„Americkou podporu Ukrajině nejde nahradit.“ Pavel vyzval USA ke schválení pomoci

Český prezident Petr Pavel apeloval v pořadu Christiane Amanpourové stanice CNN na Spojené státy, aby schválily podporu pro Ukrajinu. Obrana země je podle Pavla důležitá pro celý svět. Kyjev čeká už půl roku na klíčový vojenský a ekonomický balík v hodnotě 61 miliard dolarů. Američtí zákonodárci by o něm mohli hlasovat o víkendu. Návrh v Kongresu měsíce blokují kritici z řad republikánů. Situace na frontě se mezitím rychle obrací v neprospěch ukrajinských sil. Kyjevu chybí zbraně, munice i vojáci.

Kyjev si uvědomuje, že na frontě čelí zdrcujícímu nepoměru. Zatímco Ukrajina má v aktivní službě přes 800 tisíc lidí, Rusko zvedá svoje stavy na 1,3 milionu. „Nepřítel nás někde přečísluje sedmkrát až desetkrát, nemáme dost lidí,“ upozorňuje velitel Spojených ozbrojených sil Ukrajiny Jurij Sodol. „Země potřebuje, aby narukovali všichni, každý civilista, muž, žena – to je jedno,“ míní ukrajinský voják Volodymyr Raščuk.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal nový mobilizační zákon, který po měsících tahanic prošel parlamentem. Narukovat by s touto legislativou mělo až půl milionu vojáků. Snížil se i věk odvedenců, a to z 27 na 25 let.

Dramatický nedostatek nábojů

Ještě horší situace však panuje u výzbroje. Moskva na ni letos vydá 109 miliard dolarů, což je víc než dvakrát tolik co Kyjev. Ukrajinské jednotky mají hlavně kritický nedostatek munice, kde je poměr deset ku jedné ve prospěch Ruska.

Vojáci musí vážit každý výstřel, který opětují. Ukrajinská armáda tak už jen stěží zpomaluje nevyhnutelné – drtivý ruský postup na celé frontě. Ta se bez okamžité pomoci spojenců může zhroutit. „Ne dnes, ne zítra, ale včera bylo pozdě. Pokud Ukrajina padne, globální systém bezpečnosti bude zničen,“ varoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Klíčový je teď hlavně příspěvek Spojených států. Pomoc v hodnotě 61 miliard dolarů v Kongresu už měsíce blokuje radikální křídlo exprezidenta Donalda Trumpa uvnitř republikánské strany. Tito zákonodárci dokonce chtějí sesadit svého stranického kolegu, předsedu dolní komory Mika Johnsona.

Šéf Sněmovny reprezentantů přesto dál prosazuje, aby se o pomoci hlasovalo už nadcházející víkend. „(Naši nepřátelé) sledují, jestli se Amerika postaví za své spojence a za své vlastní zájmy po světě. A ona to udělá,“ zdůraznil Johnson.

Za odsouhlasení pomoci Kyjevu orodoval v rozhovoru pro CNN i český prezident Petr Pavel.„Všichni doufáme, že zákon bude v sobotu schválen. Americkou podporu Ukrajině nejde nahradit,“ prohlásil Pavel, podle kterého se Evropa snaží svůj díl pomoci pro Kyjev navyšovat a přijmout větší část odpovědnosti. „Spojené státy ale stále poskytují nejméně padesát procent pomoci,“ dodal prezident.

„Ukrajina je stejně důležitá pro Evropu, jako je pro Spojené státy i celý svět. Nejde jen o obranu svrchovaného státu a jeho území, ale o princip. Ty jsou pro Spojené státy stejně významné jako pro nás. Pokud Rusko na Ukrajině uspěje, celá severoatlantická komunita přijde o důvěru, protože hovoříme o hodnotách, ale neděláme nic pro to, abychom je ochránili,“ konstatoval Pavel. Ruskou invazi na Ukrajinu proto podle něj pozorně sleduje Čína, kterou zajímá reakce Západu.

