Američtí republikáni v Senátu zablokovali balík pomoci Ukrajině a Izraeli, Biden mluví o vydírání

Republikáni v americkém Senátu zablokovali návrh demokratického prezidenta Joea Bidena o rozsáhlé finanční pomoci Ukrajině a Izraeli. Výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Bílý dům již dříve varoval, že americké prostředky na pomoc Ukrajině by brzy mohly být vyčerpány. Prezident Biden označil postup republikánů za politické vydírání s tím, že v sázce je příliš mnoho. Již před hlasováním připustil, že je v ohledu ochrany hranic připravený ke „značnému kompromisu“. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.

Bílý dům v posledních dnech varuje, že americká vláda po konci roku nebude mít peníze na podporu země napadené Ruskem, a to ani vojenskou, ani ekonomickou. Výpadek pomoci od dosud nejvýznamnějšího spojence by podle Bidenova týmu mohl „ochromit“ ukrajinské bojové operace.

Na pomoc Kyjevu by balík navržený v Senátu vyčlenil přibližně 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun), Izrael by z něj dostal na 14 miliard dolarů (315 miliard korun). Dvě miliardy dolarů měly jít na bezpečnost Tchaj-wanu a oblasti Indického oceánu a západní a středí části Tichého oceánu. Něco přes devět miliard dolarů mělo jít na humanitární pomoc a nejméně deset miliard na posílení zabezpečení americko-mexické hranice. Biden původně Kongres žádal o zhruba 106 miliard dolarů, senátoři pak částku ještě navýšili na 110,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu korun).

Návrh sice obsahuje i ustanovení o bezpečnosti na hranicích, ale dohoda mezi oběma stranami ohledně této záležitosti zatím není, dodala na svém webu CNN. Biden před hlasováním uvedl, že je ochotný ke „značnému kompromisu“ ohledně ochrany hranic, ale naznačil, že na všechny požadavky republikánů přistoupit nechce. „Musí se o tom jednat.“

Šéf Bílého domu zároveň varoval před scénářem, kdy by se Rusku a jeho vůdci Vladimiru Putinovi podařilo Ukrajinu ovládnout. „Pokud Putin ovládne Ukrajinu, tak se tam nezastaví,“ varoval Biden a zdůraznil, že Rusko by pak mohlo zaútočit i na některý členský stát NATO.

Republikánští senátoři dávali v posledních dnech najevo, že návrh zablokují, když do něj demokraté nezahrnou jejich požadavky ohledně imigrační politiky. Republikáni tuto možnost mají, jakkoli jsou v Senátu v menšině, neboť při procedurálních hlasováních, jako bylo to středeční, je zde pro přechod většiny návrhů do další fáze projednávání zapotřebí nejméně 60 z celkových 100 hlasů.

Biden: V sázce je příliš mnoho


Návrh krizového balíku nakonec podpořilo 49 senátorů, proti se jich postavilo 51. Kromě všech republikánských senátorů vyjádřil nesouhlas i formálně nezávislý Bernie Sanders, který je však v praxi součástí klubu demokratů. Sanders se vymezuje vůči izraelskému tažení v Pásmu Gazy a prohlašuje, že USA by neměly posílat miliardy dolarů „extremistické“ vládě Izraele bez jakýchkoli podmínek ohledně její vojenské strategie. Součástí izraelské strany premiéra Benjamina Netanjahua jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.

Na konci hlasování vůdce demokratické senátní většiny Chuck Schumer změnil svůj hlas na „ne“ – šlo o procedurální krok, který mu v budoucnu umožní opatření znovu předložit, dodala CNN.

Prezident Biden po hlasování označil postup republikánů za „politické vydírání“. Napsal to na síti X. „Republikáni v Kongresu vyhrožují, že přestanou podporovat Ukrajinu, pokud nedokážou prosadit svou extrémní stranickou hraniční politiku,“ uvedl také prezident. „V sázce je příliš mnoho a důsledky jsou příliš významné na to, aby se vedla taková riskantní politika.“

Osud balíku je nejistý


Schumer obvinil republikány z „braní rukojmí“, protože cesta ke schválení další pomoci Ukrajině a Izraeli nyní zůstává nejasná. Už v úterý varoval, že „bez další pomoci od Kongresu může Ukrajina padnout, demokracie v Evropě bude ohrožena a ti, kteří si myslí, že se Vladimir Putin zastaví pouze na Ukrajině, záměrně ignorují jasná a neklamná varování historie“.

„Naše hranice mi dělá větší starosti než Ukrajina,“ řekl podle televize NBC News republikánský senátor Lindsey Graham. Diskuse v Kongresu se odehrávají na pozadí velmi rušného roku na americko-mexické hranici, kam denně přichází tisíce migrantů prchajících především ze zemí Latinské Ameriky. Republikáni toto téma dlouhodobě zdůrazňují a prezidenta Bidena obviňují, že nechává „otevřené hranice“.

Republikáni výměnou za podporu balíku podle dostupných informací požadují zpřísnit kritéria, podle nichž se při úvodních pohovorech s žadateli o azyl posuzuje, zda mají důvod obávat se politické, náboženské či rasové perzekuce ve vlasti. Také chtějí změny v systému označovaném jako „humanitární podmínky“, který umožňuje dočasný pobyt jinak nezpůsobilých cizinců na americké půdě. Tyto požadavky výrazně komplikují schválení výdajového balíku, neboť v otázce imigrační politiky republikáni a demokraté roky nenachází společnou řeč.

Republikánští senátoři podle CNN varovali, že by mohli odjet na vánoční prázdniny, aniž by byl návrh schválen. Zákonodárci mají před přestávkou už jen příští týden na to, aby našli kompromis, dodal web stanice.

Osud další americké podpory Kyjevu zůstává nejasný i proto, že jakákoli dohoda senátorů by musela projít také Sněmovnou reprezentantů, kde mají těsnou většinu republikáni. Jejich lídr Mike Johnson tento týden uvedl, že projednávaný krizový balík musí být spojený s „transformativní změnou“ americké imigrační politiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...