagogy v Mariánských Lázních

Nacisté během křišťálové noci vykradli a vypálili také synagogu v Mariánských Lázních, kde nyní archeologové z Muzea Cheb odkrývají pozůstatky zničené budovy. Průzkum začal v září a bude pokračovat do konce roku.

„Budou tady odhaleny podzemní konstrukce původní synagogy, které jsou poměrně rozsáhlé. Podle původní plánové dokumentace jsme ani takové nepředpokládali. Bývalo ale zvykem, že synagoga nebyla jenom svatostánkem, ale byl to multifunkční dům, který splňoval řadu potřeb. Byly tady ubytovací prostory, sklepení a také mikve,“ řekl archeolog Michal Beránek.

Ve výkopech našli výzkumníci barevné skleněné střepy z vitráží, úlomky keramiky, zbytky omítek či ohořelé kusy stavebních materiálů. V zadní části stavby ve skále objevili zbytky mikve, která byla zřejmě napojená na podzemní pramen. Po terénních pracích bude následovat zpracování nálezů, které pak odborníci zaevidují do sbírek chebského muzea. Výsledky výzkumu chce instituce prezentovat veřejnosti.

Je potřeba mít dobrý právní stát, soudí Hlaváček

Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček zmínil, že dorůstají nové generace, které nevědí o tom, co se tenkrát stalo, byť se o tom učí ve škole. Dodal, že nemáme tak rozvinuté občanské vzdělávání, jako je tomu v Německu, kde je ta reflexe z pochopitelných důvodů mnohem výraznější. Doplnil také, že například v Německu by dnes už málokdo použil termín křišťálová noc, protože to zní trochu básnicky. „To byl prostě listopadový pogrom. Byla to organizovaná lůza zaštítěná státem, která rabovala a vraždila,“ zdůraznil.

K současné vlně antisemitismu v některých státech řekl, že vidí paralely mezi situací dnes a tehdy v tom, že se opět hovoří o „nějakém špatném Židovi a židovstvu.“ Jiné je to pak v tom, že násilí v roce 1938 nebo celý holocaust organizovala státní mašinérie. „Teď, byť vidíme demonstrace v Německu, Británii, ve Francii, tak to rozhodně není hněv stimulovaný státními orgány.“

Myslí si, že bychom měli rychle reflektovat, co se nyní děje, a že demokracie je velmi křehká. Je proto podle Hlaváčka potřeba mít dobrý právní stát a mít dobrá pravidla, která chrání menšiny – Židy, muslimy, Romy či gaye.

Nahrávám video

Památku obyvatel Brna, kteří nepřežili druhou světovou válku, si ve čtvrtek – v den, na který připadlo 85. výročí křišťálové noci – připomněli dospělí i školáci.

Učinili tak čištěním kamenů zmizelých či návštěvou výstavy o židovské dívce Anne Frankové, která zemřela v koncentračním táboře.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...