Biden podepsal balík s pomocí pro Ukrajinu. „Techniku začneme odesílat během několika hodin,“ slíbil

Nahrávám video
Události: Prezident Biden podepsal balík pomoci pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

„Díky tomu bude celý svět bezpečnější,“ oznámil po podpisu Biden. „Pomáháme našim partnerům bránit jejich suverenitu, aby dokázali nabídnout bezpečnost svým občanům. Pokud budeme silní my, budou silní i naši spojenci,“ prohlásil. V projevu také poděkoval zákonodárcům, že zákon schválili.

„Nyní musíme postupovat velice rychle,“ apelovala hlava státu, aby USA doručily vojenskou techniku co nejrychleji Ukrajině, která se brání ruské agresi. „Američané jim poskytnou pomoc, aby mohli ve své obraně pokračovat,“ dodal. „Okamžitě, během několika hodin začneme odesílat techniku na Ukrajinu pro dělostřelectvo, protivzdušnou obranu i další složky,“ slíbil. Americká média předtím informovala, že hodnotu nové zásilky vojenského materiálu odhaduje vláda na miliardu dolarů.

Balík označil za obrovskou investici do evropské i americké bezpečnosti.

Nahrávám video
Prezident Biden k vojenské pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Součástí balíku jsou čtyři zákony, jež se týkají pomoci Ukrajině, Izraeli, americkým spojencům v Asii a také nové regulace sociální sítě TikTok. Podle agentury Reuters balík uvolní pomoc Ukrajině v celkové hodnotě 61 miliard dolarů (1,43 bilionu korun). Část podpory, zhruba devět až deset miliard dolarů, dostane Ukrajina v podobě půjček. Zhruba 23 miliard dolarů (541 miliard korun) je pak vyčleněno na nákup zbraní a munice do zásob americké armády, ze kterých Washington posílá pomoc Kyjevu.

Dalších 26 miliard dolarů (612 miliard korun) zákon vyčleňuje na vojenskou pomoc Izraeli a na humanitární činnosti v krizových oblastech včetně pomoci Palestincům v Pásmu Gazy. Zákon však podle agentury Reuters zakazuje poskytování financí úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. „Izrael musí zaručit, že bez zdržení doručí tuto (humanitární) pomoc do Gazy,“ řekl po podpisu Biden.

Zhruba osm miliard dolarů (188 miliard korun) má pak jít na „omezení vlivu komunistické Číny“ v Asii a na pomoc americkým spojencům v oblasti. Balík počítá se dvěma miliardami dolarů vojenské pomoci pro Tchaj-wan.

Součástí balíku je také zákon, kterým chtějí američtí zákonodárci donutit čínskou firmu ByteDance k odprodeji sociální sítě TikTok. Čas na to bude mít až dvanáct měsíců. Pokud tak neučiní, předloha počítá se zákazem činnosti na americkém území. Podle agentury AFP je však pravděpodobné, že firma napadne novou legislativu u soudu. Opatření američtí zákonodárci zdůvodňují obavami ze zneužití údajů amerických uživatelů sociální platformy ze strany Pekingu.

„Obrana proti teroristům či tyranům“

Na schválení nové vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi, se čekalo od konce loňského roku. Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo osmnáct členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.

Výsledek hlasování přivítal i prezident Biden. Balík podle něj pomůže přátelům Spojených států „bránit se proti teroristům, jako je (palestinské hnutí, pozn. red.) Hamás, či tyranům, jako je (ruský vůdce Vladimir, pozn. red.) Putin“.

Nahrávám video
Studio 6: Americký Senát schválil pomoc pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Američtí představitelé tento týden uvedli, že část vojenské pomoci, například dělostřelecké granáty, rakety pro protivzdušné systémy či jiná munice a zbraně, jsou ve skladech v Evropě, hlavně v Německu a Polsku. Díky tomu by se na Ukrajinu mohly dostat během několika dnů či maximálně týdnů.

Podle ukrajinského poslance Davyda Arachámijaho má válčící země logistiku již dobře zvládnutou. „Většinou to netrvá déle než 48 hodin, než se materiál dostane na frontu,“ řekl.

„Rychlost (dodávky) bude záležet na velení amerických sil v Evropě. Čeká se, že by ji Ukrajinci měli dostat do pátku,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu Bohumil Vostal. Obsahuje například střely do raketového systému HIMARS nebo dělostřeleckou munici. „Také si Kongres přál, aby v balíku byly rakety dlouhého doletu ATACMS, jež by Ukrajinci mohly využít k tomu, aby mohli útočit na ruskou infrastrukturu, která slouží právě k vedení dobyvačné války v Evropě,“ dodal.

Většina z desítek miliard dolarů ze schváleného balíku pomoci však zatím zůstává v USA a je určená pro tamní zbrojovky, které musí zbraně teprve vyrobit.

Zelenskyj vyjádřil vděk, z Číny zní kritika

„Jsem vděčný americkému Senátu za to, že schválil životně důležitou pomoc Ukrajině,“ ocenil krátce po hlasování amerických senátorů na sociální síti X ukrajinský prezident Zelenskyj.

„Uděláme vše pro to, abychom vykompenzovali půl roku, který uplynul během debat a pochybností,“ uvedl ve středu Zelenskyj na platformě Telegram poté, co americkou pomoc podepsal Joe Biden. Sdělil, že ukrajinští činitelé v posledních dnech aktivně spolupracovali se svými americkými protějšky, aby balík pomoci obsahoval zbraně, které Ukrajinci potřebují.

Za schválení vojenské pomoci pro svou zemi poděkoval ve středu ráno izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Podle něj schválení pomoci v obou komorách amerického parlamentu dokazuje sílu spojenectví mezi USA a Izraelem a „vysílá silný signál všem našim nepřátelům“.

Schválení balíku naopak kritizuje Čína, kam má ve středu přicestovat na návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Čínský vládní úřad pro vztahy s Tchaj-wanem vyzval Washington, aby přestal vyzbrojovat ostrovní stát a začal naplňovat svůj závazek, že nebude napomáhat vyhlášení nezávislosti ze strany Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...