Alavité v Sýrii čelí pomstě za Asadovu éru

Po změně režimu v Sýrii čelí alavitská menšina, privilegovaná v době vlády diktátora Bašára Asada, pronásledování i vraždám. Ženy pocházející z této komunity, které byly uneseny, řekly BBC, že je věznitelé ponižovali, bili a znásilňovali. Úřady podle nich odmítají případy řádně vyšetřit. Damašek tvrdí, že většina únosů byla falešná.

Syrská feministická lobby (SFL), skupina hájící práva žen, uvádí, že od února do prosince 2025 měla nahlášených více než osmdesát pohřešovaných žen, u 26 případů potvrdila únos. Téměř všechny se týkají příslušnic alavitské náboženské menšiny.

Mladá Syřanka z provincie Latákija na západě země vystupující pod pseudonymem Ramia řekla BBC, že se loni v létě připravovala na rodinný podnik, když poblíž zastavil bílý automobil. Z vozidla vystoupili tři ozbrojení muži, kteří se vydávali za vládní bezpečnostní složky, a teenagerku unesli.

Urážky a bití

Muži ji bili, a když začala plakat a křičet, udeřili ji ještě silněji. „Jeden z nich se mě zeptal, jestli jsem sunnitka, nebo alavitka. Když jsem řekla alavitka, začali sektu urážet,“ vypověděla Ramia.

Dívka byla údajně nucena nosit nikáb a byla zavřená v podzemní místnosti vybavené jen postelí a komodou, na které ležely toaletní potřeby a kondom. Její únosce prý nemluvil plynně arabsky a měl „asijské rysy“, uvedla. Během dvou dnů se pokusila o útěk i o sebevraždu.

Manželka únosce Ramii sdělila, že před ní bylo uneseno „mnoho“ dalších lidí a že někteří byli znásilněni a propuštěni, zatímco jiní byli „prodáni“. BBC se nepodařilo ověřit žádné případy výměny peněz za unesené ženy, ale aktivisté hlásili případy, kdy oběti uvedly, že jim bylo vyhrožováno prodejem nebo nuceným sňatkem.

„Myslela jsem jen na smrt“

Další Syřanka Nesma, matka po třicítce, řekla BBC, že ji odvedli z její vesnice v provincii Latákija a odvezli ji v dodávce s tmavými skly. Hlas se jí v telefonu třásl, když popisovala, jak ji týden drželi v místnosti s vysokými okny, která vypadala jako v průmyslovém zařízení, a jak ji tři muži vyslýchali ohledně obyvatel její vesnice a jakýchkoli vazeb na bývalý režim.

Žena vypověděla, že všichni její únosci měli masky a mluvili syrským arabským dialektem. Řekli jí, že „alavitské ženy byly stvořeny, aby byly sabája“ – což je archaický arabský výraz, který znamená „zajatkyně“ a který někteří islamističtí extremisté používají k označení žen, s nimiž se zachází jako se sexuálními otrokyněmi.

Věznitelé ji několikrát znásilnili. „Myslela jsem jen na smrt – na to, že zemřu a zanechám své dítě bez matky,“ konstatovala Nesma.

Protest proti zabíjení alavitů v Sýrii v březnu 2025
Zdroj: Reuters/Khalil Ashawi

Další teenagerka Leen musela snášet bití, výhrůžky zbraní a každodenní sexuální napadání, řekla BBC její matka Hesna. Únosce její dcery si údajně zakrýval obličej, mluvil špatně arabsky a chlubil se účastí na vraždách alavitů, tvrdí Hesna. „Říkal našim dívkám sabája, protože ‚nevěří v Boha‘,“ uvedla Hesna.

BBC hovořila také se Syřanem Alim, který řekl, že i jeho manželka Núr byla unesena a několik týdnů zadržována, a se Syřankou Somájou. Ta uvedla, že její dospívající dcera byla sexuálně zneužívána po dobu deseti dnů.

Načítání...

Nečinnost úřadů

Všechny Syřanky řekly BBC, že prozatímní vládní Generální bezpečnostní služba, která je zodpovědná za policejní činnost, případy řádně nevyšetřila. Jedna z žen uvedla, že se jí důstojníci posmívali, když o svém utrpení informovala. „Řekli mi, že ‚měla byste říct, že jste byla na pikniku‘,“ postěžovala si Nesma.

Ramia sdělila, že policisty zpočátku případ zaujal, ale jakmile identifikovali únosce, přestali přijímat její hovory. Rodina dostávala telefonické výhrůžky, že „zaplatí, pokud promluví“, uvedla. Rozhodli se proto uprchnout ze země.

Mluvčí syrského ministerstva vnitra loni v listopadu uvedl, že resort vyšetřil 42 údajných únosů, přičemž došel k závěru, že všechny kromě jednoho byly „falešné“. Když ho kontaktovala BBC, uvedl, že nemá k dispozici další komentář. Zdroj z bezpečnostních složek však britské stanici sdělil, že k únosům skutečně došlo, včetně některých, do kterých byli zapojeni příslušníci bezpečnostní služby, kteří byli podle něj propuštěni.

Čtyři z žen a rodin, jež hovořily s BBC, tvrdí, že únosce neznaly. Jedna Syřanka uvedla, že jméno znala, ale nešlo o nikoho z bezpečnostních složek. Dvě sdělily, že byly propuštěny pod tlakem veřejnosti, ostatní uvedly, že důvod, proč se dostaly na svobodu, neznají.

