Americké molo u Pásma Gazy čeká demolice

Nahrávám video

Americká armáda se rozhodla definitivně odstranit molo vybudované u Pásma Gazy, které mělo zvýšit objem humanitární pomoci pro tuto oblast. Od začátku se ale potýkalo s řadou problémů od špatného počasí až po složité zajišťování bezpečnosti při předávání zásob Palestincům. Přes molo bylo podle agentury AP přepraveno do enklávy na 8600 tun potravin.

Provoz mola, které bylo odstavené od konce června, americká armáda ve středu na několik dní obnoví. Cílem je přepravit do Pásma Gazy pomoc, která se nahromadila na Kypru, odkud vyplouvají lodě s humanitárním nákladem pro toto palestinské území. Až se tato pomoc vyčerpá, pak americká armáda molo definitivně odstraní, řekly nejmenované zdroje AP.

Provoz mola začal v polovině května. Infrastruktura měla zaručit přísun humanitární pomoci po moři vzhledem k tomu, že v Pásmu Gazy neexistuje velký nákladní přístav. Kvůli špatnému počasí však armáda konstrukci několikrát odstranila, aby zabránila jejímu poškození.

Po izraelské operaci na záchranu rukojmí, při které zemřelo 270 Palestinců, Světový potravinový program (WFP) v červnu přestal molo využívat kvůli bezpečnostním obavám. Právě tato organizace OSN distribuovala pomoc převáženou přes moře do Pásma Gazy.

Americká armáda podle agentury AP od začátku tvrdila, že molo je pouhým dočasným řešením humanitární situace v Pásmu Gazy, která se výrazně zhoršila po začátku bojů loni v říjnu.

PR akce, míní komentátor

Podle expertů je daleko efektivnější přeprava pomoci po silnici. „Po celou dobu, co bylo molo postaveno, tak bylo trochu PR akcí, protože přes pevnou pozemní hranici neustále proudily nákladní automobily s humanitární pomocí, takže jsem od začátku nechápal, proč je to molo stavěno, protože doprava po moři a překládání na molo je vždycky náročnější,“ podotkl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.

Jako do značné míry PR akci hodnotí rovněž shazování humanitární pomoci pomocí padáků. „Objem pomoci, kterou je možné shodit ze vzduchu, je velice malý a je to i nebezpečné pro lidi na zemi. Je to podle mě děláno pro televizní záběry, které pak jdou do světa,“ míní Fingerland.

Válku v enklávě loni vyvolal bezprecedentní teroristický útok Hamásu na Izrael 7. října, při němž zahynulo na dvanáct set lidí. Dalších zhruba 250 osob ozbrojenci odvlekli na území Pásma Gazy.

Zprávy o hladomoru

Izraelská vojenská ofenziva si od té doby vyžádala životy více než 38 200 Palestinců, tvrdí úřady v Gaze ovládané Hamásem. Kvůli podvýživě v Pásmu Gazy podle tamních zdravotnických úřadů zemřelo již nejméně třiatřicet dětí, a to zejména na severu tohoto území, kde se donedávna odehrávaly nejintenzivnější boje. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit.

Skupina jedenácti nezávislých odborníků na lidská práva, které pověřila organizace OSN zmapováním situace, v týdnu uvedla, že od konce května v oblasti Chán Júnisu na jihu pásma a v Dajr Balahu v centrální části zahynuly v důsledku podvýživy dvě děti ve věku třinácti a devíti let a šestiměsíční mimino.

„Vzhledem k úmrtím těchto dětí na podvýživu, navzdory lékařské péči v centrální Gaze, není pochyb o tom, že se hladomor rozšířil ze severní části Pásma Gazy také do centrální a jižní části,“ uvedli experti. Prohlášení, podepsané odborníky včetně zvláštního zpravodaje pro právo na potraviny Michaela Fakhriho, odsoudilo „záměrnou a cílenou hladovou kampaň Izraele proti palestinskému lidu“.

Izraelská diplomatická mise v Ženevě prohlášení označila za „dezinformaci“. „Izrael neustále zvyšuje koordinaci a pomoc týkající se dodávek humanitární pomoci v Pásmu Gazy a nedávno připojil své elektrické vedení k zařízení na odsolování vody v Gaze,“ dodala mise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 1 mminutou

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...