Desítky tisíc odborářů z amerických přístavů ukončí stávku, která ohrožovala námořní přepravu a obchod. Zástupci odborové organizace se dohodli se zaměstnavateli na tom, že se vrátí do práce a nechají si do ledna čas na vyjednání nové pracovní dohody. Předběžně se domluvili na zvýšení mezd, informují světové agentury s odvoláním na své zdroje.
Na čtyřicet pět tisíc členů Mezinárodní asociace lodních dopravců (ILA) na východním pobřeží a na pobřeží Mexického zálivu začalo stávkovat v úterý, což zastavilo kontejnerovou dopravu od státu Maine v severovýchodním cípu USA až po Texas na jihozápadě. Média hovořila o prvním takto výrazném narušení námořní dopravy za poslední půlstoletí, které ohrozilo chod americké ekonomiky před listopadovými prezidentskými volbami a vánoční nákupní sezonou.
Zaměstnanci třiceti šesti přístavů usilovali o zvýšení mezd a zastavení probíhající automatizace práce.
Podle zdroje agentury Reuters se po dvou dnech protestu se zaměstnavateli dohodli na tom, že v následujících šesti letech vzrostou mzdy průměrně o šedesát dva procent. Konkrétní podmínky nové smlouvy však budou teprve vyjednány. Odboráři na ně hodlají bez dalšího stávkování počkat do poloviny ledna. Do práce by se měli vrátit okamžitě po oficiálním stvrzení této zatím nepodepsané dohody, uvedla agentura AP.
Stávka mohla výrazně poškodit ekonomiku
Přes přístavy na východním pobřeží USA prochází asi polovina kontejnerové přepravy amerického zahraničního obchodu. Stávka desítek tisíc členů odborů ILA by se proto mohla projevit poměrně rychle a stát několik set milionů dolarů denně.
Členové ILA nakládají a vykládají lodě a jsou zodpovědní za údržbu přístavní techniky. Jejich odborový svaz poukazuje na miliardové zisky v kontejnerové dopravě. Podle webu deníku The Wall Street Journal požadoval při jednáních zvýšení příjmů o 77 procent během čtyř let. Zaměstnanci také chtěli zavedení ochranných opatření proti automatizaci, která by mohla vést ke ztrátě pracovních míst.
Stávkující podpořil Biden
Stávkující v jejich snahách o zlepšení podmínek podpořil také americký prezident Joe Biden, který zároveň odborům pogratuloval po oznámení dohody. Podle Bidena si zaměstnanci přístavů zaslouží co nejlepší dohodu zejména poté, co během pandemie covidu-19 museli obětovat tolik pro to, aby udrželi americké přístavy v provozu. Přístavy jsou podle něj nyní zapotřebí mimo jiné k „zajištění kritických dodávek“ pro Američany zasažené hurikánem Helene, jehož řádění si na jihovýchodě USA vyžádalo více než dvě stě lidských životů.
Konec stávky vítají zejména podnikatelé. „Rozhodnutí ukončit stávku je dobrou zprávou pro národní ekonomiku,“ uvedl šéf národního svazu maloobchodu NRF Matthew Shay.
Stávka podle serveru BBC znepokojovala kromě podniků také mnoho spotřebitelů, kteří si kvůli obavám z nedostatku zboží vytvářeli zásoby různých produktů, například dětské výživy a toaletního papíru.
Pokud by se stávka rozšířila, znamenalo by to pro administrativu prezidenta Spojených států značné komplikace. Ještě větší potíže mohla před blížícími se volbami způsobit viceprezidentce a současně prezidentské kandidátce Kamale Harrisové. Stávka by totiž pravděpodobně vedla k růstu inflace, přičemž právě vysoká inflace během prvních let, kdy byl Biden v úřadu, výrazně poškodila reputaci jeho administrativy. Harrisová se ji v posledních týdnech snaží co nejvíce napravit.