Nahrávám video

Váhání se může prodražit

Podle experta na mezinárodní vztahy Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy panuje ohledně možného odblokování pomoci velká nejistota, ale USA si uvědomují, že se karty obrací.

„Američané mají nejvyspělejší zpravodajskou síť, takže jsou schopni velmi dobře vyhodnotit, jak situace na bojišti vypadá. A vypadá to, že neplatí původní kalkul, že by válka nabrala parametry poziční války a došlo k patu. V případě výpadku pomoci Ukrajině prostě hrozí, že Rusové budou postupovat dál, a to jim dává prostor, aby došli na polské hranice a obsáhli celý prostor od Černého moře až po centrální Polsko, a náklady na zvládání takovéto situace by byly nesrovnatelně vyšší, než když se odblokuje teď pomoc Ukrajině,“ vysvětluje Šír.

Rozdělení balíku na víc částí

Prezident Joe Biden avizoval, že hodlá balík podepsat hned, jak projde oběma komorami Kongresu. Šéf Bílého domu navrhl původní balík spojující podporu Ukrajiny, Izraele a Tchaj-wanu před půl rokem. V upravené verzi s celkovými výdaji ve výši 95 miliard dolarů (přes 2,2 bilionu korun) jej v únoru schválil Senát. Johnson ale návrh odmítl předložit ve sněmovně kvůli odporu části republikánů.

Tento týden přišel šéf Sněmovny reprezentantů s plánem rozdělit senátní návrh na tři díly a hlasovat samostatně o podpoře Ukrajiny, Izraele a spojenců v jihovýchodní Asii, což podpořil i Biden.

Jedna část počítá se zmíněnými 61 miliardami dolarů na vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a partnerům v regionu, návrh ohledně Izraele by pak uvolnil 26 miliard včetně devíti na humanitární pomoc. V součtu s osmi miliardami v asijské části plán kopíruje balík přijatý Senátem.

Nahrávám video

Ve snaze posílit podporu mezi svými stranickými kolegy k němu Johnson připojil čtvrtý návrh s několika položkami populárními mezi republikány. Zahrnuje plán upravit ekonomickou pomoc Kyjevu do podoby odpustitelné půjčky nebo mechanismus, který by umožnil využít na podporu Ukrajiny zmrazená ruská aktiva, ale také opatření umožňující zákaz sociální sítě TikTok.

Podle Šíra je ale hrozba nezdaru v Kongresu právě v tom, že se o návrhu ohledně Ukrajiny bude hlasovat zvlášť, protože na rozdíl od ostatních částí nemusí projít.

Nebezpečná snaha o mír

Mluví se o únavě z války v západním světě. „Tříští se hlavně síly uprostřed jednotlivých států, kde mnozí politici využívají toho přání lidí, aby konečně byl mír, k tomu, aby nasbírali politické body a dostali se k moci. Jsou to především síly, které souzní s tím, jak vypadá Rusko, byť to neřeknou zcela otevřeně,“ míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity s tím, že politici ale v době konfliktu musí hájit zájmy státu, nikoli se podvolit přání lidu.

Západ podle něj propásl řadu let, kdy měl investovat více do obrany, a Rusko teď vidí v Evropě „obrovský strach z konfliktu“. „Vidí, že jediné, co politici dělají, je ten konflikt nějak nezrychlovat, aby nedošlo k větší válce. Důsledky známe, nedostatek zbraní, munice, všechno se dodává od začátku pozdě,“ podotkl Baar.

V tuto chvíli Rusko nemá na to napadnout evropskou zemi, ale to by se změnilo po vítězství na Ukrajině, obává se expert. Po zotavení ruské ekonomiky by Moskva mohla začít pokukovat třeba po Pobaltí, a to v horizontu pěti, sedmi let, myslí si Baar. „Nebudeme-li se angažovat, tak Ukrajina padne a Rusko posílí,“ varoval odborník s tím, že situace je podobná jako před druhou světovou válkou, kdy se země snažily hlavně co nejdéle udržet mír, ale válka nakonec stejně vypukla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...