Alexijevičová odletěla do Německa. Z vedení opoziční rady už v Bělorusku na svobodě nikdo není

Spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako jediná členka vedení Koordinační rady běloruské opozice zůstávala ve vlasti na svobodě, odletěla do Německa. Uvedl to server Tut.by s odvoláním na její spolupracovnici. Ostatní členové vedení rady již byli uvězněni, nebo donuceni k odjezdu z Běloruska. Generální prokurátor podezírá opoziční špičky ze snah o uchvácení moci a z poškozování národní bezpečnosti.

„Nesouvisí to s trestním případem proti koordinační radě, ani neodjela navždy. Nic takového. Odletěla kvůli osobním a literárním záležitostem. Má naplánované schůzky, knižní veletrh ve Švédsku a na Sicílii jí předají cenu. To je její normální život,“ uvedla spisovatelčina spolupracovnice, kterou server označil jen křestním jménem Taťjana. Návrat ale podle ní závisí na vývoji událostí v Bělorusku a na zdraví. Alexijevičová by se podle agentury Reuters měla léčit v Německu.

Dvaasedmdesátiletá autorka se podle svých kolegů aktivní práce ve vedení Koordinační rady vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezúčastnila, nicméně i tak jí hrozilo zatčení. Do jejího minského bytu se 9. září pokoušeli vniknout neznámí maskovaní muži. K literátce tehdy přijeli diplomaté z nejméně sedmi zemí Evropské unie, mezi nimi i velvyslanci Česka a Slovenska, aby ji ochránili. Přítomnost českého velvyslance Tomáše Pernického v bytě Alexijevičové potvrdil na Twitteru šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).

Zatýkání či donucení opozičních běloruských politiků k odjezdu do ciziny se děje v rámci systematické kampaně, kterou se Alexandr Lukašenko snaží zbavit vůdců protestů, trvajících již od prezidentských voleb z 9. srpna. Jejich vítězem úřady pošesté prohlásily Lukašenka, tentokrát s více než 80 procenty hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala podle nich jen deset procent hlasů. Opozice pokládá tento výsledek za zfalšovaný a neuznává ho ani Evropská unie.

Šestašedesátiletý Lukašenko, který vládne Bělorusku už 26 let, nedává najevo známky ochoty přistoupit na dialog s opozicí, anebo se Západem. Jedná zatím jedině s Vladimirem Putinem, který už mu nabídl podporu v podobě zástupu za stávkující zaměstnance státní televize, miliardové půjčky nebo policejních záloh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...