Protest alavitů v provincii Latákija v prosinci 2025
Zdroj: Reuters/Karam al-Masri

Sekta protežovaná Asadem

Alavité jsou náboženská menšina, která patří k šíitské větvi islámu a tradičně žije hlavně na pobřeží Středozemního moře. V Sýrii tvoří alavité asi deset procent populace. Někteří sunnitští extremisté je považují za kacíře, jelikož uctívají Alího, zetě proroka Mohameda, a jejich víra je do značné míry tajná.

Alavité se nemodlí stejným způsobem jako muslimové ani nemají mešity, protože upřednostňují soukromé modlitby. Zároveň se nepostí během ramadánu, pijí alkohol a jejich ženy nemusí nosit hidžáb.

Náboženské skupiny v Sýrii
Zdroj: Wikipedia/Tomislav Addai

Ke komunitě se hlásil i sesazený syrský diktátor Bašár Asad. Za jeho vlády byli alavité silně protežovanou skupinou s přístupem do státních struktur, administrativy a ekonomické sféry. Často jim byl přidělován majetek či půda na úkor sunnitů, což dlouhodobě vyvolávalo sektářské pnutí.

Asadův režim svrhla v prosinci 2024 islamistická opozice v čele se současným dočasným prezidentem Ahmadem Šarou. Alavité od té doby čelí odplatě ze strany dříve opomíjené sunnitské části společnosti a kritizují, že nová vláda zaujímá silně diskriminační politiku vůči menšinám, přestože slibovala jejich ochranu.

„Pád Asadova režimu znamenal politický rozkol pro celou Sýrii, ale pro komunitu alavitů spustil jednu z nejhlubších sociálních a psychologických transformací v moderní historii. Alavité, dlouho zakořenění ve státních strukturách – ekonomicky, administrativně i symbolicky –, náhle čelili nové realitě: kolapsu institucionálních rámců, které dlouho zprostředkovávaly jejich vztah k moci, bezpečnosti a občanství,“ píše syrská nezávislá organizace Enab Baladi.

Nejednotná komunita

Alavitská komunita přitom není jednotná v tom, jakým politickým směrem se dále ubírat. Zatímco někteří příslušníci si přejí uzavření dohody s úřady a doufají v obnovení stability, jiní požadují jako záruku bezpečnosti decentralizaci či federalizaci. Menší část komunity má sice podle Enab Baladi separatistické cíle, ale většina si přeje zachování Sýrie jako jednotného státu.

Po změně režimu uprchly tisíce vysoce postavených syrských důstojníků do zahraničí, převážně do Ruska, jež pomáhalo minulé vládě dlouhé roky udržet se u moci. Řada velitelů střední úrovně ale zůstala ve vlasti, přičemž většina uprchla na pobřeží, kde začali verbovat bojovníky, řekl agentuře Reuters jeden z vysloužilých velitelů.

Loni v březnu pak alavitská jednotka přepadla bezpečnostní síly nové syrské vlády v Latákii a zabila dvanáct mužů a dalších více než 150 vojáků zajala, sdělil Reuters brigádní generál, který se na útoku podílel a nyní pobývá v Libanonu. Damašek tvrdí, že v následných bojích zemřely stovky členů bezpečnostních sil.

Během odvety bylo zabito vládními silami téměř patnáct set alavitských civilistů, včetně devadesáti žen. Komise OSN loni v srpnu shledala, že násilí bylo „rozsáhlé a systematické“ a některé případy odpovídaly válečným zločinům.

Požadavek na federalizaci

Podle Reuters alavité od loňského jara čelí častým únosům i vraždám. Koncem loňského listopadu a v prosinci se v pobřežní oblasti konaly zatím největší protesty proti nové vládě. Tisíce alavitů v Homsu a dalších městech na pobřeží požadovaly větší autonomii, propuštění zadržených i návrat unesených žen.

Britská Syrská observatoř pro lidská práva koncem loňského roku uvedla, že je stále zadržováno devět tisíc převážně alavitských bývalých vojenských příslušníků, kteří se vzdali nové vládě v Damašku.

Alavitský duchovní Ghazal Ghazal, který žije v zahraničí, vyzval věřící, aby „světu ukázali, že alavitská komunita nemůže být ponižována ani marginalizována“. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích podle AFP uvedl, že alavité nechtějí občanskou válku, ale politický federalismus.

Nejvyšší alavitská islámská rada v Sýrii a diaspoře nedávno ostře odsoudila to, co označila za „politiku kolektivního zastrašování a systematického zabíjení prováděného de facto úřady a s nimi spojenými frakcemi v syrských pobřežních oblastech a provincii Homs“. Rada také vyzvala mezinárodní společenství a státy zapojené do syrských záležitostí k zesílení tlaku na úřady, aby splnily své závazky vůči všem Syřanům.

Ohrožení se přitom necítí jen alavité, ale i další náboženské menšiny v zemi včetně křesťanů a drúzů. Podle Syrské observatoře pro lidská práva si sektářské střety mezi sunnitskými beduíny a drúzy v provincii Suvajda vyžádaly více než dva tisíce obětí. Do bojů na straně beduínů zasáhly i vládní bezpečnostní složky. Naopak na stranu drúzů se postavil Izrael.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 22 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...