Americkou dopravu má vést Buttigieg. Bidenův výběr ministrů zdůrazňuje čistou energetiku

Zvolený americký prezident Joe Biden předeslal, že v jeho administrativě by měl ministerstvo dopravy vést někdejší soupeř z demokratických primárek Pete Buttigieg. V čele resortu energetiky by mohla stát Jennifer Granholmová, někdejší guvernérka Michiganu. Hlavní koordinátorkou domácích snah o zmírnění klimatických změn má být bývalá předsedkyně americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Gina McCarthyová.

Osmatřicetiletý Buttigieg je veteránem z Afghánistánu. Mezi lety 2012 a 2020 stál v čele města South Bend v Indianě. Letos na jaře předvedl nad očekávání dobrý výkon v několika prvních státech během demokratických primárek. Na začátku března však z klání odstoupil a postavil se za Bidena. Ten pak Buttigiega přirovnal ke svému zemřelému synovi Beauovi, což označil za „největší poctu, kterou mohu udělit jakémukoliv muži či ženě“.

Ministerstvo dopravy zodpovídá za provoz dálnic, letadel, vlaků a dalších prostředků hromadné dopravy, a podle AP bude zřejmě hrát v nastupující administrativě významnou roli. Biden se totiž zavázal, že nasměruje miliardy dolarů na zlepšení stárnoucí americké infrastruktury a znovu zavede řadu iniciativ, jejichž cílem je snížit produkci skleníkových plynů. Chystá se rovněž zavést povinné nošení roušek ve veřejné dopravě a v letadlech, čímž chce zpomalit šíření koronaviru.

„Pracovní příležitosti, infrastruktura, rovnost a klima, to vše se spojuje na ministerstvu dopravy, kde máme některé z našich nejambicióznějších plánů,“ okomentoval nominaci Biden.

Na resort energetiky míří zastánkyně čisté energie

Granholmová, kterou podle New York Times Biden hodlá nominovat do čela ministerstva energetiky, sloužila jako generální prokurátorka Michiganu mezi lety 1999 a 2003, načež se stala na dvě volební období první ženou v guvernérském úřadě tohoto státu na středozápadě USA.

Ve funkci guvernérky spolupracovala s Obamovou administrativou na pomoci michiganskému automobilovému průmyslu během ekonomické recese. Záchranný balík mimo jiné zdůrazňoval investice do čistých energií. Po svém konci v úřadu guvernérky Granholmová prosazuje obnovitelné zdroje a obhajuje investice do alternativních zdrojů energií.

V příští vládě bude mít v čele úřadu, který zodpovídá za energetiku i jaderné hlavice, za úkol uskutečnit Bidenův ambiciózní klimatický plán. Zvolený prezident chce do roku 2050 Spojené státy odklonit od používání fosilních paliv. Slíbil rovněž, že hned první den v úřadě požádá o návrat USA k Pařížské klimatické dohodě, z níž Trump zemi vyvedl, protože ji nepovažoval za výhodnou pro americký průmysl.

Domácí snahy o ochranu klimatu by měla vést Gina McCarthyová, která v administrativě Baracka Obamy vedla agenturu EPA. Její nominace by vyslala silný signál, že Bidenova vláda je ve snaze snižovat emise připravena obejít Kongres a fungovat skrze exekutivní nařízení, píší New York Times.

„Nová éra klimatické zodpovědnosti je tu,“ napsal bývalý viceprezident USA Al Gore. McCarthyovou označil za obzvláště vhodnou pro tuto pozici a její nominace dokazuje, že Biden plánuje zásadní snižování znečištění a emisí. Zvolený prezident už dříve oznámil, že mezinárodní snahy o klimatickou politiku povede bývalý ministr zahraničí John Kerry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...